Homepage

Čáp černý patří mezi největší ptačí druhy žijící na našem území. Peří má zelenočerně zbarvené, lesklé, břicho světlé až bílé a nohy se zobákem červené. Žije v hlubokých, převážně jehličnatých lesích od středních poloh až do podhůří a hor. Upřednostňuje řídce osídlenou krajinu s dostatečným klidem.

Hnízda si obyčejně staví v rozsochách větví vysokých jehličnatých stromů. Na stavbě hnízda se podílejí zpravidla oba čapí partneři. Využívají k ní větviček, travin, mechů, listí a drnů. V jarních měsících, nejčastěji v dubnu, naklade samice čápa černého 3 až 5 bílých vajec se zelenavým nádechem, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně jeden měsíc. O malá čápata se rodiče starají zhruba dva měsíce, kdy jim nosí v hrdelních vacích již natrávenou potravu.

Po dvou měsících mladá čápata poprvé vylétají z rodného hnízda a začínají si sama obstarávat potravu. Základem jejich potravy jsou ryby, drobní savci, malí plazi a žáby. Pří obstarávání potravy se čápi vzdalují poměrně dost daleko od hnízda. V době nedostatku vhodné potravy jsou schopni se za potravou vydávat až do vzdáleností přesahující 15 kilometrů.

Co čápy ohrožuje

Hnízdiště čápa černého v naší republice nejvíce ohrožuje necitlivá těžba lesních porostů, v nichž si čáp černý staví svá hnízda. Mezi další vlivy ohrožující jeho stavy a existenci patří úprava režimu na vodních tocích a rybnících, používání chemických prostředků podél vodních ploch, nešetrné zemědělské nakládání s živočišnými odpady, jako je kejda, uskladňování krmiv, např. siláže, nevhodně vedená elektrická vedení a podobně.

K místům s potvrzeným výskytem čápa černého patří ve Slavkovském lese hvozd Kyselka, ležící mezi obcemi Prameny a Nová Ves, dále hvozd Vlček, nalézající se u obce Prameny směrem na Mariánské Lázně a lesy v okolí obce Sítiny. Hospodaří tam Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Kladská, který má ve spolupráci s ornitologickými odborníky CHKO Slavkovský les všechna hnízdní místa zmapována a své hospodaření přizpůsobuje životním podmínkám tohoto ohroženého ptačího druhu.  

Jak chránit čapí hnízdiště

Převažující část nutných prací v lokalitách s výskytem hnízd čápa černého se provádí v měsících, které čáp černý tráví v teplejších krajích na jihu Evropy nebo v Africe. Nejbližší okolí hnízd je pokud možno ponecháváno v nezměněném stavu, bez jakýchkoliv zásahů. Především množství a umístění jednotlivých stromů v nejbližším okolí zůstává v nezměněné podobě. Čápi černí si svá hnízda stavějí tak, aby byla dostatečně krytá, umožňovala jim dobrý rozhled na většinu stran, byla dobře přístupná při odletu z vlastního hnízda a umožňovala dobrý přílet. Musí být chráněna proti převládajícím větrům a dostatečně osluněná během dne.

Po příletu ze zimoviště čápi delší dobu krouží nad svým hnízdem a bedlivě je kontrolují. Jakákoliv změna stromového patra v nejbližším okolí hnízda může negativně ovlivnit některou ze zmiňovaných podmínek a čápi černí se již na toto místo nevrátí. Budou si hledat jinou lokalitu, která splňuje jejich nároky na ideální umístění hnízda.

Hnízdní klid

V jarních měsících, kdy čápi kladou vejce, sedí na nich a následně vychovávají mláďata, se v širokém okruhu kolem hnízd zcela utlumí jakákoliv těžební činnost. Lesníci LZ Kladská směřují své aktivity do jiných lokalit. Hluk motorových pil při kácení stromů a hukot lesních traktorů přibližujících pokácené stromy na skládky není v těchto místech slyšet. Pracuje se v jiných částech lesů, kde nedochází k rušení čápů vychovávajících svá mláďata. Lesníci pouze těmito místy tiše a opatrně procházejí a kontrolují stav lesů. Při zjištění potřeby lesnického zásahu si místo zaznamenají a lesnické činnosti provádějí až po odletu čápů do zimovišť.

Díky citlivému přístupu lesníků se daří v romantické krajině Slavkovského lesa udržet tento ptačí druh a místní obyvatelé i četní návštěvníci této chráněné oblasti mohou obdivovat elegantní let čápa černého nad zdejšími rozsáhlými lesy a loukami.

lzk
foto: Václav Suchý