Homepage

Návštěvník lesa procházející se lesním porostem západně od Zastávky u Brna proti proudu potoka Habřina narazí po dvou kilometrech na levobřežní přítok, nepojmenovaný potůček či spíše stružku, která má v suchém období málo vody, tudíž nestačí ani do Habřiny dotéci. Tomuto půvabnému údolí se u nás říká Dlouhý žleb.

Na levém břehu rostou zbytky mýtního porostu občas podrostlého zmlazenými smrčky, na pravém zase porosty středního věku a vedle přibližovací cesty se pak poutníkovi postupujícímu do mírného kopce naskytne úžasný pohled na onoho “chlapáka”.

Tento smrk je na revíru jistě největší. Lesníci jej v minulosti nechali přežít. Porost, ve kterém stojí, je stár 70 let, z toho tedy usuzuji, že smrku by mohlo být zhruba necelých 200 let. Výška stromu je 42 metrů, průměr v prsní výšce 133 centimetrů, vypočtená hmota úctyhodných 11,55 metrů krychlových. V osmdesátých letech ještě sloužil pravidelně jako hnízdiště černých čápů. Ti místo opustili s postupující obnovou sousedního porostu, na revíru však zůstali.

Generace lesníků smrk chránily a s pokorou o něj pečovaly. Rádoby ochránci dost nešetrně přitloukli do stromu dvě plechové tabulky se sdělením, že je strom chráněn. Lesníci to, ale věděli a nikoho nenapadlo jej skácet a jistě tomu tak bude i nadále. Poutník i houbař tak bude moci obdivovat co příroda vytvořila a člověk nepokazil.

Radim Urbánek
revírník, LS Náměšť nad Oslavou