Na místě raně gotického hradu, založeného před polovinou 13. století stávalo původní sídlo Ronoviců, podle tradice nazývané Světlík a zmiňované již koncem 12. století (příslušník rodu Smil Světlický, přítel knížete Přemysla Otakara). Jeho stejnojmenný vnuk vybudoval na světlickém hradišti kamenný hrad, nazvaný Lichtenburk, tj. Lichnice. Ve 14. století byl přestavován, v roce 1410 se stal hradem královským. Lichnici v roce 1421 dobyli orebité a svěřili ji Janu Městeckému z Opočna, který vzápětí přešel na stranu protihusitskou. Od podzimu 1428 obléhali hrad 16 měsíců sirotci. Z té doby se zachovaly valy a příkopy obléhatelů. Roku 1469 hrad marně obléhala vojska uherského krále Matyáše Korvína. V 15. století za Trčků z Lípy hrad značně rozšířen, další přestavby v 16. století. V roce 1610 Lichnice vyhořela, roku 1646 byla dobyta Švédy, po ukončení třicetileté války na rozkaz Ferdinanda III. pobořena. Od roku 1933 opravy a konzervační práce na zdivu prováděl Sbor pro záchranu hradu Lichnice.