Homepage

Znojemsko je známé především jako kraj vína, meruněk a okurek. Jedná se o dlouho osídlenou a zemědělsky intenzivně využívanou oblast. Důsledkem je mimo jiné i nízká lesnatost a zachování lesa převážně jen v podmínkách méně vhodných pro zemědělskou prvovýrobu, to znamená tam, kde přílišný sklon terénu, jeho orografie nebo nízká bonita podloží zabránila využití pozemků jako orné půdy. O to cennější je každý kousek lesního porostu s příznivým vlivem na ráz a klima krajiny. O velkou část těchto lesů se starají i LČR, s. p., Lesní správa Znojmo.

Jedním ze stěžejních cílů hospodaření je iniciace a zvýšení podílu přirozené obnovy lesa, kdy je pro založení nového lesního porostu na obnovované ploše maximálně využita schopnost stromů rozmnožovat se opadem vlastními semeny. Jako dobrý příklad naplnění těchto proklamovaných zásad lze uvést úspěšné obnovy dubu na revíru Višňové. Revír se nachází na severu LS Znojmo a rozkládá se ve dvou přírodních lesních oblastech – Předhoří Českomoravské vrchoviny a oblast Jihomoravské úvaly.

Zejména na kyselých a sušších lesních typech se nám daří významně zvyšovat podíl přirozené obnovy, především dubu. Tento přírodě blízký způsob hospodaření je velice závislý na působení vnějších přírodních podmínek. V první řadě na semenném roku dubu, který přichází nepravidelně, (dle odborné literatury v intervalu 3 – 6 let). Limitujícím faktorem jsou také vodní srážky a jejich rozložení v průběhu roku. Jarní a zejména letní přísušky způsobují uschnutí dubových semenáčků, které ještě dostatečně neprokořenily do hloubky podloží. Naopak mnoho srážek má zase za následek příliš intenzivní růst buřeně a následně třeba i zalehnutí malých dubových nárostů. Tyto neovlivnitelné podmínky předurčují zvýšenou pozornost a především také opatrnost při provádění obnovních prací. Duby vyžadují delší obnovní dobu, jsou náročnější na cit a odbornost lesního hospodáře. Vše je ale bohatě vynahrazeno úsporou finančních nákladů, a to až v řádu statisíců na 1 ha obnovené – zajištěné plochy, vztaženo k nákladům na zajištění 1 ha lesního porostu při umělé výsadbě. Dalším nezanedbatelným pozitivem je obnova autochtonních populací lesních dřevin na jejich často původním historickém stanovišti.

Pro přirozenou obnovu dubu je možné použít více způsobů, které je třeba přizpůsobit místním podmínkám. Určité zásady však musíme respektovat. Na chudších a sušších stanovištích jsou úspěšnější postupy využívající obnovu vedle mateřského porostu, na vlhčích a bohatších stanovištích se zase daří více, alespoň v počátečních fázích, pod clonou mateřského lesa. Zatímco v předchozích decenniích byl podíl přirozené obnovy na celkové obnově v řádu jednotlivých procent, v současnosti na revíru Višňové překračuje za posledních 7 let decennia 45 % z celkové plochy první obnovy lesa.