Kůrovec opět hrozí
Po loňské větrné kalamitě Kyrill, která jen ve státních lesích poničila (spolu s dalšími větrnými epizodami) 6,05 mil. m3 dřevní hmoty, opět po čtyřech letech hrozí přemnožení kůrovců. O nebezpečí svědčí, že již loni bylo zpracováno 880 tisíc m3 kůrovcem napadených stojících stromů. K tomuto stavu samozřejmě přispívá i počasí. „Vláhový deficit i teplotně nadnormální počasí posledních dvou let bylo pro kůrovce ideální. Stromy jsou oslabené a snáze podlehnou napadení kůrovcem.“ uvedl Ing. Ladislav Půlpán, vedoucí Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody.
„Tzv. kalamitní základ, což je množství kůrovců připravených pro jarní rojení, je přibližně o čtvrtinu větší, než byl v roce 2004. Tenkrát byla populace kůrovců taková, že hrozilo opakování kůrovcové kalamity z počátku devadesátých let, kdy na vrcholu kalamity v roce 1995 bylo v celé České republice zpracováno přibližně 2 miliony metrů krychlových kůrovcového dříví.“ dodal Půlpán. Nastaveným systémem obranných opatření se ale podařilo situaci úspěšně zvládnout a množství kůrovcového dříví snížit.
I v letošním roce proto počítáme s obrannými opatřeními v takové výši, abychom na podzim mohli rovněž konstatovat zlepšení výchozího stavu pro rok 2009. V tuto dobu již ve spolupráci s dodavateli prací klademe lapáky, kterých bude v rámci Lesů České republiky, s. p. položeno přibližně 200 tisíc. Před začátkem rojení budeme ještě instalovat k odchytu kůrovců lapače – těch bude okolo 40 tisíc. Současně využíváme zimního období, kdy kůrovec nelétá, k dohledávání kůrovcových stromů a jejich následné asanaci, aby bylo pro jaro kůrovců co nejméně. Obvyklý počátek rojení v nižších polohách je okolo 20. dubna (loni 13. 4.), kdy začne letos uvidíme podle počasí.
Vysvětlivky:
- lapák – položený kmen, zpravidla přikrytý větvemi, určený k odchytu kůrovců – metoda se úspěšně používá téměř 200 let.
- lapač – umělá past určená k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu – metoda se úspěšně používá od počátku 80. let minulého století
- kůrovec – v tomto případě lýkožrouti schopní se kalamitně přemnožit a hubit stojící stromy a rozvracet tak stojící porosty – lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, případně lýkožrout menší a lýkožrout severský – jsou brouci o velikosti 3,5–4,5 mm žijící v lýku. Při svém žíru vytvářejí charakteristické chodby zvané požerky. Všechny druhy jsou přirozenou součástí lesních ekosystémů, cílem obrany proto není je vyhubit, ale udržovat v bezeškodném množství – tzv. základním stavu.
Bližší informace:
Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí Lesy České republiky, s. p.
tel.: 724 623 858,
e-mail: mluvci@lesycr.cz , www.lesycr.cz