Proč jsou na stromech různé značky a co označují?

Datum publikace:

Při svých aktivitách v lesích si jistě všímáte řady různých značek na stromech. Mají pravidelné i nepravidelné tvary, jsou bílé nebo mají pestré, někdy dokonce signální barvy, jsou trvalé i dočasné, krátkodobé, jsou jasného, ale i méně jasného určení.

 

Pokud se pohybuji po lese s lidmi, kteří nejsou z oboru, často se ptají, co některé značky znamenají. A třeba také, proč děláme na stromy různobarevné tečky. Určení některých, vám třeba neznámých značek, se pokusím přiblížit.

Na kmeny stromů umisťují značky nejen lesníci, ale i další organizace, které je za nějakým účelem v lesích potřebují a mohou je zde mít. Nejvíce značek využívají při své práci určitě lesníci, ale řadu označení mají na stromech například orgány ochrany přírody, výzkumníci, topografové, vodohospodáři, vojáci, myslivci, projektanti i další.

Cizí značení

Pomineme značení, které slouží pěším turistům, cyklistům a běžkařům, to je všem jistě dobře známé. Za zmínku ale určitě stojí, že je to údajně nejrozsáhlejší a nejpropracovanější systém značení pro turisty na světě. Velká část jeho tras vede právě lesy, takže hustota jeho značek je opravdu vysoká.

Ochránci přírody jsou vyznačeny především hranice maloplošných chráněných území, jako jsou přírodní památky a rezervace. Jsou vyznačeny na stromech širokým červeným pruhem kolem stromu. Výzkumné ústavy mají v lesích vyznačeny imisní, výzkumné a zkusné plochy. Mívají nejčastěji 0,20 nebo 0,50 ha. Po obvodu jsou označeny bílým vodorovným proužkem a uvnitř plochy je označen každý strom žlutým pořadovým číslem.

V místech, kde se střetávají hranice majitelů lesů, bývají tyto hranice vyznačeny nejen měřičskými trvalými body, ale pro zvýraznění jsou různě označeny i hraniční stromy. V lese se nacházejí také triangulační měřičské body, ty bývají kromě patníku a sloupku s tabulkou zvýrazněny také označením nejbližších stromů trojúhelníkem postaveným na špičku. Můžete vidět i značky, které slouží projektantům při plánování výstavby a oprav cest. To je nejčastěji označení vzdáleností a objektů podél tras cest.

Lesnické značky

A nyní k tomu, co všechno v lese označují lesníci. Trvale je vyznačeno především prostorové rozdělení lesa. Také nejkvalitnější stromy i celé kvalitní porosty, které jsou určeny pro sběr osiva, se označují trvale.

Všechny lesy jsou rozděleny na jednotky prostorového rozdělení lesa, které slouží pro orientaci, přehlednost, evidenci, plánování atd. Větší jednotky se nazývají oddělení, jsou velké několik desítek hektarů. Jsou tvořeny několika menšími dílci. Oddělení máme v lesnické evidenci pod čísly, dílce pod velkými písmeny.

Hranice oddělení je většinou tvořena cestami, potoky, okraji lesa, průseky. Na stromech jsou označeny dvěma vodorovnými pruhy bílé barvy. Pruhy mají délku 20 cm, šířku 4 cm, a je mezi nimi mezera široká 4 cm. Hranice dilce je tvořena často rovným průsekem. V terénu je označena jedním vodorovným pruhem. Značení je poměrně husté, většinou je vidět od jedné značky na druhou. Toto označení je obnovováno trvalými barvami. Na kůře stromů sice trpí povětrnostními vlivy a také se v něm objevují mezery, jak stromy přirůstají do tloušťky, ale na stromech vydrží i desítky let. Někde jsou, nebo v minulosti bývaly, na křižovatkách na stromech přímo tabulky s čísly oddělení nebo bylo číslo napsáno černou barvou na bílém obdélníku.


výzkumná plocha

triangulační bod

přírodní památka

okraj plošné seče

hranice oddělení

staré označení oddělení

Nejkvalitnější stromy pro sběr osiva jsou označeny číslem mezi dvěma bílými pruhy, kvalitní porosty byly označeny na okrajích zeleným pruhem kolem stromu nebo křížem. Ale tyto značky můžete vidět zřídka.

Nejpestřejší a nejvíce barevné jsou značky, které označují budoucí těžbu v lese. Zde je nutné poznamenat, že všechny jednotlivé stromy nebo části porostů určené k těžbě jsou u podniku Lesy České republiky předem vyznačeny a evidovány. Pro označení jednotlivých stromů k těžbě slouží tečky. K označení plošných sečí slouží označení okrajů svislými pruhy a obrácenými písmeny T, stromy, které mají zůstat stát se označují křížkem. Pro přibližování dřeva nebo těžbu harvestory bývají vyznačeny linky pro pohyb strojů v porostech šipkami nebo šikmými pruhy na kmenech stromů.

K vyznačení těžeb se používají výrazné barvy, někdy dokonce až signální, aby byly pro zpracovatele těžby dobře viditelné a nepřehlédnutelné. Při zpracování roztroušené těžby je také potřeba, aby se vyznačené stromy daly ve velké ploše porostu snadno najít. Revírníci pro různé druhy těžeb používají různé barvy. Jiné pro probírky, mýtní těžby, nahodilé těžby, kůrovcovou těžbu, vyznačení samovýrob pro obyvatele na palivo atd. Pro volbu barev ale pravidlo neexistuje. Dále mohu být v porostech vyznačeny například lapáky na kůrovce před jejich pokácením, ty jsou označeny písmenem L nebo pořadovým číslem. Barvy jsou ekologicky nezávadné, mají kratší životnost a po letech blednou a samy mizí. Pokud tedy potkáte revírníka, který má oblečení a ruce od různých pestrých barev, tak nikde nenatíral plot, ale nejspíše se věnuje vyznačování těžeb.

Tak může být v lese vyznačeno spousta dalších věcí. Například při různých pracích v lese, opravách cest a třeba odvozu dřeva pracují pro dodavatele prací někdy lidé, kteří les dobře neznají, tak mají příjezdovou cestu na místo vyznačenou různobarevnými šipkami na asfaltu, cestě, stromě na křižovatce, aby nezabloudili v rozsáhlé síti lesních cest.

Po těchto šipkách se nevydávejte, ty vedou k cílům pracovním, raději se vydejte po výše zmíněných značkách turistických, vedoucím k cílům rekreačním.

Ing. Jarmil Krejsa

Související články

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód