Lesy ČR brání šíření invazních rostlin na Karlovarsku
Datum publikace:
Z okrasné rostliny agresorem
Tento rostlinný druh pochází z oblasti Kavkazu. Do Evropy byl zavlečen jako okrasná rostlina pěstovaná v parcích a botanických zahradách. V Čechách se poprvé objevil na počátku 19. století. V roce 1815 nechal kníže Metternich do zahrady zámeckého parku v Kynžvartu vysadit semena bolševníku získaná darem od ruského cara Alexandra I. Bolševníku se zde výborně dařilo.
O šedesát let později se již začal volně šířit širokým okolím zámeckého parku a v roce 1907 byl jeho výskyt zaznamenán až na Moravě. V padesátých letech byl potvrzen výskyt bolševníku ve volné přírodě na pouhých devíti lokalitách v ČR a v současnosti je jich dokonce více než pětset.
Bolševník postupuje krajinou
Invaze bolševníku probíhá nejčastěji podél cest a vodních toků za pomoci větru a vody unášejících semena či dopravních prostředků, na kterých se semena zachytila. Díky tomu, že semena klíčí brzy na jaře, získává bolševník náskok před svými konkurenty. Velmi rychle roste a díky velikosti zastiňuje svými listy ostatní rostliny. Po několika letech vytvoří souvislý porost, který pohltí většinu slunečního záření a tím zahubí velkou část rostlin, které jsou nižší než on. Jediná rostlina vytváří kolem 30 000 semen, díky kterým se porost bolševníku dokáže ročně rozšiřovat o desítky metrů a ničit další části původních ekosystémů.
Rostlina se umí bránit
Bolševník však není nebezpečný pouze pro rostliny u nás původní. Dokáže ohrozit i člověka a proto je nutné s rostlinou zacházet velmi obezřetně. Obsahuje totiž kromě kyselin a alkoholů také toxické látky – furanokumariny, které se po styku s pokožkou aktivují UV zářením. Výsledkem kontaktu s bolševníkem často bývá velmi vážné poleptání kůže spojené se vznikem puchýřů, srovnatelné s působením nechvalně známého bojového plynu Yperit.
Dlouhý boj s vetřelcem
Díky tomu, že u nás nemá prakticky žádného přirozeného nepřítele, musí proti této rostlině zasahovat člověk. Do boje proti tomuto vetřelci vstupují i lesníci, protože se bolševník dokáže zabydlet prakticky všude, kde má dostatek světla. Vyhovují mu louky i okraje lesa nebo okolí lesních cest či potoků a svou rozpínavostí brání v růstu nejen lesním rostlinám, ale i semenáčkům a sazenicím stromů.
Lesy ČR v souladu s platnou legislativou soustavně likvidují bolševník na pozemcích, které spravují. Likvidace bolševníku je velmi zdlouhavá, protože jeho semena dokážou vyklíčit i po dvanácti letech strávených v půdě. Napadené plochy je také nutno sekat několikrát ročně, aby rostliny nemohly vykvést a vysemenit, další možností boje je chemický postřik rostlin těsně před květem. Likvidace je však bez ohledu na způsob provedení náročná i finančně. Lesy ČR na Karlovarsku vynakládají každoročně desítky tisíc korun z Programu 2000 na boj s touto agresivní rostlinou a ošetřují desítky hektarů napadených ploch. V letošním roce bude bolševník likvidován na třiceti hektarech pozemků a na práce bude vynaloženo téměř čtvrt milionu korun.
Ing. Svatopluk Šedivý