Homepage

V květnu letošního roku došlo nedaleko města Bzenec k rozsáhlému požáru lesních porostů. Nedlouho poté, co byl požár uhašen, objevily se v médiích různé názory a komentáře ke způsobu obhospodařování zdejší krajiny. Zaujal mne zejména článek na www.bigbloger.lidovky.cz , který kritizuje lesní hospodaření v této oblasti. Dovolte mi proto, abych se jako ředitel Krajského ředitelství Brno, Lesy ČR, s. p., k této problematice vyjádřil.

Komplex zdejších lesních porostů nese název Bzenecká doubrava. Dnes je tady ale výrazně dominantní dřevinou borovice lesní.  Příčinu tohoto rozporu nalezneme v historii.  Až do začátku 18. století byl les skutečně dubový, avšak lesní pastvou, hrabáním steliva a kácením dříví na otop a k průmyslovým účelům, došlo k rozsáhlému odlesnění a vzniku otevřených ploch, kde se postupně obnažily duny z vátých písků. Vznikla tak oblast označovaná jako “Moravská Sahara”. V letech 1825 -1852 se do obnovy zpustošených lesů bzeneckého panství pustil nadlesní J. B. Bechtel. Zabýval se především volbou vhodných dřevin a vzhledem k devastaci stanoviště zvolil k dosažení svého cíle především borovici a jen velmi omezeně břízu či dub. Tato dřevinná skladba zůstala bez výraznějších změn zachována až do současnosti. 

Vzhledem k intenzitě požáru s největší pravděpodobností postupně odumřou i v borových porostech jednotlivě vtroušené listnáče, které obecně disponují větší odolností proti požáru a pomalejším průběhem hoření. Tyto jejich vlastnosti, projevující se tím více, čím větší plochu zaujímají, budou využity při následné obnově lesa v podobě zakládání protipožárních pásů z listnatých dřevin. 

Co nejrychlejší obnova lesů v okolí Bzence je nutná nejen pro minimalizaci další degradace stanoviště, ale také proto, že existence lesa přináší člověku mnoho dalších kladných efektů.  Tím nejzřetelnějším je produkce dříví, která se projevuje nejen v oblasti ekonomiky, ale i v oblasti sociální, protože je zdrojem pracovních míst. Dále má les příznivé účinky na lidské zdraví, je místem pro rekreaci a umožňuje sběr hub a lesních plodů. Významnou funkcí je i proces fotosyntézy, kdy lesy spotřebovávají CO2 (plyn, který se podílí na vytváření tzv. skleníkového efektu a jehož projevem je globální oteplování planety) – uhlík využijí pro výstavbu dřevní hmoty a kyslík vrací zpět do ovzduší.  Kladným efektem je také možnost výkonu práva myslivosti a s ním související produkce zvěřiny. Na argument, že plocha v minulosti nezalesněná je dnes vyhlášena evropsky významnou lokalitou, mohu odpovědět, že lesní porosty Bzenecké Doubravy jsou součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, která taktéž náleží do soustavy Natura 2000 a pro jejíž existenci jsou i stromy nezbytné. 

Závěrem bych chtěl říci, že ponechání oblasti nezalesněné s představou vzniku a zachování dun z vátých písků je nereálné, neboť  i v tisku zmiňovaný protipožární  pruh podél železniční trati velice rychle zarostl nízkým bylinným pokryvem a pro zachování některých cenných travin je nezbytné v něm průběžně odstraňovat náletové křoviny a mladé stromy, jinak by brzy zarostl hospodářsky nevyužitelnou vegetací. Návrh postiženou lokalitu znovu nezalesnit navíc ostře kontrastuje s celosvětovým úsilím proti desertifikaci, která se v budoucnu může stát jedním z nejvážnějších problémů lidské populace.

(reakce na článek Petra Krejčího „Zachrání požár Moravskou Saharu?“ na serveru www.bigbloger.lidovky.cz)

Ing. Vladimír Jandásek
ředitel Krajského ředitelství Brno