Homepage

Výsledkem několikaletého projektu, na kterém pracuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, by mělo být zpracování zásad péče o všechny evropsky významné lokality (EVL) v České republice. Jednou z nich je i EVL Náměšťská obora ve správě LS Náměšť nad Oslavou. Zpracovaný souhrn doporučených opatření by měla AOPK ČR předložit k vyjádření LČR,s.p., v nejbližší době.

Evropsky významná lokalita Náměšťská obora leží mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou, v nadmořské výšce 360 až 477 metrů. EVL se víceméně překrývá s oborou Kralice, která má rozlohu 286 ha a je z velké většiny pokryta listnatými lesy s převahou dubu. Krajinářsky i ekologicky hodnotné jsou velmi staré duby a habry, kterých je v oboře několik stovek. Oplocená obora, navazující na zámecký park v Náměšti nad Oslavou, již po staletí slouží k chovu daňků.

V souvislosti s oborou se objevuje několik názvů. Vyhlášená přírodní památka i evropsky významná lokalita se nazývají Náměšťská obora a honitba nese název Obora Kralice. Přestože se jedná o totožné území, hranice PP, EVL a honitby se nepatrně odchylují. Obora je také součástí územního systému ekologické stability: zahrnuje regionální biocentrum Náměšťská obora a lokální biocentrum Kralice. Tato biocentra jsou propojeny regionálním biokoridorem.

Přesné datum založení obory není známo. Daňčí zvěř se v oblasti chovala již od 15. století. K vytvoření obory pak došlo nejpozději za Žerotínů na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Obora je od roku 1958 památkově chráněná jako samostatná nemovitá památka, přičemž chráněno je historické kamenné oplocení obory, lovecký zámeček Lusthaus a bývalá střelnice. Obora je také součástí památkové zóny Náměšťsko a představuje území s velkou kulturní, estetickou i ekologickou hodnotou. Její současný vzhled je výsledkem několik století hospodaření, jehož hlavním cílem byl zejména chov zvěře za účelem lovu, ale také požadavky bývalých majitelů na estetiku a reprezentativnost území.

EVL byla zřízena na ochranu tří vzácných druhů xylofágních brouků: tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a kovaříka fialového (Limoniscus violaceus).

Tesařík obrovský – vyhledává v oboře pro vývin svých larev staré duby, zejména duby letní. Vhodné stromy pro vývoj tesaříka byly v oboře zachovány jako staré výstavky, mimo jiné i jako zdroj žaludů pro zvěř.

Páchník hnědý – je v oboře vázán na listnaté porosty s přirozenou nebo přírodě blízkou dřevinnou skladbou, využívat může i vhodné solitérní stromy a aleje. Pro druh je klíčové zachování dostatečného počtu stromů s vhodnými dutinami, což současná péče o oboru poskytuje.

Kovařík fialový – ze tří druhů brouků, kteří jsou předmětem ochrany EVL, žije kovařík fialový nejskrytějším životem a jeho zjištění je nejobtížnější. Samotné hledání jeho larev vede k destrukci biotopu, protože naruší stratifikaci vrstev trouchu a mikroklimatické poměry v dutině. Proto jsou nálezy kovaříka v oboře relativně nejvzácnější.

Dlouhá nepřetržitá tradice oborního chovu je příčinou toho, že se nám lesy v Náměšťské oboře dodnes zachovaly v přírodě blízkém druhovém složení. Výsledkem je současný stav obory, který je pro kovaříka, tesaříka i páchníka vyhovující. Zvláště unikátní staré listnaté porosty poskytují těmto broukům vhodné prostředí.

Michal Toufar,
technik LS Náměšť nad Oslavou