Homepage

Škody působené chrousty rodu Melolontha jsou známy více než 300 let. Ponravy vyvíjející se v půdě poškozují kořeny rostlin a obvykle působí větší škody než dospělí brouci. V 60. letech minulého století patřily ponravy chroustů k nejzávažnějším škůdcům v sadech, polních plodinách, ale i v lesních školkách a kulturách. K poklesu intenzity výskytu i rozsahu škod došlo po roce 1980 a tito škůdci jsou dnes vázáni na nejteplejší oblasti středního Polabí a jižní Moravy, kde se tento druh přemnožuje a způsobuje významné hospodářské škody.

Jednou ze specifických lokalit postižených chroustími záplavami je oblast vátých písků obhospodařovaná lesní správou Strážnice. Území o výměře cca 6 500 ha poskytuje ideální podmínky pro vývoj chrousta maďalového (Melolontha hippocastani), který se stal v posledních letech překážkou pro úspěšnou obnovu lesa. Jeho vývoj je zde čtyřletý s dokonalou proměnou. S přemnožením tohoto dnes již zapomenutého významného škůdce lesních dřevin a kultur máme na lesní správě bohužel bohaté zkušenosti. V posledních 12-ti letech evidujeme zničení celkem 200 ha mladých lesních porostů a další škody vznikly v obecních a soukromých lesích. O jeho významu v této oblasti vypovídá i dlouhodobý výzkum vedený Ing. Milanem Švestkou z Lesní ochranné služby v letech 2003-2011. Z průzkumu provedeného za pomoci světelného lapače vyplynulo, že populační hustota chroustů se neustále zvyšuje. V roce 2011 byla o 40 procent vyšší než v roce 2007.

Vlivem přirozených nepřátel, kam řadíme především ptáky, ze savců pak černou zvěř v kombinaci s klimatickými a půdními činiteli, byla reprodukční schopnost chrousta omezena, přesto došlo k významným škodám. Toto zjištění potvrzuje skutečnost, že přirození nepřátelé nemohou být schopni snížit početní stav chroustů natolik, abychom je nemuseli soustavně a intensivně ničit. V minulosti byla také prováděna obrana celou řadou způsobů, počínaje setřásáním a sběrem dospělců, přes mechanické ničení ponrav v půdě, až po aplikaci chemikálií na bázi HCH, DDT do půdy. V současné době jmenované možnosti boje nepřichází v úvahu a jako nejefektivnější způsob obrany proti dospělcům chroustů je možné použít leteckou aplikaci insekticidních přípravků. Lesní zákon ukládá vlastníkovi lesa monitorovat stav škůdců a realizovat opatření, aby se zabránilo poškození lesů. V souladu s tímto zákonným ustanovením jsme pro lesní správu o letecký postřik vždy žádali. Po vyhlášení naturové oblasti v letech 2007 a 2011 však nebyl souhlas k letecké aplikaci biocidu v době rojení udělen a byla tak omezena možnost účinně zasáhnout a zredukovat přemnoženou populaci. Přípravek na ochranu sazenic před žírem ponrav není v současné době v ČR registrován. Situace je vážná a je patrné, že bez možnosti použití půdních insekticidů se na mnoha místech prakticky nedaří zajištění kultur. Jiná opatření vedená proti larvám jsou finančně nákladná a nezajistí efektivní snížení jejich populační hustoty.

V letošním roce byla ponrava ve stádiu druhého instaru a množství ponrav výrazně překročilo kritické počty. Vysoká početnost larev v půdě limituje obnovu a zajištění mladých lesních porostů v celé oblasti vátých písků. Žírem jsou poškozovány souvislé plochy letošních výsadeb, odrostlých sazenic, přirozené obnovy a není výjimkou ani odumírání i desetiletých kultur vystavených trvalému okusu kořenů. Nárůst takto poškozených ploch je doslova alarmující. Z výše uvedených možností obrany proti chroustu maďalovému lze situaci charakterizovat jako boj s větrnými mlýny. Z hlediska lesního hospodářství je proto nutné propojení výzkumu s provozem a využití veškerých znalostí a zkušeností k vyhledání optimálního řešení postupu regulace početnosti tohoto škůdce.

Ing. Marie Mařáková
zástupkyně lesního správce,
LS Strážnice