Vypuštění tři rarohů velkých
V rámci podpory biodiverzity již od roku 1995 Lesy České republiky, s. p., realizují tzv. Sokolí program. Dosud byly vypuštěny více než tři desítky rarohů a sokolů. Je nesporné, že vzestup stavu sokola stěhovavého a neklesající počet rarohů velkých v naší přírodě je mimo jiné též dobrým výsledkem přístupu Lesů České republiky, s. p., k ochraně obou druhů velkých sokolů. Ochrana biodiverzity je zakotvena v „Programu 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u Lesů České republiky“.
„Staráme se o les. To ale neznamená, že se staráme jenom o stromy, ale pečujeme o přírodu komplexně. Podpora biodiverzity, v tomto případě podpora chráněných druhů dravců, má naši prioritu. Raroh velký se v našich lesích běžně vyskytoval, ale v minulosti se jeho stavy vlivem používání chemických prostředků v zemědělství a změn v krajině kriticky snížily. Nyní se snažíme podporovat jeho zbytkovou populaci vypouštěním jedinců odchovaných v zajetí do přírody,“ uvedl Ing. Jiří Černík, výrobně-technický ředitel Lesů České republiky, s. p., s tím, že „ochrana přírody vždy byla a je samozřejmou součástí práce lesníků“.
Dnes vypuštění dravci byli odchováni v sokolnických chovech. Jejich raroží rodiče se ve voliéře o vylíhlá mláďata starali až do konce tzv. senzitivní periody, tj. období, kdy si mláďata vtisknou obraz rodičů, vzor mateřské péče atd. Poté byli dospívající rarozi umístěni na cca 10 dní do tzv. vypouštěcí klece, kde byli až dosud dokrmováni a pozorovali okolí přes svislé dřevěné mřížky tvořící stěny klece. K jejich vypuštění byla použita stará sokolnická metoda – volný let. Po otevření klece se do ní mladí dravci mohou i v příštích dnech ze zvyku vracet pro krmení. Postupně se však natolik zdokonalí v letu a lovu, že se zcela osamostatní a odletí hledat svá nová teritoria. I přesto, že tito dravci byli odchování v zajetí, mají šanci podpořit přirozenou populaci. Podmínkou umělého odchovu jsou dva základní předpoklady. Přísně vybraní jedinci pro vypuštění musí být geneticky čistí a odchovaní svými biologickými rodiči, aby si nevytvořili vazbu na člověka. Přes veškerou snahu však lze počítat se ztrátami. „Obvykle se udává, že u mláďat z přirozených hnízd nepřežije do druhého roku cca 70 %. Mohou za to například kuny, výři, ale také dráty elektrického vedení, z dalších příčin pak lze jmenovat parazity, nemoci a úrazy při létání a lovu. I při vypouštění v zajetí odchovaných mláďat je samozřejmě zjišťována obdobná úmrtnost. Přirozený výběr, při kterém se dospělosti dožijí jen ti nejzdatnější, nelze uměle eliminovat“, řekl Ing. Petr Zvolánek, pracovník odpovědný za Sokolí program u Lesů České republiky, s. p.
Sokolníci Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty ročně odchovají až 500 mláďat sokolů, rarohů, orlů a dalších dravců a část z nich lze pak za pomoci dalších subjektů vypustit do přírody. Partnerem při letošním projektu je Českomoravská myslivecká jednota, která věnovala jednoho raroha.
Raroh velký (Falco cherrug) je sokolovitý dravec vysoký asi 50 cm s rozpětím křídel okolo 130 cm. Na rozdíl od svého příbuzného sokola stěhovavého je uzpůsoben k lovu nejen letící kořisti, ale může lovit i na zemi. Dříve se vyskytoval v blízkosti kolonií syslů, kteří byli jeho přirozenou kořistí. Dnes je sysel vzácností a tak raroží potravu tvoří především ptáci. S oblibou loví také holuby, vedle hřivnáčů a doupňáků i zdivočelé holuby z městských populací a bohužel i holuby domácí. Vzácně si troufne i na zajíce. Pro svou učenlivost a udatnost je oblíbeným dravcem v sokolnictví.
Bližší informace:
Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí Lesy České republiky, s. p.
tel.: 724 623 858
e-mail: mluvci@lesycr.cz