Homepage

Lesní správa Choceň státního podniku Lesy České republiky obhospodařuje převážnou část Přírodní památky Kusá hora. Tato památka se nachází na katastrálním území Srbce u Luže, mezi obcemi Řepníky, Srbce, Štěnec a Domanice. Vyhlášena byla 1. prosince 1990 Okresním národním výborem v Chrudimi. Důvodem ochrany je ochrana lesních biotopů s výskytem čistých bučin a smíšených dubohabrových porostů na opukovém podloží se zastoupením jedlí a acidofilních doubrav.

Na stráních nad osadami Srbce, Domanice a Štěnec rostou botanicky cenné hajní a teplomilné druhy rostlin, jako je například střevíčník pantoflíček, lilie zlatohlavá, kokořík mnohokvětý či dymnivka dutá. Na rybníku Štěnec je to z vodních rostlin prustka obecná. Celkem se na území přírodní památky vyskytuje 68 ohrožených druhů rostlin. Dále tu žije asi 170 druhů obratlovců.

Jako výchozí bod našeho výletu může sloužit kterákoliv z výše jmenovaných obcí, ale pouze v obci Řepníky se lze občerstvit. V centru obce v letních měsících lze navštívit koupaliště nebo také volně přístupné víceúčelové hřiště s pevným povrchem. Dále je zde možno zapůjčit a pronajmout tenisový dvorec. První historická zmínka o obci je v darovací listině z roku 1167, “kterouž nadání” učinil kníže Vladislav II. Novému latinskému klášteru Premonstrátskému v Litomyšli. Ve 13. století náležely Řepníky k župě Vratislavské a ve 14. století byly již osadou farní. Když bylo zřízeno biskupství v Litomyšli, připadly klášterní statky jim a s nimi i Řepníky s farním kostelem v roce 1349.

Mezi pamětihodnosti patří pozdně barokní kostel sv. Vavřince z roku 1783, v němž se nachází rokoková kazatelna a kamenná křtitelnice. Na hřbitově stojí dřevěná hranolová zvonice a před ní kamenný krucifix z roku 1823.

Obec protíná značená turistická stezka a dvě cyklotrasy. Pokud se vypravíme po cyklotrase směrem severozápadním, asi po 2 kilometrech dorazíme na okraj obce Pěšice kde najdeme rozvaliny tvrziště, které jsou součástí přírodní památky Kusá hora. Na počátku 15. století držel pěšickou tvrz loupeživý rytíř Ješík z Popovce, který pořádal loupeživé výpravy až na Moravu. Litomyšlský biskup Jan patřil mezi postižené, ale toto řádění si nenechal líbit a dobyl tvrz i ostatní Ješíkovy statky. Odtud se pěšky jižním směrem dostaneme přes údolí Řepnického potoka na rozlehlé slovanské hradiště, kde jsou ještě dnes patrny mohutné valy a příkopy směrem na obec Řepníky. Z východní strany bylo hradiště chráněno hlubokým údolím Řepnického potoka, ze severní a západní strany brání v přístupu prudké svahy. Odtud je nádherný výhled až na Kunětickou horu u Pardubic. Dále pak můžeme pokračovat jižním směrem asi 2 kilometry zpět do obce Řepníky a po turistické trase se dostaneme po jednom kilometru na překrásnou vyhlídku nad obcí Střemošice. Zde stojí Poklona sloup Nejsvětější Trojice pocházející z první poloviny 18. století a pod ním začíná Přírodní rezervace Střemošická stráň.

Důvodem ochrany jsou přirozená lesní a lesostepní společenstva na opukových stráních s dubohabrovým porostem. Vyskytují se zde chráněné a ohrožené druhy rostlin, jako například orlíček planý, medovník meduňkolistý, vstavač májový a střevíčník pantoflíček. Tuto floru doplňují stepní druhy hmyzu a drobného ptactva. Výlet zakončíme nedaleko odtud na bývalém tvrzišti Žižkův stůl, kde podle pověsti přenocoval Žižka se svými spolubojovníky.