Úvodní stránka

V současném teplém počasí probíhá již druhé letošní rojení kůrovců. Nárůsty jejich odchytů v lapačích potvrzují, že kůrovci dokončili vývoj první generace, která vylétává a snaží se najít místo k založení generace druhé. Proměnlivé počasí minulých týdnů neznamenalo pro kůrovce významné zpomalení. Naopak, nebývale časné rojení na počátku dubna (již 6. – 8. 4., což je o čtrnáct dní než je obvyklé) poskytlo kůrovcům šanci pro založení i třetí generace v závěru léta.

Po kalamitách Kyrill, Emma a Ivan, po minulých suchých a teplotně nadprůměrných letech se v loňském roce kůrovci extrémně namnožili. V celé České republice bylo v loňském roce zpracováno dle údajů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti 2,4 milionu m
³
kůrovcem napadeného dříví, což je pravděpodobně historicky vůbec nejvyšší objem zpracovaný v jednom roce. To samozřejmě představuje extrémní riziko i pro letošní rok.

„Lesy ČR musely ve druhém pololetí loňského roku vytěžit 845 tisíc m
³
kůrovcem napadeného dříví. Naším letošním hlavním cílem v ochraně lesa je přiblížit situaci normálnímu stavu, to znamená snížit tento objem přibližně o polovinu. Takový výsledek bychom považovali za úspěch,“ hodnotí situaci Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

Uvedenému cíli odpovídají i razantní obranná opatření. Lesy ČR již položily 370 tisíc kusů lapáků a instalovaly 58 tisíc lapačů. Je to dosud rekordní počet obranných opatření za celou historii Lesů ČR. Dalším důležitým opatřením je průběžné vyhledávání a asanace kůrovcem napadených stromů. Od počátku roku lesníci takto zpracovali 174 tisíc m
³
kůrovcového dříví (96 % oproti roku 2008). Z toho za červen asanovali 50 tisíc m
³
(88 % proti červnu 2008) a evidovali 12,5 tisíce m
³
napadeného ale ještě nezpracovaného dříví (56 % oproti loňskému červnu). Tato čísla lze považovat za náznak toho, že díky nárůstu obranných opatření počet nastojato napadených stromů meziročně klesá a situace se zlepšuje.

„Věřím, že po realizovaných opatřeních by množství napadeného dřeva mělo být i přes hrozící riziko výrazně nižší. I když na konečné hodnocení je brzy, celkové zlepšení v lesích v naší správě potvrzují i v současnosti probíhající rekognoskační lety,“ dodává Ladislav Půlpán.

Do obrany proti kůrovcové kalamitě Lesy ČR letos investovaly již 94 miliónů korun. Celkový plánovaný rozpočet na letošní protikůrovcová opatření je 150 miliónů Kč. Je to úspora 18 miliónů oproti roku 2008, a to i přes rekordně vysoké využití lapáků a lapačů. Pokud jsou totiž tyto nástroje spolu s včasným vyhledáváním kůrovcových ohnisek dostatečně účinné, je možné ušetřit značné náklady na asanaci napadených stromů ve druhém pololetí.

	Zpracované kůrovcové dříví		Zpracované kůrovcové dříví	Zůstatek
Kraj	2008	Riziko kalamity	I. pol. 2009	červen 2009	Lapáky	Lapače
Moravskoslezský	386 945	velmi vysoké	43 293	4 418	82 846	14 367
Olomoucký	78 744	vysoké	13 057	1 043	31 352	3 455
Zlínský	7 470	nízké	2 058	0	3 236	3 548
Jihomoravský	20 631	nízké	3 843	202	8 963	1 356
Vysočina	51 116	vysoké	15 957	553	11 668	3 423
Pardubický	16 373	nízké	2 885	732	6 978	1 599
Středočeský	33 029	střední	7 484	528	20 949	5 108
Jihočeský	99 906	vysoké	12 454	937	51 014	5 498
Plzeňský	201 435	velmi vysoké	46 940	2 257	73 311	7 179
Karlovarský	60 575	vysoké	9 403	1 148	35 807	3 253
Ústecký	16 786	nízké	2 215	190	8 863	4 453
Liberecký	19 512	střední	3 240	95	7 321	4 201
Královéhradecký	44 161	vysoké	11 601	376	29 227	1 037
Celkem LČR	1 036 684	vysoké	174 430	12 479	371 535	58 477

Hradec Králové 29. 7. 2009 

Ing. Michal Kačena, MBA

Tiskový mluvčí LČR

tel.: +420 724 699 446,
E-mail: kacena@lesycr.cz
www.lesycr.cz

 

Doplňující informace:

Kůrovci (na smrku lýkožrout smrkový, lýkožrout severský, lýkožrout menší a lýkožrout lesklý) jsou brouci o velikosti 3,5 – 4,5 mm žijící v lýku. Všechny druhy jsou přirozenou součástí ekosystému; cílem obrany proto není je vyhubit, ale udržovat v bezeškodném množství – tzv. základním stavu. Jestliže tento stav přestane být lesníky udržován a dojde k přemnožení kůrovců do tzv. kalamitního stavu, výsledkem mohou být stovky hektarů napadeného a následně suchého lesa a s tím spojené ekologické a ekonomické škody značného rozsahu.

Kůrovci se obvykle začínají rojit okolo 20. dubna , záleží však na počasí. Rychlý přechod „ze zimy do léta“, v posledních letech poměrně častý, urychluje počátek rojení. Rojení nastane dříve také v případě, že v lese zůstanou přes zimu stát kůrovcem již napadené stromy. Může proběhnout dvakrát a v letech pro kůrovce příznivých i třikrát za rok.

Kůrovec se dokáže v případě potřeby z neasanovaného (nezlikvidovaného) ohniska přemísťovat i kilometry daleko. Čím dál letí, tím hůř se odhaduje, kde se objeví.

Obrana proti kůrovcům
se vyvíjí již více než 200 let. Za tu dobu byla vyzkoušena její funkčnost za různých podmínek. Byla dlouhá období, kdy se kůrovec nacházel v základním stavu, ale i situace, kdy se kůrovec přemnožil. Ty obvykle následovaly po živelných kalamitách či obdobích sucha. Vždy se ale podařilo stav vrátit do normálu. Nově zakládané porosty již mají pestřejší skladbu, která zvyšuje jejich odolnost nejen proti kůrovcům. To se ale naplno projeví až za desítky let.

Lapák: Položený kmen, zpravidla přikrytý větvemi, určený k odchytu kůrovců. Kácí se obvykle na pokraji porostu v místě asanovaných stromů (tzv. kůrovcových ohnisek). Kůrovce nezahubí, ale odchytává. Proto se musí pečlivě pozorovat a včas zlikvidovat – odvézt z lesa nebo odkornit. Tato metoda se úspěšně používá již téměř 200 let.

Lapač:   Past určená k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu, který láká samičky i samce brouka. Feromonové odparníky se musí vyměňovat přibližně po osmi týdnech, tj. třikrát za sezónu. Lapače se instalují na volnou plochu 10 až 20 metrů od smrkového porostu. Metoda se úspěšně používá od počátku 80. let minulého století.
Lesy ČR jsou držitelem osvědčení o účasti v systému trvale udržitelného hospodaření PEFC. Jedním z požadavků PEFC je i obrana proti škůdcům, mezi které kůrovci patří.

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků
(tj.
přibližně o čtvrtinu délky vodních toků a bystřin v ČR). 

Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m
³
dřeva a za rok 2008 vytvořil čistý zisk 461 milionů korun při výnosech necelých jedenáct miliard korun.

Činnost podniku není financována ze státního rozpočtu, ale z vlastních zdrojů, případně prostřednictvím komerčních bankovních nástrojů a dotačních titulů EU .

Obrázek 1: Kůra odlupující se po žíru kůrovců

Obrázek 2: Kůrovci odchycení v lapačích dokládají probíhající druhé rojení.

Graf – vývoj umisťování lapáků a lapačů v Lesích ČR:

Graf – vývoj množství napadeného a vytěženého „kůrovcového“ dřeva v Lesích ČR: