Homepage

Revír Nechanice najdeme v Polabské nížině, mezi městy Hradec Králové a Nový Bydžov. Skládá se z pěti hlavních komplexů lesa o celkové výměře přibližně 1 500 hektarů. Zasvěceným pohledem ho přiblíží Ing. Milan Železný, revírník z Lesní správy Lesů ČR v Hořicích.

Pane revírníku, jak byste „svůj revír“ charakterizoval z hlediska druhové skladby, v čem se třeba liší od ostatních lesů?

Jedná se o revír s převahou listnatých dřevin, zejména dubu letního. Z jehličnanů je zastoupena borovice lesní a smrk ztepilý. Rád bych uvedl, že na revíru rostou i některé málo známé dřeviny, a protože se v dnešních lesích takřka nevyskytují, zasluhují si péči a pozornost. Jsou jimi – hrušeň polnička, třešeň ptačí, jeřáb břek, jilm habrolistý a tis červený. Rozsáhlé dubové lesy západně od Nechanic byly v roce 2005 pro svoji vysokou ekologickou hodnotu vyhlášeny za Evropsky významnou lokalitu „Nechanice  –  Lodín“, soustavy Natura 2000.

A jak je to s ostatními obyvateli lesa – s čím a s kým se tu obdivovatelé a přátelé přírody můžou potkat?

Pozorný a tichý návštěvník lesa může při svých procházkách pozorovat mnohé druhy lovné zvěře od zajíců, bažantů a koroptvích hejnek, přes srnčí zvěř až po zvěř dančí, s daňky pyšnícími se mohutným lopatovitým parožím. Nad svou hlavou může spatřit přelétající kachny, lovícího jestřába či káni, na jaře za soumraku sluku. Skloní-li se a bude-li mít štěstí, nasbírá si košík chutných jedlých hub a do úst utrhne borůvky a maliny.

A co stopy civilizace? Zkuste přiblížit kulturní bohatství, které může návštěvník Vašeho revíru už odkazem od jeho názvu ke světoznámému hrádku logicky očekávat…

Kulturních zajímavostí se zde nachází celá řada. Mezi hlavní patří, jak jste už zmínila, národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic, postavený ve stylu romantické windsorské gotiky jako reprezentační sídlo šlechtického rodu Harrachů. Dál bych určitě jmenoval pomníky připomínající Prusko-rakouskou válku roku 1866 – bitvu u Hradce Králové. Celkem se bitvy zúčastnilo neuvěřitelných 436 tisíc vojáků. Za Prusko bojovalo 221 tisíc vojáků, z toho devět tisíc padlo. Na rakouské straně stálo 215 tisíc vojáků a zabito bylo 44 tisíc. Pomníky jsou rozesety takřka po celém území revíru od Nechanic přes Hrádek a Přím až po Hradec Králové. Jejich výtvarné ztvárnění představují jednak prosté železné kříže či kamenné jehlany, jednak větší pomníky, z nichž některé dosahují vysokých uměleckých hodnot. Většina z nich je udržována v dobrém stavu zejména díky historickým spolkům.  Zámecká kaple sv. Anny je nejen místem novomanželského slibu a prvního polibku mnoha šťastných párů, ale k vidění je zde vůbec nejstarší exponát na zámku – jedná se o románskou kropenku na svěcenou vodu, starou pomalu tisíc let. V okolí zámku se pak nachází několik duchovních staveb – kapliček a božích muk.

Ale to určitě není všechno – na své si tu, předpokládám, přijdou i sportovci…

Na revíru se nachází několik jezdeckých rančů, kde je možnost zapůjčit si koně na projížďku po značených hypostezkách. Kdo se nerad dívá na svět z koňského hřbetu, může využít dobře značené sítě cyklostezek a turistických stezek k dokonalému rekreačnímu vyžití, osvěžení a zotavení. Lesy jsou protkány bohatou sítí cest. Převažuje zde rovinatý terén s nadmořskou výškou od 240 do 300 metrů nad mořem, takže ten, kdo při projížďkách na kole či vycházkách nerad šlape do kopců, bude spokojen. V bezprostřední blízkosti zámku se na zelenavém anglickém trávníku hraje golf. Odpočinek nabízí procházka jírovcovou alejí před zámkem anebo zámeckým parkem se vzácnými druhy stromů a keřů.

Jehlický vrch – pískovcová záklopná deska a malý pískovcový pomník s dělovým křížem označuje hrob saského setníka Stanislause Canzlera od 6. pěšího praporu	Monumentální pískovcový obelisk u Probluzi, věnovaný padlým saského armádního sboru v bitvě u Hradce Králové, byl postaven roku 1867 saským ministerstvem války.

A takto vypadala zdejší krajina vždy, i v dřívějších dobách? Jak jsou vůbec lesy Vašeho revíru staré?

Z historických pramenů je doloženo, že zdejší krajina byla ve středověku zcela odlesněna a využita pro zemědělství a rybníkaření. Rovinatý terén s dostatkem vodních toků nabízel výborné podmínky pro stavbu rybníků a rozvoj rybničního hospodářství. Tomu napovídají i některé dosud používané názvy lesních komplexů na revíru např. Kozí kopec nebo Loučná hora. Do dnešní doby jsou v lese jasně patrné jako terénní vlny hrázní tělesa bývalých zaniklých rybníků. I tak se v současnosti na revíru nachází několik rybníků, které kromě chovu ryb slouží jako hnízdiště vodního ptactva i jako důležitá zastávka tažných ptáků. Ze silně ohrožených zde hnízdících ptáků lze zmínit čápa černého.

Jinak můžeme v revíru obdivovat několik desítek starých památných dubů, které upomínají na stáří zdejších lesů a rostou poblíž obcí Hrádek u Nechanic a Radíkovice. Jde o duby letní s úctyhodným stářím okolo 300 let, obvodem kmenů v rozmezí od 360 cm do 450 cm a výškou 18 až 25 metrů. Chráněny jsou státem jako památné stromy. Vedle dubů letních tu rostou i dvě památné lípy malolisté. Mnozí z těchto velikánů již chřadnou a pomalu odumírají, ale i tak poslouží dobré věci. V dutinách takovýchto trouchnivých stromů (říkáme jim doupné stromy) totiž hnízdí celá řada ptáků a pod kůrou v tlejícím dřevě se vyvíjí i vzácný hmyz.

Je něco, co byste vzkázal čtenářům na závěr?

Jestliže Vás zaujaly historické pozoruhodnosti upomínající válečné události nebo prostě jen chcete obdivovat krásu, majestátnost či pověst starých stromů, určitě se při poznávání našich revírů zastavte poblíž Nechanic. Stejně tak, jako zní motto státního podniku Lesy České republiky: „Vstupte, máme lístek pro všechny“, tak i já, navštívíte-li nechanický revír, se budu s Vámi rád potkávat.

(a.k.)