Homepage

Vánoce, v křesťanském světě oslava narození Ježíše Krista, patří k nejvýznamnějším a nejoblíbenějším svátkům. Nejvýraznějším atributem současných Vánoc je bezesporu vánoční stromek.

Zvyk slavit Vánoce pod ozdobeným stromkem se k nám dostal z Německa. V Praze se první stromek údajně rozzářil o Vánocích roku 1812 v domácnosti Jana Karla Liebicha, intendanta a režiséra Stavovského divadla, původem Bavoráka. Jedlička ozdobená hořícími svíčkami a pozlacenými řetězy se jeho hostům natolik zalíbila, že se zvyk začal šířit po celých Čechách. Nejprve v německém prostředí, postupně pak i v českém.

Stromky z plantáží

Naprostá většina vánočních stromků na trhu dnes pochází ze speciálních soukromých plantáží zakládaných na lesní i nelesní půdě. Pro státní podnik Lesy České republiky jsou vánoční stromky okrajovou komoditou.  Lesy ČR prodají ročně kolem 20  tisíc stromků, které jsou  převážně získávány v rámci prořezávek v mlazinách. Část jich je i z plantáží, ale těch mají LČR jenom několik. Poměr borovice, smrku a dalších dřevin nelze určit – je záležitostí nejen poptávky, ale také možností, které prořezávky mlazin nabízejí. Například jedličky nejsou  v porostech hojně zastoupeny, takže se z mlazin prakticky nevyřezávají. Obecně je možné říci, že stromky od LČR jsou lacinější, ale stromky z plantáží jsou lépe rostlé, souměrnější.

Živý stromek chrání přírodu

S používáním stromků jako vánočního symbolu je spojeno několik omylů. Největším z nich je přesvědčení, že pořízením umělého vánočního stromku chráníme přírodu. Je tomu však přesně naopak. Vánoční stromky z umělých hmot škodí přírodě hned dvakrát. Poprvé, když se vyrábějí, protože k tomu je zapotřebí určitého množství energie a navíc se při zpracování plastů uvolňují do ovzduší škodlivé látky. Podruhé pak při likvidaci, a to prakticky z totožných důvodů.

Živé vánoční stromky jsou přírodní produkt, který během růstu prospívá životnímu prostředí přinejmenším produkcí kyslíku a při likvidaci poslouží buď jako neškodný zdroj energie, nebo se vrátí do přírodního koloběhu ve formě štěpky.

Krádeže vánočních stromků les poškozují

Zloději se zaměřují na vzácnější a pro les důležitější dřeviny, například jedli, a vybírají ty nejlepší stromky bez ohledu na jejich význam pro les. Tím působí škodu nejen ekologickou, ale i ekonomickou, protože při takovém bezohledném počínání často vznikají holé plochy, které je zapotřebí znovu zalesnit a o vzniklou kulturu se lesníci musí několik roků starat. Stávají se i takové případy, že zloděj uřeže třeba jenom vršek pětimetrového stromu, čímž ho zmrzačí a znehodnotí.

Lesníci se samozřejmě proti krádežím brání. A to hned několika způsoby. Tím tradičním je ořezání některých větví tak, aby to stromku neublížilo, ale ten se již k vánoční výzdobě nehodí. Nejmodernějším způsobem je natírání stromků chemickým roztokem, který v chladnu není cítit, ale po přenesení stromku do tepla začne silně zapáchat. Nepříjemného zápachu není možné se zbavit a taková štědrovečerní večeře při otevřených oknech asi není to pravé vánoční potěšení…

Dalším opatřením, a pro zloděje nejméně příjemným, je zvýšená hlídková činnost lesníků a lesních strážců. Za nepovolené řezání stromků hrozí významné finanční sankce.

Několik stručných informací závěrem

V Česku jsou nejžádanějšími vánočními stromečky smrk a borovice 175 až 200 cm vysoké. Takové stromky rostou obvykle 6 až 10 roků – záleží na stanovišti a dalších okolnostech. Po zakoupení je nejlepší skladovat stromek venku na stinném místě. Není-li příliš velký mráz, je dobře postavit ho do kbelíku s vodou. Před ozdobením se doporučuje uříznout asi 2 cm kmínku, aby se obnovila nasávací schopnost stromku. Stromek vydrží déle čerstvý, když je osazen do stojanu s nádržkou, do níž je pravidelně doplňována voda. Prodlouží se tím doba, než začne ze stromečku opadávat jehličí, což je důležité zejména u smrčku.