Homepage

Meliorační a zpevňující funkce lesních dřevin

Dušan Kacálek, Oldřich Mauer, Vilém Podrázský, Marian Slodičák a kolektiv

Tato publikace shrnuje domácí i zahraniční poznatky o melioračním a zpevňujícím působení lesních dřevin a doplňuje je novými poznatky domácí i zahraniční literatury. Meliorační funkce byla exaktně posuzována podle vlastností opadu a stavu humusových horizontů. Pro posouzení zpevňující funkce byly využity analýzy kořenových systémů, Pozornost byla věnována většině dřevin používaných v českém lesnictví, tedy i dřevinám základním cílovým. Hlavní ambicí autorů bylo zprostředkovat čtenářům objektivní pohled na působení lesních dřevin na půdu a na jejich zpevňující funkci a přispět tak k tvorbě stabilnějších porostních směsí a k péči o půdní prostředí.

Vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2017.

Červená kniha dřevin České republiky

Luboš Úradníček a kolektiv

Kniha se zabývá ohroženými druhy dřevin na území České republiky. V úvodní části jsou shrnuty informace o ohrožených druzích cévnatých rostlin, o historii výzkumu ohrožených druhů a vývoji červených knih a červených seznamů. Dále je zde uveden seznam ohrožených druhů dle přílohy vyhlášky č. 395/1992 Sb., v plném znění, které je prováděcím předpisem zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podrobně jsou zde vymezena kritéria pro zařazení druhů do kategorií ohrožení člověkem. Vybrané druhy jsou vyjmenovány v červeném seznamu dřevin. Do sedmi kategorií červeného seznamu dřevin bylo zařazeno celkem 129 druhů taxonů, z toho 4 jsou považovány za vymizelé, 32 taxonů je kriticky ohrožených, 25 silně ohrožených, 29 ohrožených a 21 téměř ohrožených (zranitelných), 12 nedokonale známých a 6 pravděpodobně nepůvodních v České republice. Speciální část obsahuje odborné informace o vybraných taxonech. Jsou zpracovány krátké charakteristiky obsahující základní poznatky o morfologii, ekologii, rozšíření a ohrožení druhů. Tyto informace jsou doplněny mapou rozšíření taxonu na území České republiky a jeho fotografiemi. Součástí knihy je obsáhlý seznam literatury a také přehledy literárních zdrojů k jednotlivým taxonům.

Základním motem Červené knihy dřevin České republiky je upozornit na to, že naše dřeviny jsou ohroženy civilizačním tlakem více, než si většina populace uvědomuje. Má za úkol seznámit nejen odbornou, ale především laickou veřejnost s pohledem autorského kolektivu na tuto problematiku. Za tímto účelem byl hodnocen současný stav výskytu jednotlivých taxonů a trendy vývoje početnosti populací / lokalit pomocí studia herbářových dokladů a dat uložených v různých relevantních databázích. Přestože není v silách autorského kolektivu vyčerpávajícím způsobem vyhodnotit stupeň ohrožení všech druhů dřevin, protože řada z nich doposud nebyla podrobně studována a potřebné údaje nejsou k dispozici, předkládají autoři jedinečnou publikaci, zabývající se komplexně touto vybranou skupinou rostlin jako významnou složkou našeho životního prostředí.

Zpracováno a vydáno v rámci projektu “EHP-CZ 02-OV-1-012-2014 – Červená kniha dřevin ČR, Červená kniha ohrožených druhů lužních lesů BR Dolní Morava a Červený seznam ohrožených druhů ŠLP Křtiny”. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Vydala Mendelova univerzita v Brně v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2017.

Červená kniha ohrožených druhů rostlin a hub lužních lesů Biosférické rezervace Dolní Morava

Radomír Řepka a kolektiv

Kniha se zabývá ohroženými druhy cévnatých rostlin, mechorostů a hub na území lužních lesů Biosférické rezervace Dolní Morava. Studované území zahrnuje úzký pás nivy podél dolních toků řek Dyje a Moravy, od soutoku obou řek na jihu po Nové Mlýny a Lužice na severu; zaujímá rozlohu asi 124 kilometrů čtverečních. V úvodních kapitolách jsou shrnuty informace o přírodních poměrech, vegetaci, flóře a historii území. Speciální část je rozdělena na tři oddíly týkající se cévnatých rostlin, mechorostů a hub. Každá z těchto částí poskytuje základní fakta o druhové diverzitě skupiny, jejich ohrožení z pohledu celorepublikového a taktéž stručnou historii výzkumu v území.

V oddíle cévnatých rostlin jsou podrobně vymezena kritéria pro zařazení druhů do kategorií ohrožení člověkem. Do deseti kategorií červeného seznamu bylo celkem zařazeno 259 taxonů, z toho 1 je považován za regionálně vyhynulý, 1 figuruje v kategorii regionálně nezvěstných, 27 taxonů je kriticky ohrožených, 32 silně ohrožených, 61 ohrožených (zranitelných), 20 téměř ohrožených a 26 málo dotčených. Další kategorie jsou jen pomocné: do kategorie regionálně významných, to je lokálně vzácných, patří 64 taxonů, do kategorie nejasných případů, popř. nedokonale známých taxonů v území, bylo zařazeno 13 taxonů a do poslední, která obsahuje z různých důvodů nehodnocené, patří 14 taxonů. Z tohoto celkového množství bylo vybráno 53 taxonů pro území významných, u kterých jsou zpracovány krátké charakteristiky obsahující stručnou informaci o morfologii, ekologii, rozšíření, ohrožení a možnostech ochrany.

V oddíle mechorostů byly k zařazení ohrožených mechorostů použity celorepublikové kategorie. Pouze jediný nalezený taxon v území patří mezi zranitelné, 7 je zařazeno do nižšího stupně ohrožení a 6 patří do kategorie taxonů vyžadujících pozornost. Vybráno bylo deset významných mechorostů lužních lesů, u kterých jsou uvedeny podrobné informace.

Ohrožené taxony hub jsou zařazeny do kategorií ohrožení na základě celorepublikového červeného seznamu. V území bylo nalezeno 7 kriticky ohrožených, 5 ohrožených, 5 zranitelných a 3 z kategorie téměř ohrožených druhů hub. Podrobně charakterizováno je zde dvacet ohrožených a vzácných hub s vazbou na nížinné lužní lesy.

Publikace předkládá nově koncipované červené seznamy druhů cévnatých rostlin, mechorostů a makromycetů vyskytujících se v lužních lesích nivní části území Biosférické rezervace Dolní Morava. V tak významném území jde o trochu pionýrský počin, který se někomu může zdát vytržený z kontextu. Pojednává totiž o taxonech cévnatých rostlin zjištěných pouze na lesní půdě a v podstatě nehodnotí celkovou diverzitu, která kdy byla zaznamenána nejen v lesích, ale i na písčinách, loukách a mokřadech v území dolního Podyjí a dolního Pomoraví až po soutok obou řek. Aby práce autorů oslovila co nejvíce potenciálních zájemců o tuto problematiku, tedy nejen odbornou veřejnost, ale také milovníky přírody nejrůznějšího zaměření, zvolili autoři populární formu textu doplněnou podrobnými informacemi o jednotlivých druzích a zvláště bohatou fotodokumentaci.

Zpracováno a vydáno v rámci projektu “EHP-CZ 02-OV-1-012-2014 – Červená kniha dřevin ČR, Červená kniha ohrožených druhů lužních lesů BR Dolní Morava a Červený seznam ohrožených druhů ŠLP Křtiny”. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Vydala Mendelova univerzita v Brně v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2017.

Červená kniha ohrožených druhů obratlovců lužních lesů Biosférické rezervace Dolní Morava

Josef Suchomel a kolektiv

Biosférická rezervace Dolní Morava se nachází v jihovýchodním cípu České republiky. Studované území zahrnuje úzký pás lužních biotopů podél nejspodnějších úseků řek Dyje a Morava a zaujímá rozlohu asi 124 kilometrů čtverečních. Úvodní kapitoly poskytují základní informace o geomorfologii, klimatu, ekosystému lužního lesa, obecné problematice ochrany obratlovců v území a jsou vymezena kritéria pro zařazení druhů do jednotlivých kategorií ohroženosti. Následující červený seznam ohrožených druhů obratlovců tohoto území je sestaven v systematickém pořadí taxonů. Celkem seznam obsahuje 165 druhů, 6 v kategorii regionálně vymizelý, 38 kriticky ohrožený, 36 ohrožený, 37 zranitelný a 16 téměř ohrožený. V území bylo dosud zjištěno 109 zvláště chráněných druhů ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb. Z těchto druhů je 17 kriticky ohrožených, 61 silně ohrožených a 31 ohrožených. Dále bylo zjištěno 39 evropsky významných druhů, uvedených ve vyhlášce č. 166/2005 Sb. Z nich je v území 12 kriticky ohrožených, 17 ohrožených, 4 zranitelné, 2 téměř ohrožené, 2 v kategorii málo dotčený a po jednom v kategoriích nehodnocený a s nedostatkem údajů. Všechny druhy uvedené v republikovém červeném seznamu a zvláště chráněné druhy v České republice (obě vyhlášky), které se v území vyskytují, ale nejsou zde považovány za ohrožené (21 druhů), jsou jmenovány v kategorii “málo dotčený”. Pro 103 vybraných ohrožených druhů jsou zpracovány krátké charakteristiky, obsahující stručnou informaci o morfologii, biologii, obývaném stanovišti, rozšíření, výskytu v území, ohrožení a možnostech ochrany. Tyto charakteristiky jsou doplněny fotografiemi dospělců, popř. i mláďat, pobytových znaků a biotopů. Pro zpracování textů byly preferovány druhy buď zařazené do vyšších kategorií ohroženosti, nebo typické pro lužní les. Všichni autoři zpracovávali jednak části úvodních pasáží, jednak charakteristiky obratlovců, a to konkrétně Josef Suchomel (editor) savce, Stanislav Lusk mihulovce a ryby, Petr Macháček ptáky a Miroslav Šebela obojživelníky a plazy.

Zpracováno a vydáno v rámci projektu “EHP-CZ02-OV-1-012-2014 – Červená kniha dřevin ČR, Červená kniha ohrožených druhů lužních lesů BR Dolní Morava a Červený seznam ohrožených druhů ŠLP Křtiny”. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Vydala Mendelova univerzita v Brně v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2017.

Atlas fauny České republiky

Miloš Anděra a Jan Sovák

Příručky umožňující ilustracemi nebo fotografiemi nahlédnout do rozmanitosti naší zvířeny mají u nás dlouhou tradici a jsou čtenáři stále vyhledávané. Většinou zobrazují různé zástupce fauny podle zoologického systému. V tomto atlasu autoři představují živočichy podle prostředí, ve kterých žijí. Na 263 barevných tabulích je zachyceno téměř 2100 druhů, rozdělených do kapitol o lesích, horách, stepích, otevřené kulturní krajině, mokřadech, stojatých i tekoucích vodách, skalách a sutích, podzemních prostorech, městském prostředí a v neposlední řadě i o plochách člověkem zdevastovaných. Připojen je i přehled “vzácných” ptačích hostů, kteří čas od času na naše území zavítají. Na začátku jednotlivých kapitol je uvedena základní charakteristika každého prostředí (vegetace, charakter fauny, výskyt v podmínkách ČR), po níž následují obrazové tabule s typickými druhy. Jejich výběr zahrnuje formy známé i neznámé, běžné i vzácné a chráněné. Zatímco u obratlovců jsou pominuty pouze druhy objevující se u nás zcela výjimečně, u mnohem početnějších bezobratlých byly vybrány druhy nejčastěji se vyskytující nebo pro daný typ prostředí typické či jinak významné a také snadněji v přírodě pozorovatelné. Stručný doprovodný text popisuje hlavní určovací znaky jednotlivých druhů či jejich vývojových stadií (i hlasových či jiných projevů, které mohou napomoci k jejich rozeznání v přírodě), zbarvení, výskyt v ČR a případně další obývaná stanoviště. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů od studentů středních a vysokých škol po ochránce přírody i laické zájemce o přírodu kolem nás.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2018, v edici Atlasy.

Moravský kras v ponorné řece času

Petr Zajíček

Moravský kras je naše nejlépe vyvinuté krasové území s největším počtem povrchových a podzemních krasových jevů. Zároveň patří k výjimečným oblastem České republiky s bohatou historií a kulturou. Malebná krajina protkaná hlubokými kaňony je útočištěm širokého spektra živočichů a rostlin a byly zde popsány mnohé endemity.

Nepatrnému dílu naší republiky severně od Brna se řada autorů věnovala (slovem i obrazem) po několik staletí. Byli to mastičkáři, duchovní, umělci, historici, speleologové, geografové, geologové či odborníci z dalších vědních disciplín. O Moravském krasu tak vznikla řada průvodců, obsáhlých popisných populárních i odborných monografií, fotografických publikací a tisíce separátů, brožur a článků. Přesto se stále vynořují nové souvislosti a poznatky v mnoha oborech. Jeskynní badatelé zde objevují nové jeskyně nebo nové části jeskyní již známých, v archivech jsou uloženy mnohdy opomíjené historické dokumenty, mapy či fotografie.

Kniha Moravský kras v ponorné řece času provádí čtenáře touto oblastí od počátku jejího vzniku až do současnosti, Přibližuje základní milníky postupného vývoje, historická fakta i neúnavnou práci několika generací badatelů. Představuje také řadu nepublikovaných či málo publikovaných materiálů.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2017.

Jiří Uhlíř