Homepage

Období jarních proměn lesů patří v Jizerských horách k nejpůsobivějším. Jizerskohorské bučiny představují unikátní celek nejen z hlediska přírodovědného, ale i lesnického či estetického. Podobné území srovnatelné rozlohou, zachovalostí a druhovou skladbou nenajdeme v celých Čechách. Ne náhodou je zde na ploše více než 900 ha vyhlášena národní přírodní rezervace.

Podle své chuti a sil si můžete vybrat méně náročnou trasu: Oldřichov v Hájích – Oldřichovské sedlo – Viničná cesta – Ferdinandov – Hejnice (cca 12 km) nebo náročnější: Oldřichov v Hájích – Oldřichovské sedlo – Viničná cesta – Ferdinandov – Rauscheckova cesta – Hřebínek (kiosek) – Krásná Máří – Tetřeví boudy – Vodopád Velkého Štolpichu – Ferdinandov – Hejnice (cca 25 km).

Trasu začneme v obci Oldřichov v Hájích na zástavce ČD (Liberec – Frýdlant). Mírným a příjemným stoupáním se dostaneme po naučné stezce do Oldřichovského sedla ( 478 m n. m.) , kde máme možnost prvního občerstvení v oblíbené turistické restauraci Hausmanka neboli „U Kozy“.

Po krátkém odpočinku dále pokračujeme Viničnou cestou, která prochází centrální částí Jizerskohorských bučin. Stezka patří k nejkrásnějším turistickým trasám v Jizerkách. Šest informačních panelů nás seznámí se zajímavými historickými i současnými fenomény. Zejména ti méně zdatní si budou pochvalovat nenáročnost trasy, která vede téměř po vrstevnici. Viničná cesta byla vybudována pro potřeby lesního hospodářství již na počátku minulého století. Závěrečný úsek do Ferdinandova byl dostavěn až před 2. světovou válkou při budování řopíků – hraničních betonových pevnůstek, které tu lze dosud ve stráních spatřit. Cesta končí v ústí Štolpichu nad Ferdinandovem.

Zvolíme-li první méně náročnou variantu vhodnou zejména pro rodiče s malými dětmi, svou pouť ukončíme v chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích, který patří k nejznámějším poutním místům v oblasti. V kostele si můžeme prohlédnout původní gotickou madonu ze 14. století i působivé barokní fresky. Přístupná je rovněž podzemní hrobka bývalých majitelů panství – rodu Clam-Gallasů.

Pro náročnější turisty zde ale výlet nekončí. Naše kroky z Ferdinandova pokračují odbočkou po zeleně značené tzv. Rauscheckově cestě, která v této části kopíruje naučnou stezku „Lesy Jizerských hor“. Odměnou za náročné stoupání mezi stoletými bukovými velikány a bizardními skalními výchozy nám bude široký výhled na severní podhůří hor až do dolní Lužice. Kiosek s občerstvením na Hřebínku nám určitě dodá nové síly. Po žlutě značené stezce brzy dosáhneme rozcestí pod Ptačími kupami. Zbylo-li nám dostatek sil, krátkou odbočkou si na Ptačích kupách můžeme zdolat pravou jizerskohorskou „tisícovku“ (1013 m n. m.). Z vyhlídky Krásná Máří je nádherný výhled na Štolpich, Ořešník, na Hejnice s bazilikou Navštívení Panny Marie, do údolí Smědé i do Frýdlantského výběžku.

Kolem Tetřeví boudy pokračujeme až k odbočce Velkého Štolpichu. Prudkým klesáním scházíme hluboce zaříznutým údolím s vodopády až 30 m vysokými. Vnímavý člověk si tu všimne staletých buků i romantických roklin. Velký Štolpich je jméno odvozené od dolů a štol, ve kterých se těžilo zlato a další drahé kovy. Kolem vodopádů pokračujeme žlutou turistickou stezkou až do Ferdinandova a dále do Hejnic k bazilice Navštívení panny Marie. Odtud je to už na nádraží ČD asi 10 minut. Všichni ukáznění návštěvníci – vítejte v Jizerských horách!