Homepage

Proces nahrazování stávajícího, zpravidla dospělého lesa novým pokolením lesních dřevin, nazýváme obnovou lesa. V hospodářských lesích je souborem pěstebních opatření směřujících k vytvoření nového porostu na místě porostu starého, a to buď umělým, nebo přirozeným způsobem (Lesnický naučný slovník, 1994).

Revír Kravsko se nachází uprostřed Lesní správy Znojmo v PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Výměra pozemků určených pro funkci lesa ( PUPFL) je 2 156 ha, přičemž zhruba polovina se nachází ve 2. lesním vegetačním stupni a druhá polovina ve 3. Nadmořská výška se pohybuje od 350 do 450 m n. m. Průměrný roční úhrn srážek je cca 470 mm. Z cílových hospodářských stupňů významně převažuje 45 (40 %) a 25 (39 %), jedná se tedy převážně o hospodářství živných stanovišť. Zastoupení pěti nejvýznamnějších dřevin je ve složení smrk (35 %), borovice (28 %), dub (20 %), modřín (6 %) a habr (4 %).

Z výše uvedené charakteristiky přírodních podmínek revíru vyplývá, že obnova lesa je prováděna převážně umělým způsobem. Přirozená obnova lesa se daří pouze omezeně v závislosti na semenných letech a plodnosti dubových porostů – takto je v průměru obnoveno cca 0,5 ha ročně – viz foto. Částečně je na chudších kamenitých lokalitách využívána přirozená obnova habru, rovněž dřevina habr je v menších skupinách přirozeně obnovována i na ostatních lokalitách, kde plní zejména funkci meliorační zpevňující dřeviny.

Umělým způsobem je ročně obnoveno v průměru 18 ha porostní půdy. Vzhledem k převaze živných stanovišť je nedílnou součástí obnovy porostů příprava půdy pro následnou obnovu. Na části obnovovaných ploch je prováděna po těžbě celoplošná chemická příprava půdy. Tato je aplikována zejména v měsících 8-10 tak, aby buřeň (zejména ostružina) byla maximálně potlačena a došlo v zimě k částečnému zahnití drnu. Na další části ploch je prováděna mechanizovaná pruhová příprava půdy pomocí talířové frézy. Tato příprava půdy snižuje náklady na zalesnění – možné využití u dřevin s kůlovým kořenem štěrbinové sadby sazečem, příp. jamková sadba do připravené půdy u smrku. Tzv. naorané brázdy rovněž významně zvyšují šanci pro nálet dalších dřevin do obnovované plochy, a tak dochází k přirozenému doplnění a zpestření druhové skladby.

V roce 2011 byla na revíru zkušebně provedena celoplošná příprava půdy (CPP) – viz. foto, na cca 6 ha obnovovaných porostů.

Provedená technologie obsahovala tyto po sobě jdoucí fáze:

1. drcení klestu povrchovou frézou
2. vyfrézování pařezů – pařezovou frézou- do hloubky cca 40 cm
3. příprava půdy půdní frézou – promíchání do hloubky cca 25-30 cm.

Příprava byla provedena v červenci 2011 na plochách těžených v zimních měsících. Po provedení byla půda abnormálně načechraná tak, že při chůzi po ploše se noha dospělého člověka bořila až 15 cm do půdy. Zdálo se téměř nepředstavitelné do této půdy provést zalesnění. Bylo dohodnuto, že na části ploch bude provedena v měsíci říjnu až listopadu síje dubů (dubu zimního a na jedné kamenité ploše dubu červeného) a další plochy budou zalesněny na jaře roku 2012 smrkem a dubem.

Zima 2011 – 2012 přinesla mrazy kolem -20 °C v déle více než jednoho týdne, což způsobilo (nejen v lese) částečné vymrznutí síjí dubu zimního. To se projevilo na cca 50-ti procentech klíčících žaludů. Na jaře 2012 byly ostatní plochy dolesněny smrkem a dubem zimním. Půda na plochách významně sedla a zalesňování probíhalo sadbou do připravené půdy – duby sazečem a smrk jamkou. Práce se dala přirovnat k sázení na poli. Rok 2012 nebyl z těch nejpříznivějších pro ujímavost sazenic, přesto na plochách s provedenou celoplošnou přípravou půdy byly zjišťované ztráty v měsíci září 0 procent.

Již v prvním roce byl na plochách, jež sousedily s dospělým porostem dřevin borovice, modřínu a smrku pozorován vysoký výskyt semenáčků těchto dřevin. V roce 2012 nebyla na zalesňovaných plochách nutná žádná ochrana proti buřeni. Na podzim byla sice plocha již plně pokryta buření, ta však nedosahovala hustoty a výšky, která by ohrožovala sazenice. Chemická ochrana nebyla na podzim provedena vzhledem k vysokému výskytu semenáčků jehličnatých dřevin. Již v roce 2013 vykazovaly sazenice významný výškový přírůst (nízká konkurence buřeně pro dřeviny v boji o vláhu a živiny) a ztráty nepřekročily 2 % . V roce 2013 a 2014 byl proveden jeden zásah proti buřeni ožínáním s ohledem na vysoký výskyt přirozeného zmlazení téměř po celé ploše – vysoké strniště, pomístné sečení. Na plochách s provedenou síjí dubu zimního, kde vzešlo alespoň 30 % jedinců, nebylo prováděno doplnění, vzhledem k výskytu přirozené obnovy – viz. foto. U síje dubu červeného vzešlo min. 80 % žaludů a v roce 2015 bude možno tuto kulturu považovat za zajištěnou -viz. foto.

Síje dubu červeného – léto 2012

Síje dubu červeného – podzim 2014

Asi nejvýznamnějším faktorem na plochách s provedenou celoplošnou přípravou je následné přirozené zmlazení. Dle získaných zkušeností je vhodné tuto technologii umístit právě tam, kde lze očekávat boční nálet a již s tímto záměrem i volit těžební postup a prvky. Aby došlo ke kompenzaci prvotních vysokých nákladů na provedení této přípravy, zdá se možné při následné sadbě snížit počet sázených kusů na ha cílové dřeviny s tím, že přirozenou obnovou bude plocha doplněna.

Celkově byla obnova na celoplošně připravené půdě vyhodnocena jako úspěšná, s těmito zjištěnými aspekty:
– vysoké prvotní náklady na provedení
– omezení použití technologie v terénech dostupných pro traktory nesoucí frézy
+ nízká pracnost při zalesňování a s tím související snížení rizika deformace kořen. systému při výsadbě
+ vysoká ujímavost sazenic
+ významná přirozená obnova zejména borovice a modřínu, tudíž vznik smíšených (stabilnějších) porostů
+ rychlejší nástup odrůstání kultur
+ nižší náklady na ochranu proti buřeni – méně let s nutností provedení ochrany – rychlejší zajištění kultury
+ u jehličnatých dřevin nulové poškození klikorohem borovým, bez nutnosti ochrany proti němu

V následující tabulce se pokusím porovnat dva způsoby umělé obnovy lesa z hlediska ekonomického a dalších výhod. V modelu je použit u CPP snížený hektarový počet sázených dřevin. V současné době odpadá v nákladových položkách úklid klestu, tento se na revíru daří řešit prodejem klestu.

Hodnoty jednotlivých položek jsou počítány dle současných ceníků prací a materiálu, vyjádřeny v tis. Kč na hektar.

• Varianta A: CPP + sadba jamky do připr. půdy – smrk 2tis/ha + 4x ožínání a nátěry
• Varianta B: sadba do nepř. půdy – smrk 4tis/ha + doplnění + 5x ožínání a nátěry
• Varianta C: CPP + sadba sazečem do připr. půdy – dub 6tis/ha + 4x ožínání (oplocení – není zahrnuto)
• Varianta D: sadba do nepř. půdy – dub 10tis/ha + doplnění + 5x ožínání (oplocení – není zahrnuto)
• Varianta E: CPP + síje +1 kypření + 3x ožínání

Závěrem lze zhodnotit CPP jako jednu z možných variant za předpokladu modelového využití. Prvotní vysoké náklady jsou kompenzovány v následujících letech, či dokonce u dubu je tato varianta výhodnější. V budoucnu je plánováno v omezené míře zařadit tuto přípravu půdy mezi již dlouhodobě pravidelně využívané přípravy půdy.

Ing. Petr Světlík
revírník, LS Znojmo

Nepopsané foto shora dolů:
– Přirozené zmlazení na ploše po CPP – výsadba smrku – podzim 2014.
– Plocha po provedení celoplošné přípravy půdy, po třetí fázi půdní frézou.