Homepage

Téma vody, tedy spíše jejího akutního nedostatku (sucha) nebo chvilkového nadbytku (povodně), se v posledních letech objevuje opakovaně všude. Vodní nádrže, které zadržují vodu v krajině se staly hitem. Na Lesní správě Černá Hora, přestože to není hlavní náplní naší činnosti, se našim rybníkům věnujeme poměrně intenzívně. Všechny jsme je zdědili po právních předchůdcích Lesů ČR, ať už jimi byly bývalé státní lesy nebo brněnské příměstské rekreační lesy. A zdědili jsme je v různém stavu.

Největší z nich je rybník Fentajch (počeštěný název z německého Fönteich = rybník rusalek nebo vílí rybník), situovaný v lese cca 3 km severovýchodně od Rájce – Jestřebí. Má rozlohu 0,85 ha, je průtočný a napájí jej Ráječský potok. Vybudovali jej majitelé rájeckého panství patrně v 18. století, hráz je z místního materiálu – kamení a hlíny. Poslední stavební úpravy na hrázi – vytvoření bezpečnostního přelivu a stavidla s vypouštěcím potrubím – proběhly ve 30. letech 20. století. Tehdy byl zřejmě naposledy rybník odbahněn, protože nikdo z pamětníků si nevzpomněl, že by se po 2. světové válce rybník čistil.

Mimo rekreační a sportovní využití je rybník zdrojem užitkové vody pro rájecké zámecké zahradnictví, napájí fontánky v zámecké zahradě a rybníček v zámeckém parku. Na hrázi se projevilo její stáří kolem přelomu tisíciletí – v jednom místě byla prosedlá, při přívalových deštích hrozilo její protržení, nefungovalo stavidlo a rybník byl zanesen splachy z okolních pozemků. Havárie hráze by znamenala katastrofu pro obec Ráječko, která leží v ústí údolí pod rybníkem. Při povodních v letech 1997 a 2003 jsme s kolegy revírníky a lesními dělníky ve tmě a dešti opevňovali hráz pytli s pískem a trvale ji hlídali kvůli obavám z protržení. V roce 2003 se povodňová vlna dokonce přes hráz přelila a na vzdušné straně se vytvořila kaverna, samotná hráz naštěstí vydržela. V roce 2008 byl rybník konečně opraven, po několika neúspěšných pokusech získat dotace z provozních prostředků LČR,s. p. Hráz byla vyrovnána navezením chybějícího materiálu, bylo vybudováno nové výpustní zařízení a bezpečnostní přeliv byl upraven tak, že by měl bez problémů převést až stoletou vodu – do té doby maximálně pětiletou. Rybník byl vyčištěn – u stavidla dosahovala mocnost nánosů splavenin téměř 3 metrů. Břehy rybníka byly opevněny kamenným záhozem. Na přítoku došlo k vyčištění a opravě přehrážky, která slouží k záchytu splavenin – tuto opravu prováděla Správa toků povodí Dyje, která má přehrážku ve správě. Dnes je rybník opět jedním z nejmalebnějších míst v oblasti LS Černá Hora, slouží kromě koupání i ke sportovnímu rybolovu a je součástí rybářského revíru Punkva 1, na němž má LS Černá Hora rybářské právo.

V Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se nacházejí rybníky Kojál a Hornek

Rybník Kojál o výměře 0,29 ha leží před hájenkou stejného jména na začátku lesního komplexu severně od obce Senetářov. Kdy byl vybudován, se nám nepovedlo přesně zjistit, bylo to buď ve 30. (zároveň s hájenkou) nebo 50. až 60. letech 20. století. Lesní správa Černá Hora jej vložila do majetku LČR, s .p., v roce 2009 a v roce 2011 byla opravena děravá hráz a rybníček byl odbahněn. Zdrojem vody je Krasovský potok. Rybník je sice rovněž součástí rybářského revíru Punkva 1, funkce zadržení vody v krajině a funkce estetická u něj však dominuje.

Rybník Hornek má 0,78 ha a je napájen vodou z Říčky v údolí mezi Líšní a Ochozem u Brna. Je součástí systému vodních prvků, vybudovaných zřejmě jako doplněk rekreačních zařízení v oblasti hustě zastavěné chatami. Nepodařilo se nám dohledat ani kdo, ani kdy rybníček vybudoval. LČR, s. p., jej převzaly spolu s okolními lesy jako součást tehdejšího lesního hospodářského celku Příměstské lesy Brno. Předpokládáme, že byl zřízen v 50. nebo 60. letech minulého století zároveň s výstavbou chat. Asi v roce 2006 se zjistilo, že hráz rybníčku prosakuje – v hrázi byla zjištěna trhlina po vyhnilém kořenovém systému nějakého stromu, který rostl na její vzdušné straně. Hráz rybníka byla vložena do majetku a v roce 2009 opravena – zatěsněna. Rybník je součástí rybářského revíru MO MRS Brno IV jako chovný. Zároveň je i vhodným doplňkem rekreační oblasti a významným biotopem, když zejména na jaře je místem rozmnožování obojživelníků ze širokého okolí.

Vodní nádrž Obora o výměře 0,31 ha je součástí obory Přehrada. Ani u této nádrže nevíme, kdy vznikla. Lze se jen domnívat, že to bylo podobně jako u většiny ostatních buď v 50. nebo 60. letech 20. století. Také tato hráz byla poškozená, v roce 2012 byla zařazena do majetku a v témže roce opravena. Vodní nádrž slouží jako napajedlo pro zvěř chovanou v oboře – daňky, muflony – a ostatní zde žijící živočichy, zároveň je i pěkným doplňkem prostředí prastaré šlechtické obory s věkovitými buky (obora je pozůstatkem původně mnohem rozlehlejší obory patřící k hradu Veveří, jejíž část je dnes zatopena Brněnskou přehradou). Zdrojem vody je Batelovský potok.

Vodní nádrž Bahna o výměře 0,22 ha se nachází v lesním komplexu jihovýchodně od obce Malá Lhota. Tento rybníček vybudovali nadšenci z řad zaměstnanců tehdejšího Lesního závodu Rájec – Jestřebí v 60. letech 20. století. Je situován jako průtočný na Malolhotském potoku. Postupem času byl zanesen a jeho primitivní hráz propouštěla vodu. V roce 2003 byl zařazen do majetku, vyčištěn, hráz byla zpevněna a opatřena stavidlem. Okolí rybníčku bylo upraveno, bylo zde postaveno odpočinkové místo z Programu 2000. Rybníček slouží jako napajedlo pro zvěř, biotop obojživelníků a také jako estetický prvek v oblíbené houbařské lokalitě.

Lesní správa Černá Hora věnuje vodním prvkům v lese velkou pozornost, mimo již uvedených vodních nádrží byly opraveny z Programu 2020 tůňky na tzv. Kuřimské hoře, které zadržují vodu pramenící ve studánce Maruška. Na výše uvedené akce bylo v letech 2003 – 2015 vynaloženo přibližně 10 milionů korun.

V letošním roce se ve spolupráci s KŘ Brno připravují projekty na realizaci retenčních nádrží Chrábka a Sloupečník, které by se měly realizovat v roce 2017, v příštím roce chceme projekčně připravit také retenční nádrž Lhotky.

Dalším příkladem péče LS Černá Hora o vodu v krajině jsou studánky, ale to už je jiná kapitola. O studánkách někdy příště.

Ing. Petra Zavřelová
Lesní správkyně, LS Černá Hora