Homepage

V tomto roce Lesy České republiky představily novou koncepci genetiky na období let 2010 až 2019. Jde o soubor opatření k zachování a reprodukci genových zdrojů lesních dřevin. Co si pod tímto složitým pojmem může laik představit?

Jde o způsob, jakým jsou vybírány vhodné stromy a porosty, ze kterých se sbírá semeno lesních dřevin. To je následně používáno pro pěstování nových stromků ve školkách a při výsadbách v lesních porostech. 

Osivo je přitom sbíráno jednak z rodičovských stromů (dříve byly nazývány výběrové stromy), ze semenných sadů nebo z uznaných porostů.  Tyto nejkvalitnější stromy poskytují záruku, že potomstvo z osiva bude stejně kvalitní jako rodičovské stromy.

Historie sadů

Počátky zakládání semenných sadů v České republice sahají do konce 60. let minulého století. Jako vůbec první byl v roce 1958 založen semenný sad modřínu opadavého na území nynější Lesní správy Šternberk. V roce 1960 pak sady stejné dřeviny na území současných LS Náměšť nad Oslavou a Janovice. Po zvládnutí techniky výroby a dopěstování roubovanců se přistoupilo k zakládání sadů dalších dřevin. Po zhruba 40 letech zkušeností se zakládáním a obhospodařováním semenných sadů lze rozlišit dvě období – od počátků v roce 1958 přibližně do roku 1990 jako převážně jehličnaté a od roku 1991 do současnosti jako převážně listnaté období.

Na Vysočině můžeme v lesních porostech nalézt uznané rodičovské stromy hlavních dřevin i semenné sady.  Na revíru Řásná, který spadá pod Lesní správu Telč, je genová základna smrku a buku o ploše téměř 1 000 hektarů. Černovice na LS Pelhřimov se svými 3 500 hektary patří k vůbec největším genovým základnám smrku u Lesů České republiky.  Známá je i borovice z oblasti Lán na LS Nové Město na Moravě nebo hrotovický modřín na LS Třebíč. 

Přirozená obnova

Kvůli narůstající přirozené obnově lesa se mírně snižuje potřeba sazenic. Ty jsou však nezbytné pro doplňování melioračních a zpevňujících dřevin.  Do porostů jsou vysazovány především jedle a buky, v menší míře javory, jasany a lípy.  Tyto dřeviny pomáhají zlepšovat půdní podmínky, zvyšují stabilitu lesních porostů proti bořivému větru. 

V roce 2009 bylo vysazeno 35 procent těchto melioračních dřevin, což představuje více než 350 000 sazenic.  Pro letošní rok počítáme s obdobným množstvím.  Nezapomínáme ale také na řádnou obnovu hlavních dřevin, kterými jsou smrk a na sušších stanovištích borovice. Ty se ve větší míře zmlazují přirozenou cestou. Péčí lesníků je tak zajištěn zdárný růst smíšených lesů i pro budoucí generace.