Rojení chrousta maďalového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy

Datum publikace:

Lesní porosty v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí. Význam zdejších lesů nacházejících se ve velmi intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině je neocenitelný a jejich poškození v historii neuváženými zásahy člověka mělo významný vliv na životy všech obyvatel. V současné době jsou lesní porosty v této oblasti opět v ohrožení z důvodu poškozování chroustem maďalovým (Melolontha hippocastani Fabr.). Letecký zásah proti přemnoženému hmyzímu škůdci, který by mohl škodám zabránit, orgány ochrany přírody zamítly.

 

Chroust maďalový je vázán převážně na lesní biotopy. V České republice se vyskytuje a přemnožuje v několika oblastech, převážně v nížinných lesích na písčitých půdách. Celá oblast Hodonínské a Bzenecké Doubravy o výměře cca 6 500 ha poskytuje ideální podmínky pro vývoj tohoto významného škůdce. Chroust má v této oblasti čtyřletý vývojový cyklus a z důvodu jeho opakovaného přemnožení se stává obnova zdejších porostů stále obtížnější.

Dospělci chroustů jsou široce polyfágní a škodí ožíráním listů na většině listnatých dřevin, poškozují květy borovic a škodí i v přilehlých zahradách a sadech. Při masovém rojení vznikají holožíry. Mnohem škodlivější než brouci jsou však larvy chroustů (ponravy). Tyto žijí v půdě a živí se kořeny nejrůznějších bylin a dřevin. K největším škodám na mladých lesních porostech dochází v 2. a 3. roce po rojení. Ponravy dokážou zničit odrostlé sazenice (až desetileté stromky) v kulturách, náletech či nárostech. V oblastech s chroustími záplavami již není prakticky možné úspěšně zalesnit a zajistit kultury v zákonem stanovených lhůtách a ohrožena je i samotná existence lesa se všemi jeho významnými funkcemi. V současné době není v České republice bohužel registrován žádný přípravek ani jiné účinné obranné opatření, které by ochránilo sazenice před žírem ponrav. Ponravy chrousta nedokázal zničit požár v roce 2012, ani příprava půdy před zalesněním, zrovna tak jim neublíží mráz, parazité či predátoři.

Nejúčinnějším známým způsobem obrany proti chroustům byla a stále zůstává letecká aplikace insekticidů proti dospělcům v průběhu rojení. Cílem leteckého postřiku je zredukovat množství kladoucích samic a zamezit tak založení nové – početné populace. V minulosti se v oblasti Bzenecká proti dospělcům leteckým postřikem běžně zasahovalo. Po roce 2005, kdy byla Bzenecká Doubrava prohlášena za součást ptačí oblasti v rámci soustavy Natura 2000, však letecký postřik povolen nebyl a s tím souvisí i neustále narůstající závažné škody na lesních porostech. Ani letošní rok nebyl výjimkou. Letecký zásah plánovaný na počátek května 2015 nebyl orgány ochrany přírody povolen, přestože proces žádostí o povolení začal již v květnu 2014. Byly doloženy odborné posudky hodnotící letecký zásah jako jediné účinné opatření a byly naplněny důvody pro udělení výjimky k jeho povolení.


úživný žír dospělců na dubu

úživný žír dospělců na dubu

holožíry v dubových porostech

úživný žír dospělců na květech borovice

Zákon ukládá vlastníkovi lesa monitorovat stav škůdců a realizovat opatření, která by zabránila vzniku škod na lesních porostech. Na území obhospodařovaném Lesní správou Strážnice bylo v posledním vývojovém cyklu zničeno 126 ha redukované plochy mladých lesních porostů v důsledku žíru ponrav na kořenových systémech rostlin. Škody jsou však mnohem větší, protože v tomto vyčíslení nejsou zahrnuty ztráty způsobené ostatním vlastníkům lesů a také v sadech a zahradách mimo les. Nepovolením leteckého zásahu bylo zabráněno vlastníkům bojovat proti šíření přemnoženého škůdce a mohli opět jen přihlížet, jak je chroust vitální a úspěšně se množí. Miliony brouků založily novou generaci, která bude opakovaně poškozovat lesní porosty. Každá samice chrousta maďalového totiž dokáže vyklást do půdy celkově 60 – 80 vajíček, ze kterých se vylíhnou nové ponravy. Místo ke kladení si vybírají v závislosti na klimatických podmínkách, proto je dnes obtížné dopředu říci, které porosty budou v dalších letech ohroženy nejvíce.

Oblast vátých písků je po lesnické stránce dle pěstební bonity půdy nejchudší oblastí v České republice a mnohdy je zde velkým uměním vypěstovat nový les. Kromě boje s extrémními klimatickými a pedologickými podmínkami stanoviště na písčitých půdách bude i nadále prvořadým úkolem lesníků nerovný boj s přemnoženým chroustem maďalovým. Využito bude všech znalostí a výsledků lesnického výzkumu. Cílem výzkumu prováděného Mendelovou univerzitou v Brně bude nalezení účinného řešení regulace početnosti chrousta na únosnou hranici škodlivosti, která by umožnila zdárnou obnovu lesa. Současné výsledky ověření možnosti obrany lesa před žírem ponrav v půdě bohužel potvrzují, že bez zařazení leteckého zásahu proti dospělým broukům nelze účinně snížit populaci chrousta v zájmovém území a omezit ztráty na mladých lesních porostech.

Ing. Marie Mařáková
zástupce lesního správce, LS Strážnice

Související články

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

CAPTCHA kód