Úvodní stránka

• prezentace pro média: pátek 19. září 2014, od 9.30 hodin

• odborná konference: Chomutov 18. – 19. 9. 2014 – hotel Partyzán

Práce zaměřené na ochranu a obnovu rašelinišť v Krušných horách v oblasti česko – německé státní hranice mezi saským Satzungem a českou Horou Svatého Šebestiána na Chomutovsku v Ústeckém kraji se podařilo úspěšně dokončit. V závěrečné fázi je tak i společný projekt pro danou problematiku, do kterého se zapojily Lesy České republiky, s. p., státní lesy německé spolkové země Sasko a další partneři. V předmětné oblasti o rozloze cca 210 hektarů se postupně postavily přehrážky pro zadržení vody a její opětovné svedení zpět do rašelinišť. Využíval se při tom hlavně místní materiál, především rašelina a dřevo. Péče o rašeliniště přispěla také k zachování důležitého životního prostoru pro ohroženého tetřívka obecného. Na našem území se v rámci projektu pracovalo na pozemcích spravovaných Lesy ČR, Lesní správou Lesů ČR Klášterec nad Ohří.

Již příští týden budou zástupcům sdělovacích prostředků a zainteresované veřejnosti prezentovány konkrétní dokončená opatření:

Lesy České republiky, s. p., novináře a fotoreportéry srdečně zvou k osobní účasti na exkurzi do revitalizovaných rašelinišť a to v pátek 19. září 2014.

Sraz účastníků exkurze je v 9.30 hodin na silnici R7/B174 v místě odbočky k lesní cestě Jilmová – přehrada Přísečnice, přibližně 2 kilometry před hraničním přechodem Reitzenhain/Hora Sv. Šebestiána směrem z Chomutova.

Pro zainteresovanou veřejnost ve dnech 18. a 19. září 2014 proběhne v chomutovském hotelu Partyzán odborná konference.

Konkrétní technický průběh realizace projektu přibližuje Zdeněk Růžek, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Teplice: „Pro dosažení účelu revitalizace jsme uzavřeli umělé odvodňovací příkopy a to výstavbou potřebného počtu hrazení. Srážková voda se tak v rašeliništích zadrží a okamžitě neodteče. Rašeliniště mají možnost se hloubkově zamokřit a vytvořit zásadní předpoklad pro tvorbu nové rašeliny. Technickými prostředky se nám podařilo na našem území obnovit podmínky pro budoucí regeneraci jednoho rašeliniště. Celý projekt však přispěl k zachování dvanácti. Již nyní hodnotíme pozitivně evidentní zvýšení hladiny vody v rašeliništích.“

Kromě Lesů ČR se stal dalším účastníkem projektu na české straně také Ústecký kraj, v Sasku pak Staatsbetrieb Sachsenforst, Sächsisches Landesamt für Umwelt (FfULG), Zweckverband Naturpark „Erzgebirge/Vogtland“ a Landesdirektion Chemnitz. Vedoucím partnerem jsou saské státní lesy Staatsbetrieb Sachsenforst.

Na projekt se podařilo získat i podporu fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko – Cíl 3 / Ziel 3 a to ve výši 1 milion EUR.

Doplňující informace:

Rašeliniště a vrchoviště na hřebeni Krušných hor byly od začátku 18. století v důsledku těžby rašeliny a lesního obhospodařování systematicky odvodňovány. Jejich vysušení způsobilo přerušení růstu a tvorby rašeliny. Většina pro rašeliniště typických rostlin a živočichů prakticky zmizela a některé druhy se nacházejí na pokraji vyhynutí. Již od začátku 90. let se objevovaly snahy v rámci realizace několika menších projektů tento trend v oblasti Krušných hor zvrátit.

Zvýšením hladiny spodní vody na původní stav by mohlo dojít k opětovnému rozšíření rostlin typických pro rašeliniště. Růst a výskyt rašeliníku je eliminován přebytkem vody v rašeliništi. Voda a zamezení přístupu kyslíku zamezí rozkadu odemřelých částí rostlin. Zachovalé a nerozložené rostliny tvoří pak vrstvy rašeliniště. Nejvýznamnějším činitelem je rašeliník. V Krušných horách se ho vyskytuje ještě okolo 30 druhů.

Jednou z obdivuhodných vlastností rašeliníku je schopnost pojmout až 30ti násobek objemu vody, než je vlastní hmotnost jedné rostlinky. Intaktní rašeliniště funguje jako houba, a tím přispívá lokálně i k ochraně před povodněmi.

Poprvé v tomto projektu byla nasazena především vhodná težká technika, která úspěšně a efektivně nahradila dosavadní manuální práci. Důraz byl kladen, s ohledem na težko přístupný terén a komplikovanost podloží, na odpovídající technické vybavení (široké jízdní pásy) a i bohaté praktické zkušenosti stavebního personálu.

Po ukončení stavebích úprav se rašeliniště přenechají dalšímu přirozenému vývoji. Težba dřeva a hospodářské funkce lesa v těchto oblastech nebudou prioritní. V průběhu přístích let budou monitorovány hladiny spodních vod, stejně tak i výskyt a vývoj cílových rostlinných a živočišných druhů. O tom, zda bude dosažen prioritní cíl projektu, že rašeliniště se svými typickými rostlinými a živočišnými druhy v Krušných horách znovu ožijí, rozhodne teprve budoucnost. Mimo jiné už proto, že rychlost růstu rašelinišť a vrchovišť je 1 mm za rok.

V Hradci Králové 12. září 2014

Zbyněk Boublík
Tiskový mluvčí Lesů ČR, s. p.
Tel.: +420 724 813 301, +420 956 999 201
E-mail: Boublik@lesycr.cz

Poznámky pro editory:

• Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 38 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR).
• Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření