Homepage

Národní přírodní památka (NPP) Hodonínská Dúbrava byla vyhlášena dne 1. 4. 2014 nařízením vlády ČR. NPP se rozkládá na ploše 687 ha na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území města Hodonína.

Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou:

1. lesní porosty tvořené společenstvy panonských teplomilných doubrav na písku, panonských dubohabřin a údolních jasanovo-olšových luhů
2. rozvolněné trávníky tvořené společenstvy panonských stepních trávníků na písku
3. vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů kostřava ametystová (Festuca amethystina), kavyl písečný (Stipa borysthenica), lýkovec vonný (Daphne cneorum), mečík bahenní (Gladiolus palustris), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora), sítina tmavá (Juncus atratus), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex) a hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), včetně jejich biotopů
4. vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), kuňka obecná (Bombina bombina), okáč jílkový (Lopinga achine), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a roháč obecný (Lucanus cervus), včetně jejich biotopů.

V oblasti Hodonínské Doubravy se hospodaří od nepaměti, ale až v roce 1761 došlo k prvnímu zařízení hodonínských lesů, které provedli Antonín Oppitz a František Flameck. Další zařízení bylo provedeno v letech 1811, 1851 a 1864 vždy s cílem obhospodařovat les v hospodářském tvaru nízkého lesa. Od počátku 20. století pak bylo snahou převést tento tvar na les vysoký. Nezanedbatelná část pařezin se však dochovala až do současné doby (cca 140 ha), kdy se stala svou druhovou pestrostí ohrožených druhů předmětem ochrany přírody.

prořídlá dubová pařezina

rozvolněný dubový porost

usychající dubová pařezina

Dle typologie se většina území NPP Hodonínská Dúbrava nachází na HS 23 – kyselá stanoviště nižších poloh s lesním typem 1S. V závislosti na mocnosti vátých písků, blízkosti jílového podloží a výšce hladiny spodní vody vznikla v Doubravě velmi pestrá škála společenstev listnatého lesa. Limitující faktory pro lesnické hospodaření zde vždy představovala suchá období především v letních měsících. Sucho působí škody nejen na mladých kulturách po zalesnění, ale také u odrostlejších kultur, kde dochází k jejich odumírání.

Dalším z negativních faktorů v této oblasti je vliv ponravy chrousta maďalového. Písčité, lehce humózní půdy představují ideální podmínky pro jeho rozmnožování. Vlivem těchto limitujících faktorů je problém dosáhnout zajištěnosti mladých lesních porostů v zákonné lhůtě sedmi let, což vede k nárůstu finančních nákladů na pěstební činnost. Vyhláška č. 83/1996 stanovuje pro lesní hospodářský soubor 23 jako základní dřevinu borovici, na živnějších stanovištích pak dub. Z důvodu ekonomiky hospodaření je žádoucí upřednostňovat pěstování borovice – lépe snáší teplotní extrémy, rychleji odrůstá do zajištěnosti oproti dubu. Plánem péče je však pěstování borovice bráno jako nežádoucí, s negativním vlivem na předmět ochrany.

V přestárlých dubových pařezinách dochází k silnému nárůstu nahodilých těžeb a tím ke snižování zakmenění porostů mnohdy až pod zákonnou mez. V návaznosti na výše uvedené dochází k silnému zabuřenění půdy, nástupu křovinného patra (krušina olšová, střemcha pozdní, akát atd.), což má za následek snížení potenciálu přirozené obnovy lesa, ale také potlačení předmětu ochrany v NPP. K řešení této problematiky budou v roce 2015 vybudovány demonstrační objekty hrazené z peněz CHKO Pálava (oplocenky o výměře i několika hektarů), v nichž bude mimo jiné řešeno odrůstání přirozené a umělé obnovy lesa bez vlivu zvěře. Obnovu lesa je potřeba řešit neprodleně, aby v budoucnu bylo zastoupení věkových tříd rovnoměrné, vyvážené a s kontinuálním průběhem.

Ing. Petr Šťastný
revírník, LS Strážnice