Homepage

Naše krajina prošla za posledních tisíc let obrovskými změnami. O tom, jak vypadala třeba ve středověku, si člověk může udělat představu, pokud se pěšky toulá krajem. Nejviditelnějšími pozůstatky jsou hradní zříceniny, které se dnes nacházejí převážně v lesích. Tady se poučenému návštěvníkovi odhalí i bývalé plužiny a další stopy po zaniklých středověkých vesnicích.

Na lesních pozemcích ve správě LČR, LS Černá Hora, je bývalých hradů hned pět – Blansek, Holštejn, Doubravice, Rychvald a Lúčka, zaniklých vesnic pak mnohem více – některé známé, jiné dosud neobjevené. Zříceniny hradů nelze přehlédnout, dovolte mi krátce je představit.

Nad Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu na protější skalní ostrožně najdete nejkrásnější z nich, hrad Blansek. Založil jej kolem roku 1250 olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu, který byl poradcem krále Přemysla Otakara II. Během dvou století své existence vystřídal hrad hned několik majitelů. Osudným se mu však bohužel stal ničivý požár, takže v roce 1461 byl již ruinou. Jeho hradby, prý částečně opravené, posloužily za úkryt místnímu obyvatelstvu během třicetileté války. Patrné jsou poměrně rozsáhlé úseky hradeb, zvláštností je dvojitý příkop vytesaný ve skále a o bývalé výstavnosti hradu svědčí i pozůstatky paláce s velkými okny. Pod hradem je jeskyně spojená patrně s podzemím hradu.

Nejtajemnější ze zřícenin je Holštejn, byť se z něj mnoho nedochovalo. Stojí nedaleko stejnojmenné obce v Moravském krasu na osamělé vápencové skále, která ukrývá ve svém nitru jeskyni zvanou Lidomorna. Ta bývala spojena podzemní chodbou s hradem a k čemu sloužila, vypovídá její název. Dnešní vchod do jeskyně bývával zazděn. Hrad pochází z poloviny 13. století, nejdéle patřil rodu původem ze Sovince, který se později psal z Holštejna. Jeho člen rytíř Hartman byl roku 1278 jmenován brněnským komořím. Lidové pověsti ho však líčí i jako divokého a nemilosrdného loupeživého rytíře. V prostorách hradu, Lidomorny a v okolních lesích se před lety dokonce natáčel jeden díl brněnského televizního seriálu Strážce duší – Jeskyně běsů.

Na okraji lesa mezi obcemi Doubravice nad Svitavou a Kuničky, chráněn výrazným dvojitým příkopem a příkrým skalnatým srázem k potoku Nešurka, stával hrad Doubravice. Pochází rovněž z poloviny 13. století. Nejvýznamnějším z rodů, kterému hrad během své existence patřil, byli páni z Boskovic. Husitské tažení proti Letovicím a Blansku kolem roku 1431 však znamenalo zkázu hradu. Do dnešních dní toho z hradu mnoho nezbylo, protože kámen z jeho hradeb a věže byl vítaným stavebním materiálem v 1 km vzdálené Doubravici, kde je dodnes patrný v konstrukci stodol a starých obytných domů.

Na ostrožně obtékané potokem asi 2 km západně od Lysic, stával od poloviny 14. století hrad Rychvald. Přístup k hradu byl chráněn příkopem vylámaným ve skále a zemním valem. Hrad byl majetkem jedné z větví rodu pánů z Kunštátu, z nějž pocházel český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Po sto letech existence byl hrad opuštěn a zchátral, dnes je patrná jeho podoba ze zbytků kamenných valů bývalých hradních staveb.

Zasypané zbytky zdí, stopy po studně a hradní příkop široký v koruně 20 metrů se dochovaly z hradu Loučka nad osadou Střemchoví (součást obce Dolní Loučky). Vznikl také v polovině 13. století a i jemu byly osudné husitské války.

Všechny tyto zříceniny jsou přístupné po značených turistických cestách.

Ing. Petra Zavřelová, lesní správkyně LS Černá Hora