Smrky na severní Moravě a v jižním Polsku odumírají. Lesníci hledají řešení

Zejména o ochraně lesa před kůrovci, o obnově porostů po kalamitě, aktuálním odbytu dříví, regionální zaměstnanosti, myslivosti i celkové organizaci lesní výroby diskutovali 7. března čeští a polští lesníci u polského města Głuchołazy.

Celá oblast severní Moravy a jižního Polska se již několik let potýká, zejména ve středních polohách od 400 do 600 metrů nad mořem, s odumíráním smrkových porostů. Na území České republiky patří lesy na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje k nejohroženějším. „Nedostatek vláhy v půdě i nízká hladina spodní vody oslabují zejména jehličnaté lesy. Ty jsou potom náchylné k houbovým chorobám, jako je václavka smrková. Stromy se tak neubrání podkornímu hmyzu,“ řekl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Tomáš Pospíšil. Na obou stranách hranic působí velké škody lýkožrout smrkový. Nově se začal ve velké míře šířit také lýkožrout severský. „Tento kůrovec je rozšířený v severní Evropě i Asii. Jeho původním areálem byla severská tajga – od Švédska po Sibiř. Nefungují na něj osvědčené lesnické postupy, tedy lapáky a lapače, takže zkušenosti s obranou lesa jsou nyní opravdu cenné,“ uvedl ředitel regionálního ředitelství v Katovicích Kazimierz Szabla.

Severomoravské lesníky i jejich kolegy z jižního Polska čeká těžký rok, takže diskuse o obranných opatřeních proti kůrovcům či houbovým onemocněním, které lesům neprospívají, tímto setkáním určitě neskončily.

V Hradci Králové 10. března 2016

Mgr. Eva Jouklová
Tisková mluvčí Lesů ČR, s. p.
Tel.: 725 257 900
E-mail: jouklova@lesycr.cz

Poznámky pro editory:
  • Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,2 miliony hektarů lesního majetku, tedy šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR. Pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků, tedy přibližně o třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR.
  • Lesy ČR jsou držiteli osvědčení v systému PEFC, a to na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.