Homepage

Čas nezadržitelně ukrajuje první část roku 2017 a blíží se začátek jarního období. Na Lesní správě Prostějov je jarní období ve znamení usilovné práce k zvládnutí plánované umělé obnovy lesa a ochrany lesa proti kůrovcům na smrku. Dle našeho vyhodnocení jsme pro jarní období roku 2017 v lesních porostech ve stadiu zvýšeného a kalamitního stavu lýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského. S vyjmenovanými druhy se stejně intenzivně vyskytuje v lesních porostech lýkožrout lesklý a méně intenzivně lýkožrout menší.

Lesní správa Prostějov má katastrální rozlohu 185.409 ha a spadá pod 9 obcí s rozšířenou působností (Boskovice, Konice, Prostějov, Litovel, Olomouc, Přerov, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Hranice), které se o naši práci v ochraně lesa proti kůrovcům zajímají. V obvodu působnosti naší Lesní správy je v majetku státu ČR s právem hospodařit pro Lesy České republiky, s.p., 10.445 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa v 342 katastrálních územích. Dále máme v obvodu působnosti přes 20.000 ha dalších lesních majetků ve vlastnictví jiných fyzických a právnických osob. Ve směru sever – jih přes toto území protéká řeka Morava.

Modelově lze toto území rozdělit na dvě části podle výskytu kůrovců v lesních porostech. Na část západně od řeky Moravy až po území Lesní správy Svitavy a Černá Hora se zvýšeným stavem kůrovců v lesních porostech a na část východně od řeky Moravy až po území Lesní správy Vítkov s kalamitním stavem kůrovců v lesních porostech. Západní část Lesní správy Prostějov je tvořena revíry Úsobrno, Dzbel, Buková, Lipina, Náměšť na Hané a Čechy pod Kosířem. Východní část je pak tvořena revíry Troubky nad Bečvou, Tršice, Týn a Opatovice. S nadhledem si říkáme, že držíme pozice proti kůrovcům na řece Moravě a jakmile překročí kůrovci řeku Moravu kalamitním stavem v lesních porostech, rozšíří se nezadržitelně do Čech. Revír Troubky nad Bečvou je tvořen lužním lesem. Není zde sice kůrovec, ale lesní porosty se zastoupením jasanu zde decimuje patogen Chalara fraxinea. Všechny ostatní revíry mají v lesních porostech převažující nevhodné a nežádoucí zastoupení smrku z hlediska rizika pro přemnožení kůrovců. Ke stavu blížícímu se ideálu známému jako přirozená druhová skladba lesních porostů je na většině revírů ještě daleká cesta. První kroky k dosažení vhodnější druhové skladby lesních porostů jsme však již zahájili a obnova lesa listnatými dřevinami je v obvodu Lesní správy Prostějov již několik let větší než 50 % z celkové obnovované plochy.

Pro rok 2017 vycházíme při plánování obrany proti kůrovcům na smrku z kalamitního základu za celou Lesní správu Prostějov ve výši 30.508 m³ a výpočtu opatření podle normativu 1:5. Celkem jsme vypočítali 3.257 ks opatření. Revírníci pro první vlnu rojení na jaře r. 2017 navýší počet opatření na 4.186 ks. Je třeba zdůraznit, že při výpočtu opatření se vychází z průměrné těžební hmotnatosti 1 m³. V případě naší Lesní správy se kůrovcová těžba provádí ve výrazně méně hmotnatých smrkových lesních porostech. V Tabulce číslo 1 – “Výpočet a plánování opatření na rok 2017” jsou k tomuto textu podrobnější údaje. Počet opatření pro první vlnu rojení jaro 2017 bude ještě navýšen o výpočet opatření z kůrovcové těžby za období leden až březen 2017.

Tabulka číslo 1: Výpočet a plánování opatření na rok 2017

Dosti velkou neznámou je způsob boje proti přemnoženému lýkožroutu severskému. Spolupracujeme s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti při monitoringu lýkožrouta severského ve vybraných lesních porostech. V tabulce číslo 2 – “Odchyty lýkožrouta severského v roce 2016 na lesní správě Prostějov” jsou údaje, které potvrzují výskyt lýkožrouta severského v lesních porostech na naší lesní správě. Před výzkumníky a vědci je úkol bionomii lýkožrouta severského prozkoumat a lesnickému provozu předat nové poznatky o tomto škůdci.

Tabulka číslo 2: Odchyty lýkožrouta severského v roce 2016 na Lesní správě Prostějov

Kůrovcové těžby jsou u nás za období roků 2014 a 2015 a 2016 srovnatelné a dosahovaly přes 30.000 m³ ročně a upozorňují na nepříznivý stav výskytů kůrovců na smrku. Celkově nyní ročně těžíme až 95.000 m³. Nahodilá těžba činí z roční těžby až 75 % a kromě kůrovcové nahodilé převládá především těžba souší, těžba živelná (zlomy a vývraty) a na revíru Troubky nad Bečvou nahodilá těžba v lesních porostech napadených patogenem Chalara fraxinea. Zpracování nahodilé těžby v takovémto rozsahu nepřeje řízenému systému obnovy lesních porostů a tím i potlačuje práci s přirozenou obnovou. Náklady spojené s obranou lesa proti kůrovcům dosahují na Lesní správě Prostějov ročně v průměru 3.000 tis. Kč. Naším cílem je zpomalit nepříznivé důsledky přemnožování kůrovců na smrku v lesních porostech. Jaké řešení přinese budoucnost je těžko předvídat. Příznivá varianta předpovídá změnu – zvýšení úhrnu dešťových a sněhových srážek, výrazné zlepšení vodního režimu lesních půd a tím zastavení agresivity hmyzích škůdců. Nepříznivá varianta předpovídá, že v některých oblastech budeme těžit, až vytěžíme všechen smrk a pak nad kůrovcem zvítězíme. Nejlepším opatřením pro zpomalení rozšiřování kůrovců v lesních porostech je dosažení absolutní čistoty lesa od těžebních zbytků, včasné zpracovávání kůrovci napadeného nebo ohroženého dříví a včasný odvoz kůrovcového dříví mimo les a jeho asanace. V lesní hospodářské evidenci za rok 2016 ve výkazu Les 8-01 v oddíle 122 vykazujeme nezpracovanou nahodilou těžbu k 31.12. 2016 ve výši 1.554 m³. Z toho je 278 m³ živelné, 150 m³ hmyzové a 1.126 m³ ostatní (souše smrkové a souše chalárové na jasanu) těžby. Tento stav je pro zahájení protikůrovcového boje v roce 2017 příznivý a dokladuje pilnou a odpovědnou práci revírníků.

Jako obranná opatření používáme klasické lapáky – cíleně pokácené stromy jako lapací zařízení, hromadné lapáky – 5 až 20 ks cíleně pokácených stromů jako lapací zařízení na jednom místě, feromonové lapače, stojící lapáky – skupina minimálně 5 ks stromů navnazených feromonovými odparníky určených pro lýkožrouta severského a lýkožrouta smrkového. Na lapáky a hromadné lapáky využíváme i nezpracované zlomy a vývraty. Poslední roky necháváme lapáky ve větvích. Otrávené stojící lapáky, otrávené lapáky v podobě trojnožek nebo insekticidní sítě jsme doposud nevyužívali.

Velkou nevýhodou pro úspěšnou realizaci protikůrovcového boje na lesní správě Prostějov je velká roztříštěnost státního lesního majetku do větších či menších lesních komplexů rozsetých v krajině. Následně mezi těmito státními lesními majetky je minimálně 30 lesních hospodářských celků různé velikosti v držení jiných vlastníků než je stát ČR a skoro 5.000 ha lesů v odborné správě s nekonečným množstvím vlastníků s různým vztahem k lesu. V mnoha případech někteří vlastníci neprovádí ochranu lesa proti kůrovcům tak intenzivně jako Lesy České republiky.

Lesnická veřejnost řeší fenomén chřadnutí smrkových lesních porostů. Tato problematika má podle našeho názoru přímou souvislost s rozšiřováním kůrovců v lesních porostech. Fenomém chřadnutí smrkových porostů je viditelný již 15 až 20 let. Projevuje se změnou barvy jehlic, ztrátou starších ročníků jehlic s následným náletem kůrovců do stromů. Vše probíhá za spolupůsobení václavky a i dalších patogenů. V našem regionu se touto problematikou zabývá také Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Olomouc. Dále si myslíme, že před tvůrci oblastních plánů rozvoje lesů je výzva vypořádat se s realitou, že v porovnání s přírodními podmínkami v minulosti je jakési období sucha nebo nepravidelnosti dešťových a sněhových srážek. Tento fakt jistě změní lesnickou typologii či návrhy rámcových směrnic hospodaření podle jednotlivých hospodářských souborů. Pokud si porovnáme přírodní podmínky jednotlivých revírů na naší Lesní správě, dobereme se návaznosti kůrovcových těžeb zde prováděných. Přírodní podmínky v oblasti působnosti Lesní správy Prostějov jsou velmi pestré. Oblast lze rozdělit na 4 části s výrazně rozdílnými přírodními podmínkami. Jednotlivé části mají i svůj kůrovcový příběh. Příběh může mít nadpis: oblast ohrožená zvýšeným stavem kůrovců v lesních porostech, oblast silně ohrožená zvýšeným stavem kůrovců v lesních porostech nebo oblast s kalamitním stavem kůrovců v lesních porostech. Katastrální vymezení revírů na Lesní správě Prostějov zasahuje nahodile do přírodních lesních oblastí číslo 29,30,31,34,36,37 a 39.

První oblastí je území s místním názvem Drahanská vrchovina s plochou pozemků určených pro plnění funkcí lesa na 3.647 ha a na katastrální rozloze 34.577 ha, s revíry Úsobrno, Dzbel a Buková. Tato navazuje na jádro Drahanské vrchoviny. Vše je v přírodní lesní oblasti č. 30 Drahanská vrchovina. Nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny jsou Skalky 735 m nad mořem a tato kóta je mimo území Lesní správy Prostějov. Průměrné nadmořské výšky 350 až 400 m stoupají na území Lesní správy Prostějov až do 721 m nad mořem, což je kóta kopce Paprč u Kořence. Oblast je rozložena 51 % plochy v 4 bukovém lesním vegetačním stupni a 38 % plochy v 5. jedlobukovém lesním vegetačním stupni. V souborech lesních typů zde dominuje kyselá ekologická řada na ploše 55 % s dominantní edafickou kategorií kyselou a živná ekologická řada s 31 % plochy s edafickou kategorií svěží na 92 % její plochy. Cílové hospodářství je zastoupeno 49 % plochy hospodářstvím kyselých stanovišť středních a vyšších poloh (CHS 43a 53) a 18 % plochy cílovým hospodářstvím živných stanovišť středních poloh. Dále je nutné zmínit v této oblasti cílové hospodářství exponovaných stanovišť středních a vyšších poloh na 17 % plochy oblasti. Pro diferencované lesnické hospodaření zde byly vytvořeny hospodářské soubory a z nich převažuje hospodářský soubor smrkové hospodářství kyselých stanovišť středních a vyšších poloh na 49 % plochy (HS 431 a531) a hospodářský soubor smrkové hospodářství živných stanovišť středních poloh na 15 % plochy. Z dřevin v současné druhové skladbě převažuje smrk v zastoupení 70 % podle plochy vedené v lesním hospodářském plánu. Oblast je členitá ostře zařezanými údolími – máme zde lanovkové terény. Oblast je ohrožena zvýšeným stavem kůrovců v lesních porostech.

Druhou oblastí je území s místním názvem Haná – bývalý Lesní závod Prostějov s plochou pozemků určených pro plnění funkcí lesa 3.590 ha a na katastrální rozloze 50.000 ha s revíry Lipina, Náměšť na Hané a Čechy pod Kosířem. Území se svažuje k výsušným úvalům řeky Moravy. Vše je (99 %) v přírodní lesní oblasti č. 30 Drahanská vrchovina. U Luké je nadmořská výška přes 500 m, Velký Kosíř má kótu 442 m nad mořem a město Prostějov je cca 230 m nad mořem. Oblast je rozložena především v 3. dubobukovém lesním vegetačním stupni na 80 % plochy. V souborech lesních typů je zde zastoupená 42 % plochy kyselá ekologická řada s edafickou kategorií kyselou na 80 % její plochy a živná ekologická řada na 48 % plochy s dominantní edafickou kategorií svěží na 87 % její plochy. Cílové hospodářství je zastoupeno na 44 % plochy hospodářstvím živných stanovišť středních poloh a hospodářstvím kyselých stanovišť středních poloh na 27 % plochy. Pro diferencované lesnické hospodaření zde byly vytvořeny hospodářské soubory a z nich převažuje smrkové hospodářství živných stanovišť středních poloh na 24 % plochy. Dále je zastoupeno smrkové hospodářství kyselých stanovišť středních poloh na 19 % plochy. Zastoupení smrku dle plochy z lesního hospodářského plánu je na celé oblasti 40 %. V této oblasti je potřeba při umělé a přirozené obnově pracovat především s borovicí a dubem. Oblast je silně ohrožena zvýšeným stavem kůrovců v lesních porostech.

Třetí oblastí je území s lokálním názvem Les po Litovli – bývalý Lesní závod Litovel, s revíry Tršice a Troubky nad Bečvou s plochou pozemků určených k plnění funkcí lesa na 1.506 ha a katastrální rozlohou 77.000 ha. Les na území revíru Tršice je převážně v přírodní lesní oblasti číslo 29 Nízký Jeseník. Jedná se o úpatí Oderských vrchů omezené Moravskou bránou a Hornomoravským úvalem. Nejvyšší kopec v oblasti je Chlum s nadmořskou výškou 344 m. Lužní les na území revíru Troubky nad Bečvou je převážně v přírodní lesní oblasti 34 Hornomoravský úval, dominantní lokalitou je pak soutok řeky Moravy a Bečvy v Chrbovském lese a v oblasti převažuje nadmořská výška od 200 m výše. Třetí oblast je 68 % plochy v 1. dubovém lesním vegetačním stupni a 28 % plochy ve 2. bukodubovém lesním vegetačním stupni, v souborech lesních typů je na 68 % plochy zastoupena lužní ekologická řada a živná ekologická řada je na 31 % plochy – s dominantní edafickou kategorií hlinitou na 76 % její plochy. Pro diferencované hospodaření se smrkem zde byl vytvořen hospodářský soubor smrkové hospodářství živných stanovišť nižších poloh na 15 % plochy. Zastoupení smrku v celé oblasti je podle lesního hospodářského plánu na 16 % plochy. Je to 236,35 ha půdy porostní. Smrk sem vůbec nepatří. Oblast je zatížena kalamitním stavem kůrovců v lesních porostech.

Čtvrtou oblastí je území s místním názvem Okolí Hranic a hradu Helfštýn s plochou pozemků určených k plnění funkcí lesa 1.702 ha na revírech Týn a Opatovice, s katastrální rozlohou 23.832 ha. Vše je především v přírodní lesní oblasti č. 37 Kelečská pahorkatina. V oblasti jsou dvě významná zvláště chráněná území Hůrka u Hranic s Hranickou propastí a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Nejvýznamnější lesní komplex této oblasti sousedí se školním polesím Střední lesnické školy Hranice a je rozložen okolo hradu Helfštýn. Oblast je 61 % plochy ve 3. dubobukovém lesním vegetačním stupni a 37 % plochy ve 4. bukovém lesním vegetačním stupni. V souborech lesních typů zde dominuje živná ekologická řada na 87 % plochy s edafickou kategorií bohatá na 48 % její plochy a edafickou kategorií hlinitá na 36 % její plochy. Cílové hospodářství je zastoupeno 83 % plochy hospodářstvím živných stanovišť středních poloh. Pro diferencované lesnické hospodaření byl v lesním hospodářském plánu vytvořen hospodářský soubor smrkové hospodářství živných stanovišť středních poloh v 3. lesním vegetačním stupni na 45 % její plochy. Zastoupení smrku je v oblasti podle lesního hospodářského plánu na 42 % plochy. Smrk sem patří pouze okrajově. Oblast je zatížena kalamitním stavem kůrovců v lesních porostech.

Na závěr je asi důležité si přát, aby se nám dále dařilo zpomalovat rozšiřování kůrovců v lesních porostech a hlavně, abychom ustupující smrk z lesních porostů včas nahrazovali vhodnými dřevinami jehličnatými i listnatými. Podrobnější popis, o které dřeviny by se mělo jednat, je k dalšímu zamyšlení.

Ing. Oldřich Bárta
Lesní správce, LS Prostějov