Homepage

S nárůstem početních stavů černé zvěře v našem regionu došlo i ke zvýšení rizika škod způsobených touto zvěří na mladých lesních kulturách a oplocenkách. Vlastní škody černou zvěří na lesních porostech vznikaly těsně po zalesnění vyrýváním sazenic. Těmto škodám předcházíme aplikací pachových ohradníků na zrovna zalesňovaných plochách. Opatření je sice krátkodobé, ale v exponované době eliminuje vznik škod.

Složitější situace byla při řešení častého poškozování oplocenek nadzvednutím nebo protržením pletiva. Mnohdy nebylo v silách venkovního personálu všechny případy odhalit včas a docházelo k vniknutí ostatních druhů zvěře a poškozování kultur okusem. Takto poškození jedinci nejen ztráceli roční přírůst, ale navíc z těchto kultur vznikaly výškově diferencované mladé lesní porosty, což je zvláště u listnatých dřevin pěstebně nevhodné. Z tohoto důvodu již několik let budujeme oplocenky s umístěným spodním ráhnem ve výšce cca 25 cm nad zemí. Současně umísťujeme zajišťovací kolík uprostřed pole, který zatlučen do země ještě připevníme k ráhnu a tím zvýšíme pevnost a životnost tohoto zařízení. Spodní ráhno působí nejen proti fyzickému nadzvednutí, ale i jako optická bariéra.

Takovéto opatření se projevilo jako velice účinné a spolu s použitím kvalitního pletiva téměř zabraňuje vniknutí jakéhokoliv druhu zvěře. Ochráněné kultury melioračních a zpevňujících dřevin vykazují vynikající přírůsty, jsou výškově homogenní a v budoucnu z nich budou jistě vznikat velmi kvalitní porosty.

Nezanedbatelný vliv má myslivecké hospodaření a způsob lovu černé zvěře. Při častém stresování klasickými naháňkami s obstavenou lečí zvěř v afektu proniká jakýmkoliv oplocením. Jako vhodnější způsob se nám osvědčilo organizování naháněk se slíděním, u kterých zaznamenáváme tyto škody v minimální míře.

Podnik Lesy ČR hospodaří na principech trvale udržitelného hospodaření a hledání efektivních postupů nejen v oblasti ochrany lesa by mělo být naším prioritním úkolem.

Ing. Jaroslav Šíma
revírník, LS Třebíč