Homepage

Od vybudování kanálu letos uplyne 382 let

Lesy ČR se pouštějí do nelehkého, ale za to velice záslužného úkolu. Snaží se zachránit dnes už vzácnou technickou památku – tak zvaný Flájský plavební kanál, který se nachází ve východní oblasti Krušných hor, v blízkosti obce Český Jiřetín, v okrese Most, v Ústeckém kraji.

Historie Flájského plavebního kanálu sahá až do období první třetiny 17. století, konkrétně let 1624 – 1629, kdy byl přibližně mezi dnešní Vodní nádrží Fláje a obcí Český Jiřetín na české straně a městečky Rechenberg-Bienenmühle a Claustnitz na německé straně vybudován více než 18 kilometrů dlouhý plavební kanál. Ten pak dlouhých 245 let, až do roku 1874, usnadňoval plavení dřeva z horního toku Flájského potoka k německé řece Freiberská Mulda.

Postupem doby se však prostředí kolem plavebního kanálu měnilo, na tradici plavení dřeva, tolik typickou pro místní region, se zapomínalo a reálně tak dnes už vzácné technické památce hrozil zánik. „Tomuto osudu se však pracovníci Lesů ČR a někteří místní obyvatelé rozhodli zabránit a dělají vše proto, aby Flájský plavební kanál zachránili pro další generace,“ podotýká Radek Braum, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Teplice.

Lesy ČR proto společně s dalšími partnery včetně kolegů z německé strany hranice – Domovským historickým spolkem ze saské obce Rechenberg-Bienenmühle, připravily projekt, který má historii a věhlas plavebního kanálu včetně technického umu našich předků připomenout.

První úpravy začaly již loni

Díky úsilí Lesní správy Lesů ČR Litvínov se na prvním vylepšování Flájského plavebního kanálu začalo pracovat už v minulém roce. Finance získané ze speciálního fondu Lesů ČR nazývaného Program 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, pomohly opravit rozpadající se lávky kolem kanálu a odstranit náletové dřeviny na náspu kanálu.

Projekt obnovy Flájského plavebního kanálu počítá i s naučnou stezkou a rozhlednou

Zub času se na stavu kanálu přece jen částečně podepsal, na některých místech, kudy dříve vedl dnes již jeho tok nenajdeme. V těchto místech však projekt počítá s výsadbou aleje tradičních jeřabin, které k této oblasti patří. V aleji bude několik zastavení s informačními tabulemi včetně modelu, který ukáže, jak kanál fungoval a jaké převýšení překonával.

Koryto bývalého kanálu bude lemovat i naučná stezka. Na ní bude mimo jiné například nový můstek a to v místě, kde kanál překračuje česko-německou hranici. Na stezce návštěvníci najdou i několik posezení a odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně, Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole za německou hranicí.

Na saské straně, nad Německým Jiřetínem, má pak v příštích letech vyrůst umělé návrší s rozhlednou, ze které bude možné pozorovat, jak geniálním způsobem vyřešili horničtí mistři ze 17. století umělý vodní tok mezi Flájským potokem a Freiberskou Muldou. Kanál cestou totiž překonává řadu horských vrcholků a klesá vždy o 100 cm na 1 285 metrech délky toku.

Jedním z největších problémů v rámci připravované renovace Flájského plavebního kanálu bude sanace a oprava natržené stěny hráze, ze které voda asi 50 metrů od místa původního historického vodopádu vytéká směrem k Českému Jiřetínu. Násep před několika lety zničily povodně, a pokud by k opravě nedošlo, nemohla by stezka vůbec vzniknout, skončila by totiž ve vodě. „Oprava náspu umožní zájemcům, aby mohli skutečně projít celou cestu, kterou se kdysi plavilo dřevo,“ doplňuje Radek Braum.

Obnovu by mohly podpořit i prostředky Evropské unie

Na celém záměru obnovy Flájského plavebního kanálu je unikátní konstruktivní spolupráce poměrně širokého spektra institucí a jedinců. O podporu projektu by jedna z partnerských organizací na německé straně měla požádat i příslušný program EU.

Partnery projektu na německé straně jsou:

• Obec Rechenberg-Bienenmühle
• Zemědělské družstvo „Bergland“ Clausnitz
• Saské státní lesy, lesní správa Marienberg
• Domovský spolek Rechenberg-Bienenmühle

Partnerem projektu na české straně jsou:

• Lesy Český republiky, s. p.

V Hradci Králové, 30. května 2011

Zbyněk Boublík
Tiskový mluvčí Lesů ČR
Tel.: +420 724 813 301,
E-mail: Boublik@lesycr.cz

Poznámky pro editory:

• Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR).
• Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva.
• Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.
• Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2011 Mezinárodním rokem lesů (International Year of Forests – IYF). Cílem akcí uskutečněných pod hlavičkou tohoto roku je připomenout veřejnosti význam lesů a lesního hospodářství pro společnost. Ústředním mottem roku je „Lesy pro lidi”. K veřejnosti se dostanou informace vysvětlující vliv lesů na stav klimatu, vliv lesů na kvalitu vody a ovzduší, význam dřeva jako obnovitelné suroviny, význam péče o les a další témata.