Homepage

V minulých dnech se v médiích objevila informace o nedostatcích při zpracování živelné kalamity a následném rozvoji kůrovců na Vysočině pocházející od oblastního inspektorátu ČIŽP, která obsahovala neúplné a zavádějící informace o udělené pokutě poškozující LČR, které uvádíme na pravou míru.

Pokuta udělená Lesům ČR byla na základě odvolání Lesů ČR odvolacím orgánem zrušena a vrácena k novému projednání. O výsledku nového řízení dosud nebyly Lesy ČR informovány.  Je s podivem, že oblastní inspektorát ČIŽP přesto danou informaci veřejně prezentuje, když o zrušení rozhodnutí o jím udělené pokutě nadřízeným orgánem byl prokazatelně informován. S udělením pokuty nadále nesouhlasíme, nicméně s ohledem na probíhající řízení nebudeme konkrétní záležitosti komentovat.

Pro dokreslení situace uvádíme následující údaje. V roce 2007 muselo být na lesní správě Ledeč v důsledku vichřice Kyrill zpracováno 87 tisíc m³ (72,5 % obvyklého ročního objemu celkové těžby lesní správy) polomového dříví. V roce 2008 pak vichřice Emma a především na konci června vichřice Ivan způsobily škodu, která byla v regionu dvojnásobně vyšší než kalamita Kyrill. Přes počáteční zpoždění, které bylo způsobeno nikoli Lesy ČR, ale lhůtami nutnými pro řádné zadání zakázky dle zákona o veřejných zakázkách, bylo do konce roku zpracováno celkem 131 tisíc m³ kalamitního dříví. To představuje 109 % obvyklého ročního objemu těžeb za méně než půl roku! Spolu s dalšími 59 tisíci m³ zpracovanými do pololetí 2009 tak bylo za rok od vzniku kalamity zpracováno 190 tisíc m³ kalamitního dříví, což představuje 158 % obvyklého ročního objemu těžby na lesní správě. Máme za to, že uvedená čísla o liknavosti při zpracování kalamity nesvědčí.

Rovněž obranu proti kůrovcům na lesní správě nepodceňujeme. Lapáky a lapače Lesů ČR tvoří naprostou většinu opatření rozmístěných v regionu. Nárůst kůrovců po takto rozsáhlých kalamitách je přitom obvyklý, a to tím spíše v nepůvodních smrkových porostech, často v prudkých svazích, kde smrk trpí suchem a je pro kůrovce přirozeně atraktivní. Rovněž zpracování je ve svazích komplikovanější. Situaci také podstatně komplikuje roztříštěná vlastnická držba, kdy se kůrovec šíří bez ohledu na vlastnictví, na což dlouhodobě upozorňujeme.

Při vědomí těchto skutečností jsme v roce 2009 použili na LS Ledeč celkem 4800 různých typů lapáků a 1530 lapačů. Tento počet byl pro rok 2010 dále navýšen a již nyní máme rozmístěno více než 8750 ks různých lapáků a více než 1300 lapačů, přičemž počet bude dle potřeby dále navyšován. I díky těmto opatřením tak objem kůrovcového dříví v roce 2009 nepřekročil 40 % rozsahu obvyklých ročních těžeb, což znamená, že v důsledku škod kůrovci nedochází k přetěžování lesů na Ledečsku, což například o NP Šumava říci nelze.

Lesy ČR nesouhlasí s názorem, že se populace kůrovce snižuje přirozeně. V průběhu několika krátkých teplých period v průběhu jara proběhlo intenzívní rojení kůrovců, které jim umožnilo založit novou generaci. I přes pomalejší vývoj proto i v letošním roce může dojít k další gradaci. Jsme však přesvědčeni, že v lesích ve správě Lesů ČR dojde díky intenzívním obranným opatřením k poklesu populace kůrovců směrem k bezeškodnému stavu.

V Hradci Králové, 9. června 2010 

Poznámky pro editory:

• Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o čtvrtinu délky vodních toků a bystřin v ČR).
• Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva.
• Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.