Homepage

Ani v letních vedrech se nezastavily práce v lese. Probíhala jedna z nejdůležitějších činností při pěstování nového lesa – ochrana mladých lesních porostů proti buřeni.

Lesní buřeň tvoří různé trávy, byliny a křoviny, které jsou přirozenou součástí lesních společenstev a zvyšují své zastoupení na obnovované ploše po těžbě dospělého porostu.

Jedná se například o třtinu křovištní. Tato tráva vytváří mocný drn, ohrožuje malé stromky například odebíráním vláhy a spolu s deštivým a teplým počasím pak vytváří nevhodné mikroklima. V jeho důsledku pak může dojít k rozvoji plísní a houbových onemocnění. Stromky ohrožuje také zalehnutím, pokud by na neožnutou trávu v zimě napadala vrstva sněhu a ležela na stromcích až do jara.

Stromky, které na jaře zasázeli lesní dělníci ale i ty loňské a starší je tedy potřeba chránit před negativními vlivy prostředí, aby v co nejkratší době dosáhly takových dimenzí, že mohou růst samy bez významnější podpory člověka (takzvané stadium zajištěnosti porostu). Tuto péči vyžadují téměř výhradně stromky zasázené uměle. Naopak nárosty vzniklé přirozeným nasemeněním lesních dřevin obvykle chránit není nutné. I proto je přirozená obnova lesních porostů lesníky preferovaná všude tam, kde je možná za zákonem stanovených podmínek. Dalším nepřítelem malých stromků jsou keře, které do lesa lákají mnohé návštěvníky – malina a ostružina. Zejména ostružina je velmi úpornou buření, která dovede, není-li redukována, zahubit i relativně velké jedince. Stíněním a ubíráním životního prostoru škodí stromkům i bezy černý a červený, vrba jíva, topol osika, bříza a další druhy.

K potlačování bylinné buřeně, maliny a ostružiny se používá mechanické vyžínání (dříve srpem nebo kosou, dnes převážně křovinořezy), nebo chemický postřik herbicidem. Každý z uvedených způsobů má své výhody a nevýhody, rozhodnutí o nasazení toho kterého způsobu závisí na mnoha různých okolnostech a pro každý konkrétní porost a dřevinu jej určí odborný lesní hospodář – revírník.

Některé dřeviny stačí ožnout v pruzích kolem sazenic – např. smrk, jiné – borovice, buk, dub – se ožínají celoplošně. Mechanické vyžínání patří mezi těžké a nepříjemné práce v lese. V letních měsících přesahuje často teplota vzduchu na pasekách 40 stupňů Celsia a lesní dělníky navíc obtěžuje bodavý hmyz. Nebezpečné jsou zejména vosy a sršně, které si staví hnízda v hromádkách klestu a ve starých pařezech. Každý z „lesních lidí“ – dělníků i techniků má v repertoáru minimálně jednu úsměvnou historku o tom, jak překonal osobní rekord v běhu na 100 m při úprku před rozlícenými „hmyzáky“. Rovněž je nutné postupovat opatrně, aby s buření nebyly vyžnuty i stromečky. Obzvláště v deštivých letech, kdy buřeň naroste vysoká za velmi krátkou dobu, to není žádná legrace. I proto není lidí, kteří jsou ochotní tuto práci vykonávat a dělají ji dobře, mnoho. Stále většího významu proto v poslední době nabývá v boji s buření použití chemických prostředků.

Moderní herbicidy nezanechávají v půdě nežádoucí zbytky a nejsou jedovaté pro lesní zvěř, ryby ani včely a další lesní živočichy. Podle použité koncentrace účinné látky růst buřeně buď omezují – retardují, nebo buřeň zcela zlikvidují. Retardace buřeně se používá tam, kde je vhodné zalesněné stromky alespoň trochu stínit před pálícím sluncem. Použití chemických prostředků je na druhou stranu poměrně náročné na kvalifikaci obsluhy postřikovačů a použití správného příslušenství – trysek a jejich krytů.

Křovitá buřeň se z kultur mladých lesních stromků buďto vysekává ručně mačetou nebo vyřezává motorovou pilou, popř. křovinořezem, přičemž mechanizované provedení již dnes dominuje. Pařízky po odstraněných škodících dřevinách se někdy natírají silnějším roztokem herbicidu k potlačení pařezové a kořenové výmladnosti, aby nebylo nutné zásah zbytečně často opakovat. Některé kultury je nutné v rámci vegetační doby ožínat vícekrát. Vlivu buřeně kultura odroste podle typu stanoviště a dřeviny za 3 – 10 let po zalesnění.

Ochrana mladých lesních porostů proti buřeni je po zalesnění druhou finančně nejnáročnější činností při obnově lesních porostů. Lesní správa Černá Hora na ni ročně vynakládá 17% objemu finančních prostředků, určených na pěstební činnost.

LS Černá Hora,
Ing. Petra Zavřelová