Douglaska tisolistá na Lesní správě Černá Hora

Datum publikace:

Rok 2014 je u státního podniku Lesy ČR rokem douglasky. V těchto dnech proběhla ve Křtinách odborná konference s názvem „Douglaska – dřevina roku 2014“, věnovaná právě této dřevině, oblíbené i zatracované zároveň. Inspirace pro článek je nasnadě.

 

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) se na LS Černá Hora dle LHP na období 2012 – 2021 vyskytuje na LHC Rájec ve 283 porostních skupinách na ploše 816 ha, redukovaná plocha dřeviny je 32 ha ve všech věkových stupních od 1. do 13. (viz. tab. č. 1), což představuje zastoupení 0,29 %. Na LHC Tišnov roste ve 196 porostních skupinách na ploše 572 ha, redukovaná plocha dřeviny činí 40 ha ve věkových stupních od 1. až 13. a 17. (viz. tab. č. 2), zastoupení douglasky tedy činí 0,42 %.

Tabulka č. 1 – Plocha douglasky dle věkových stupňů na LHC Rájec
Věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
ha 4,36 3,09 5,34 1,58 5,28 0,67 0,86 1,39 1,46 1,11 2,90 3,83 0,02
Tabulka č. 2 – Plocha douglasky dle věkových stupňů na LHC Tišnov
Věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 17
ha 0,87 4,94 4,24 2,44 8,86 6,35 1,64 0,62 1,03 1,65 4,82 1,75 0,11 0,46

Charakter stanovišť výskytu douglasky je na obou LHC stejný, výškově jde o 3. – 5. lesní vegetační stupeň na LHC Rájec a 2. – 5. LVS na LHC Tišnov. Převažující edafické kategorie jsou na obou LHC stejné – B, H, S.

Douglaska v mýtních porostech většinou doprovází smrk jako jednotlivě vtroušená příměs, patrně v důsledku nechtěného smísení osiva v lesních školkách Rakouska – Uherska, odkud byl dle historických pramenů dovážen jak sadební materiál, tak samotné osivo. Určitými raritami mezi mýtními porosty douglasek jsou na LHC Rájec nesmíšený zbytek čistě douglaskového porostu ( část JPRL 433 B 12 a 433 D 9) na hřebeni kopce „Bukovice“ v nadmořské výšce 560 m, jenž „přežil“ všechny větrné kalamity, které zlikvidovaly okolní smrkové porosty a skupina 67 douglasek ( porost 908 B 11a) na LHC Tišnov, vysazená v roce 1908 na počest výročí panování císaře Františka Josefa (v roce 2004 prohlášená za památné stromy „Jubileum“ podle zákona o ochraně přírody a krajiny). V té době byly douglasky použity i jako estetický prvek do stromořadí, lemujících lesní cesty.

Mladší porosty (věkový stupeň 6 a mladší) jsou naopak nesmíšené douglaskové skupiny, respektive ucelené části porostních skupin. Produkční schopnosti douglasky v mýtním věku ve srovnání se smrkem, v němž tvoří příměs, jsou téměř trojnásobné. Průměrná hmotnatost smrku ztepilého v mýtních porostech s příměsí douglasky je na LHC Rájec 1,21 m3, douglasky 3,46 m3. Na LHC Tišnov je to u smrku 1,22 m3 a douglasky 3,11 m3.

Na LHC Rájec se douglaska vcelku intenzívně zmlazuje na dvou vzájemně nepříliš vzdálených lokalitách revíru Kuničky. Úspěšnou přirozenou obnovu lze najít i jinde, byť ne v takovém rozsahu. Na LHC Tišnov přirozená obnova úspěšně odrůstá paradoxně v Přírodní památce Luzichová, v níž se nachází mýtní porost se zastoupením douglasky 40 %. O budoucnosti zmíněných nárostů lze s ohledem na postoj orgánů ochrany přírody k této dřevině jen spekulovat. V lokalitě Jahodná, kde se nacházejí další porosty v mýtním věku s významnějším zastoupením douglasky, se douglaska nezmlazuje, nezmlazuje se ani výše zmíněné „Jubileum“. V loňském roce bylo poprvé na území Lesní správy Černá Hora zjištěno napadení douglasky švýcarskou sypavkou. Nad budoucností této nesporně krásné a zajímavé dřeviny tak visí otazník.

Ing. Petra Zavřelová – lesní správkyně,
LS Černá Hora

Související články

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

CAPTCHA kód