Homepage

Ne nadarmo byl vybrán červen jako měsíc myslivosti. Období přelomu jara a léta, čas nejkratších nocí a nejbujnějšího růstu vegetace je obdobím zrození nového života v přírodě.

Myslivost nikdy nebyla a není jen pouhý lov zvěře, jak si stále ještě dost lidí myslí, ale je to především péče o zvěř a velká snaha o zachování přírodního prostředí zvěře.

A právě v tomto období zaměřujeme svoji činnost na ochranu nových životů, pečujeme o klid v přírodě, bojujeme proti ztrátám na mladé zvěři, zlepšujeme životní prostředí zvěře. Myslíme na dostatečné zabezpečení krmiv pro zvěř na dobu strádání, kdy rozhoduje nejen kvantita, ale především kvalita a rozmanitý sortiment krmiv.

Úkol myslivce v přírodě je tedy velmi rozsáhlý a mohli bychom jej rozebírat ještě velmi dlouho. Musíme si však uvědomit, že provoz myslivosti není sport, kdy dělám to, co mě baví, a co ne, to vynechám. Myslivost je složitá hospodářská činnost skládající se z celé řady povinností a rovněž i práv, jejichž dodržování slouží především k zachování volně žijících živočichů (nejen zvěře), ale také k zachování ekologické úrovně a rovnováhy naší krajiny. Ta, již tak výrazně poničená, by i v budoucnu měla zůstat hlavním faktorem přežívání člověka na této planetě. Tradice “ Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody “, vznikla v roce 1959. Od té doby každoročně bývá tento měsíc takto prezentován.

V červnu nastává čas rodičovské péče o nové potomstvo, které ve volnosti potřebuje nejvyšší péči a ochranu. Chovejme se právě v tuto dobu k přírodě ohleduplně, choďte přírodou potichu a možná i vy uvidíte některá mláďata naší zvěře. Pokud se tak stane, rozhodně na mládě nesahejte (aby na něm neulpěl lidský pach), ale pouze se na něj krátce podívejte a co nejrychleji v tichosti místo opusťte, aby k němu mohla jeho máma.

Člověk svou činností svět přetváří, podmaňuje si čím dál více přírodu, ale zároveň působí svou činností i negativně na své životní prostředí. Nastupující obnova života v přírodě, rašení a kvetení rostlin, probíhající tok ptáků a kladení mláďat, to všechno jsou projevy, které naplňují duši lesníků a myslivců, pocitem uspokojení nad tím, že jejich práce pro přírodu není zbytečná.

Stejně příjemné pocity se setkání s živým mladým tvorem má asi také každý milovník a návštěvník lesa. Jenže právě období prvních týdnů života mláďat mohou návštěvníci lesa nechtěně ztěžovat a to především hlukem, který plaší zvěř a neumožňuje ji v klidu setrvat na jednom místě a také umožněním volného pobíhání psů. Chovejme se právě v tomto období v lese, na polích a loukách tišeji a k přírodě ještě ohleduplněji než obvykle a věnujme také náležitou pozornost volnému pohybu psů.