Homepage

Svatebčané poutníky hned pozvali ke stolu a rozdělili se s nimi o to nejlepší, co svatební hostina nabízela. Když přišla řada na svatební koláčky, Ježíš pošeptal Petrovi, aby si je nebral. Jenže tomu moc chutnaly a tajně si jich před odchodem nacpal plné kapsy. Po cestě lesem k Jabkenicím zůstával pozadu a tajně koláčky ujídal. Ale protože musel Kristovi stále odpovídat na nějaké otázky, některé koláčky zahazoval a prskal kolem sebe drobečky.

Když z lesa vyšli, všechno se provalilo. Ježíš poslal Petra zpátky drobty posbírat. Svatý Petr se styděl, ale šel. Nic jiného mu ani nezbývalo. Namísto drobků ale nacházel jenom samé hnědé, červené, žluté nebo bílé kloboučky na roztodivných nožkách. Petr na to s údivem hleděl, ale Ježíš měl ihned vysvětlení:

„Nediv se a sbírej. Aby nedošly koláčky zhouby, staly se z nich houby.“

Když jim potom hodná selka neznámé plody usmažila na sádle, Petr se usmál a s plnou pusou povídá: „Dobře jsem ty drobty rozházel, alespoň ode dneška bude mít chudý lid navždycky co jíst.“

red
Foto: Jiří Durdík