Lesy ČR již mají po celé zemi na 300 tisíc lapáků a lapačů na kůrovce

Státní podnik Lesy České republiky, který již v dubnu oznámil, že zesílí obranná opatření proti kůrovcům, má v tuto chvíli na celém území republiky instalováno přibližně 300 tisíc lapáků a 55 tisíc lapačů. Je to dosud rekordní počet obranných opatření za celou historii Lesů ČR.

Kůrovci se letos začali rojit nejméně o čtrnáct dní dříve, než je obvyklé. „Rojení začalo již okolo 6. – 8. dubna, což za celou svoji kariéru nepamatuji,“ řekl Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody. Letos tak s největší pravděpodobností kvůli rychlému nástupu teplého počasí dokončí vývoj v nižších a středních polohách tři generace kůrovců. „Situace klade maximální nároky na správnost a včasnost provedení obranných opatření. Naším cílem je samozřejmě kalamitě nejen zabránit, ale vrátit počty kůrovců do základního stavu, kdy nepůsobí škody,“ řekl Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel Lesů ČR.

Základem úspěchu je průběžná asanace nalezených kůrovcem napadených stromů – těch se podařilo od počátku roku asanovat 125 tisíc m3. K odchytu kůrovců, kteří zakládají novou generaci, se pak používají zmiňované lapáky a lapače. „Důležité je neustále udržovat místa, kde můžeme kůrovce chytat. Přesto musíme počítat s tím, že se objeví i někde jinde, a průběžně je hledat i na stojících stromech,“ dodává Ladislav Půlpán.

Komplikovaná situace může být zejména na hranicích s jinými majetky, kde se Lesy ČR musí spoléhat na odpovědný přístup sousedů, lhostejno, zda se jedná o jiné vlastníky lesů, zahraniční lesy, či lesy národních parků s bezzásahovými zónami. Kůrovec se dokáže v případě potřeby z neasanovaného ohniska přemísťovat i kilometry daleko. Čím dál letí, tím hůř se odhaduje, kde se objeví.

Obrana proti kůrovcům se vyvíjí již více než 200 let. Za tu dobu byla vyzkoušena její funkčnost za různých podmínek. Byla dlouhá období, kdy se kůrovec nacházel v základním stavu, ale i situace, kdy se kůrovec přemnožil. Ty obvykle následovaly po živelných kalamitách či obdobích sucha. Vždy se ale podařilo stav vrátit do normálu. Nově zakládané porosty již mají pestřejší skladbu, která zvyšuje jejich odolnost nejen proti kůrovcům. To se ale naplno projeví až za desítky let.

Hradec Králové, 19. 6. 2009 

Ing. Michal Kačena, MBA

Tiskový mluvčí LČR

tel.: +420 724 699 446,
E-mail: kacena@lesycr.cz

Doplňující informace:
Kůrovci (na smrku lýkožrout smrkový, lýkožrout severský, lýkožrout menší a lýkožrout lesklý) jsou brouci o velikosti cca 3,5 – 5,5 mm (l. lesklý cca 1,6 – 2,5 mm) žijící v lýku. Všechny druhy jsou přirozenou součástí ekosystému; cílem obrany proto není je vyhubit, ale udržovat v bezeškodném množství – tzv. základním stavu. Jestliže tento stav přestane být lesníky udržován a dojde k přemnožení kůrovců do tzv. kalamitního stavu, výsledkem mohou být stovky hektarů napadeného a následně suchého lesa a s tím spojené ekologické a ekonomické škody značného rozsahu. Kůrovci se obvykle začínají rojit okolo 20. dubna, záleží však na počasí. Rychlý přechod „ze zimy do léta“, v posledních letech poměrně častý, urychluje počátek rojení.

Lapák: Položený kmen, zpravidla přikrytý větvemi, určený k odchytu kůrovců. Kácí se obvykle na pokraji porostu v místě asanovaných stromů (tzv. kůrovcových ohnisek). Kůrovce nezahubí, ale odchytává. Proto se musí pečlivě pozorovat a včas asanovat – odvézt z lesa nebo odkornit. Tato metoda se úspěšně používá již téměř 200 let.

Lapač: Past určená k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu, který láká samičky i samce brouka. Feromonové odparníky se musí vyměňovat přibližně po osmi týdnech, tj. třikrát za sezónu. Lapače se instalují na volnou plochu 10 až 25 metrů od smrkového porostu. Metoda se úspěšně používá od počátku 80. let minulého století.

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků. Podnik ročně vytěží v průměru 7 milionů m3 dřeva a za rok 2008 vytvořil podle předběžných výsledků hrubý zisk okolo 400 milionů korun při tržbách přes osm miliard korun. Činnost podniku není financována ze státního rozpočtu, ale z vlastních zdrojů, případně prostřednictvím komerčních bankovních nástrojů a dotačních titulů EU.

Lesy ČR jsou držitelem „Osvědčení o účasti v certifikaci lesů“ dle certifikačního systému PEFC na 132 lesních hospodářských celcích o celkové výměře 1 345 000 ha. Toto osvědčení je dokladem prokazujícím, že příslušné lesní hospodářské celky ve správě Lesů ČR jsou součástí certifikovaného regionu Česká republika a že Lesy ČR na nich hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření v lesích podle Českého systému certifikace lesů. Mezinárodní platnost regionálního certifikátu vydaného na základě tohoto systému je zárukou uznání trvale udržitelného obhospodařování všech lesů ve správě Lesů ČR v Evropě i ve světě.