Dvě tváře zimy
Datum publikace:
Na přírodu má tradiční zimní počasí s množstvím sněhu několik dopadů. Nelze jednoduše říci, zda jen příznivé, či nepříznivé. Jisté je, že zimní počasí dokáže potrápit nejednoho lesního hospodáře.
Taková zimní vichřice umí napáchat ve starších porostech velké škody, například vývraty a polomy. Když napadne mokrý sníh nebo se v horských oblastech vytvoří na větvích námraza, trpí pak zejména mladé porosty, které se můžou polámat. Starší stromy mívají zase často vrcholkové zlomy.
Důležité pro les jsou však zásoby vody, které se zadrží ve formě sněhu. Na jaře pak zajistí dostatek vláhy na počátku vegetačního období.
Zimní těžba
V lesnictví se zima využívá zejména pro těžbu dřeva. I když těžaři mají v tomto období těžší podmínky, dopady těžby na lesní prostředí jsou menší. V mrazech, kdy je půda zmrzlá, se dřevařská technika může pohybovat po lese, aniž by výrazněji poškozovala půdní kryt. To je důležité hlavně v místech, kde se soustřeďuje dříví z těženého lesa na cestu, nebo v podmáčených lokalitách. V případě, že je v lese dostatečná sněhová pokrývka, nehrozí při těžbě větší poškození mladých stromků, které vysemenily pod mateřským porostem.
Zima je pro těžbu dřeva vhodná ještě z jiného, neméně důležitého, důvodu. V zimě nepodléhá vytěžené dřevo na skládkách houbovým chorobám (plísně, zapaření) a ani v případě, že se ihned neodveze ke zpracování, neklesá jeho kvalita. Za velkých mrazů ovšem hrozí vznik trhlin ve dřevě.
Sněžné jámy
Pro uskladnění sazenic připravených pro jarní sadbu se používají takzvané sněžné jámy. Jsou to zakryté zemní sklípky, které se v zimě naplní sněhem. Sazenicím se tak oddálí doba rašení a před výsadbou vydrží dlouho kvalitní. Zima má tedy kromě horších stránek i svou užitečnější a vlídnější tvář, díky které je třeba ji vzít na milost.
šv