Homepage

Správa CHKO Jeseníky přistoupila v roce 2012 k realizaci záměru „Obnovení pastvy v lokalitě Švýcárna“ na „loukách“ v okolí turistické chaty Švýcárny, které jsou součástí národní přírodní rezervace (NPR) Praděd, a to v souladu s platným „Plánem péče o NPR Praděd na období 2006-2015“.

Pozemky v okolí horské chaty Švýcárny, na kterých je realizována obnovená pastva skotu, jsou v majetku České republiky s právem hospodařit pro LČR s. p., LS Loučná nad Desnou. Jedná se o pozemky určené k plnění funkcí lesa, které jsou v platném Lesním hospodářském plánu pro LHC Loučná nad Desnou zařízeny jako bezlesí v kategorii lesa ochranného. Pastva skotu na pastevních plochách P1 (louka nad Švýcárnou) a P2 (louka pod Švýcárnou) v celkovém rozsahu 3,0227 ha v k. ú. Kouty nad Desnou je realizována na základě rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje o dočasném odnětí těchto pozemků plnění funkcí lesa v období od 1. 7. 2012 do 15. 10. 2012.

Projekt „Obnovení pastvy skotu v lokalitě Švýcárna“ realizuje za podpory Správy CHKO Jeseníky pan Václav Merta – farmář z nedalekých Vernířovic, který je majitelem malého stáda skotského náhorního skotu „Highland cattle“, který je pro svůj původ odvozený od keltského dobytka oblasti severozápadní Skotské vysočiny velmi vhodný pro pastvu na této vysokohorské lokalitě.

Historie využívání jesenických horských luk je velmi dlouhá, s pastvou dobytka a sklízením sena se v nejvyšších polohách Jeseníků začalo již na přelomu 17. a 18. století. Louky u Švýcárny byly k pastvě vhodné, protože byly dobře přístupné z Česnekového dolu a nacházel se zde bohatý zdroj vody. Už na mapě Losinského panství z roku 1736 je pod Malým Dědem na místě dnešní Švýcárny vyznačen tzv. Knoblochhaus (Česnekový dům ), který v té době sloužil jako obydlí pro pastevce. V roce 1802 kupují Losinské panství od Žerotínů Lichtensteinové, kteří se rozhodli zvýšit výnosy z horských luk tím, že zde začali používat stejné metody jako v alpách. Budují zde nové salaše, a tak byla na místě tehdy již opuštěného Česnekového domu v roce 1829 vybudována nová salaš, jejíž vedení bylo svěřeno švýcaru Johannu Aegerterovi – po jeho rodišti pak dostala salaš své jméno – Švýcárna. Velmi brzy ji začali vyhledávat první turisté a salaš se s rozvíjejícím turistickým ruchem začala stále více orientovat na poskytování služeb návštěvníkům hor tak, že se z ní stala horská chata „Švýcárna“ , která turistům slouží dodnes. V okolí Švýcárny se skot pásl ještě v první polovině minulého století (zhruba do konce 2. světové války), poté byla pastva a travaření definitivně ukončeno.

Pastva na horských loukách měla významný vliv na druhové složení vegetace. Po ukončení hospodaření začalo postupně docházet k poklesu druhové diverzity rostlin i na ně vázaných živočichů – především bezobratlých. Obnovení pastvy na horských loukách v okolí Švýcárny by tedy mělo vést k potlačení negativních projevů probíhající sukcese po ukončení hospodaření a ke zvýšení druhové diverzity rostlin a bezobratlých živočichů. Praktické zkušenosti s pastvou v okolí Švýcárny a vyhodnocení jejich dopadů na přírodní prostředí budou sloužit jako jeden z podkladů k úvahám o případném obnovení extenzivního hospodaření i v jiných částech CHKO Jeseníky, které byly v minulosti pastvou a travařením ovlivněny.

Ing. Hana Báčová