Nezvaní vetřelci v našich lesích
Datum publikace:
Zákon umožňuje volný vstup do lesa, sběr hub, borůvek a jiných lesních plodin pro vlastní potřebu, jízdu na kole, na koni nebo na běžkách po lesních cestách, pěší turistiku a spoustu dalšího vyžití. Ze všech těchto činností nemá vlastník lesa žádný zisk a až na drobné výjimky je musí strpět. Jedná se o velký dar ze strany majitelů lesů naší veřejnosti, dar, který v zahraničí zdaleka nebývá samozřejmostí.
Některým lidem je to málo a na cizím pozemku provádějí věci, které by například na své zahradě nikomu sami nestrpěli. Patří k nim jezdci na terénních motorkách a čtyřkolkách, kterých v našich lesích každoročně přibývá. Přibývá také slušných návštěvníků lesa a turistů, kteří mají s terénními motorkáři a čtyřkolkáři nepříjemnou zkušenost. Málokterý návštěvník lesa má radost z toho, že musí uskakovat z cesty lidem na motorkách, kteří porušují několik zákonů najednou. Nikdo není zvědavý na to, aby místo lesního ticha poslouchal řev motorů, který se nese na kilometry daleko.
Nejsou rýhy jako rýhy
Častým argumentem milovníků ilegálního motokrosu v našich lesích je stereotypní omílání názorů o tom, že lesáci při těžbě dřeva poškozují lesní cesty daleko více než motorky a čtyřkolky. Jde o typické uhýbání před odpovědností za vlastní jednání. Když se porušuje zákon, je vždy výhodné svést pozornost jinam. Při těžbě a dopravě velkého množství dřeva opravdu dochází k tomu, že na lesních cestách i přímo v porostech se objeví vyjeté koleje. Nelze je často opravit ihned po těžbě, mnohdy je nutné počkat, až poškozená místa vyschnou, nebo se s opravou čeká, až se dodělají všechny práce, které jsou v daném roce plánovány v okolních porostech. Oprava je finančně náročná, proto se majitelé a správci lesů snaží těmto problémům předcházet.
Je velký rozdíl mezi tím, když majitel nebo správce lesa vyjede koleje na svém vlastním pozemku a později to opraví, a tím, když někdo neoprávněně a protizákonně zneužívá cizí majetek. Vždy je navíc třeba pamatovat na to, že dříví je jedinou obnovitelnou surovinou, kterou jsme v našich podmínkách ve velkém množství schopni získat (na rozdíl od uhlí, ropy aj.) Může se nám stokrát nelíbit kolej od traktoru v lese, je to stejné jako vyčítat zemědělci, že používá kombajn. Nikdo z nás se neobejde bez dřeva, stejně jako se nikdo neobejde bez obilí.
Vlastníci lesů, ať už se jedná o soukromníky, obce nebo státní instituce, zajišťují lidem dřevo, vodu, čistý vzduch, lesní plodiny a široké možnosti rekreace. Platit si přitom nechávají pouze za to dřevo. Nezneužívejme proto les k činnostem, které tam nemají místo a jsou nelegální.
Jízdou na terénních motorkách a čtyřkolkách na cizích pozemcích bez souhlasu majitelů dochází k porušování platného znění následujících zákonů:
|
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který v paragrafu 63 stanoví možnost volného průchodu přes cizí pozemky, nikoli však průjezdu či vjezdu motorovými vozidly.
Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích v paragrafu 53 zakazuje vjezd a stání motorových vozidel v lesních porostech i na účelových lesních komunikacích, dále ve stejném paragrafu zakazuje rušit v lese klid a ticho nadměrným hlukem.
Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti v paragrafu 9 zakazuje plašit zvěř, rušit ji při hnízdění a kladení mláďat, a to i hlukem a pojezdem motorovými vozidly.
Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník umožňuje vjezd na cizí pozemek pouze v nezbytně nutných případech v rámci tzv. sousedského práva, převážně při opravách nemovitostí.
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, který v paragrafu 7 definuje účelovou komunikaci jako komunikaci sloužící vlastníkům okolních nemovitostí ke spojení nemovitostí nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Veřejný přístup na účelové komunikace daný zákonem neznamená automaticky možnost vjezdu motorovým vozidlem.
Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon upravuje v § 257 poškozování cizí věci a v § 258 zneužívání vlastnictví. |
Libor Myslivec
LS Stříbro