Homepage

Do roku 2009 přeměna dřevin výhradně z prostředků Lesů ČR

„Do roku 2009 přitom Lesy ČR financovaly v Krušných a Jizerských horách tuto přeměnu náhradních dřevin na porosty původní výhradně ze svých prostředků. Ročně šlo o částky v rozmezí 80 až 100 milionů korun při obnově lesa v rozsahu 600 – 700 hektarů. Protože se jedná o dlouhodobé a finančně náročné projekty, započaly Lesy ČR již v roce 2009, v rámci programového období podpory EU na roky 2007 – 2013, s realizací projektů, které řeší postupnou přeměnu nepůvodních porostů náhradních dřevin na původní skladbu. Díky projektům podporovaných Evropskou unií se počítá s nárůstem rozsahu zalesnění na cca 800 hektarů ročně,“ vysvětluje generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Projekty pro obnovu lesa v Krušných a Jizerských horách jsou spolufinancovány Lesy ČR, Evropskou unií a Státním fondem životního prostředí ČR. Díky nim se tak lesy v Krušných a Jizerských horách postupně přibližují podobě, kterou měly ještě v první polovině minulého století.

Na mnoha lokalitách také Lesy ČR obnovují les přirozeně – z původního mateřského porostu tak postupně vznikne les nový. Všude, kde je to možné, lesníci tento přirozený způsob vzniku lesa podporují. Přesto v důsledku uvedených kalamit přetrvává řada problémů. „Jediná možná cesta ke zlepšování stavu lesů je postupný návrat k jejich co nejpřirozenějšímu stavu,“ doplňuje Svatopluk Sýkora.

Změna druhové sklady lesů začala již v 19. století

Průmyslová revoluce v 19. století měla za následek zásadní změnu druhové skladby lesů v celé střední Evropě. Vysoká poptávka po kvalitním stavebním dříví a výdřevě pro důlní díla vedla k tomu, že na velkých plochách dle přání vlastníků vznikaly smrkové monokultury a v lesích začal převládat smrk ztepilý. Smrk má totiž bezkonkurenční technické vlastnosti, a proto nachází nejlepší uplatnění při využití dřeva ve stavebnictví. Prioritní roli tehdy hrála vlastníky vyžadovaná ekonomika pěstování a odbytu dřeva. Tyto lesy však však byly náchylné k různým kalamitám, ať už způsobených biotickými nebo abiotickými činiteli.

Špatným ovzduším poškozené lesy pomohly zachránit náhradní dřeviny

Ve druhé polovině 20. století se v Krušných a Jizerských horách začaly objevovat velké škody imisemi na lesních porostech, lesy začaly chřadnout a vznikaly velké kalamitní holiny. V důsledku špatného stavu ovzduší tak musely být v osmdesátých letech minulého století v Krušných a Jizerských horách vytěženy desítky tisíc hektarů lesů. Na vzniklé kalamitní holiny začali lesníci vysazovat porosty náhradních dřevin, především smrku pichlavého, který byl zvolen z důvodu odolnosti vůči oxidu siřičitému. Tyto porosty dnes plní především půdoochrannou a vodohospodářskou funkci lesa. Smrk pichlavý již svůj účel při  záchraně Krušných hor splnil a dnes je nahrazován původními, pro obě pohoří typickými dřevinami.

Lesy ČR v Krušných a Jizerských horách podporují produkční i mimoprodukční funkce lesů

Pro co nejširší podporu produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů využívají Lesy ČR také možností již uváděného spolufinancování z evropských zdrojů. Aktuálně jde například o „Projekt obnovy lesa v imisní oblasti Krušných hor“ na území lesních správ Klášterec, Litvínov a Děčín a „Vnášení původních dřevin do porostů CHKO Jizerské hory“. Oba projekty jsou spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Již nyní navíc Lesy ČR připravují druhou fázi navazujících projektů spolufinancovaných z OPŽP, která by měla odstartovat na jaře 2012 v objemu cca 125 milionů korun.

Jen v Jizerských horách lesníci na ploše téměř 3000 hektarů v následujících letech vysází další sazenice původních jizerskohorských dřevin. „Celkem půjde o více než tři čtvrtě miliónu kusů buku, smrku, jedle, javoru, jeřábu, jilmu a dalších druhů dřevin. Součástí projektů není jenom výsadba nových stromků, ale také další péče o ně, jako ožínání, ochrana proti zvěři, prořezávky a další,“ připomíná Svatopluk Sýkora.

Kromě lesnického hospodaření jsou v popředí zájmu Lesů ČR i ostatní mimoprodukční funkce lesů a jejich zpřístupnění pro širokou veřejnost. V rámci Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, se v Krušných i Jizerských horách daří zpříjemňovat pobyt návštěvníků lesa na turisticky atraktivních místech hor například budováním naučných stezek nebo odpočinkových či vyhlídkových míst.

Hradec Králové 5. prosince 2011

Zbyněk Boublík
Tiskový mluvčí Lesů ČR, s. p.
Tel.: +420 724 813 301,
E-mail: Boublik@lesycr.cz

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

Na projekty v oblasti zlepšení stavu přírodního prostředí v Krušných a Jizerských horách Lesy ČR, díky kvalitně zpracovaným projektům, mohou využívat finanční spoluúčasti Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), oblasti podpory 6.3 Obnova krajinných struktur.

Poznámky pro editory:

• Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR).
• Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva.
• Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.
• Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2011 Mezinárodním rokem lesů (International Year of Forests – IYF). Cílem akcí uskutečněných pod hlavičkou tohoto roku je připomenout veřejnosti význam lesů a lesního hospodářství pro společnost. Ústředním mottem roku je „Lesy pro lidi”. K veřejnosti se dostanou informace vysvětlující vliv lesů na stav klimatu, vliv lesů na kvalitu vody a ovzduší, význam dřeva jako obnovitelné suroviny, význam péče o les a další témata.