Úvodní stránka

Podle předsedy dozorčí rady Lesů ČR Miroslava Zámečníka podnik úspěšně implementuje závěry takzvané Dřevěné knihy, koncepčního dokumentu vlády, který určuje směry lesnické práce na mnoho let dopředu. „Lesy ČR posílily kontrolní mechanismy a práce smluvních partnerů je nyní zcela pod kontrolou managementu tohoto významného státního podniku,“ uvedl Miroslav Zámečník na výjezdním zasedání dozorčí rady, jehož součástí byla i praktická ukázka spolupráce Lesů ČR se smluvními partnery při těžbě dřeva. „Lepší je vše jednou vidět, než o tom mnohokrát jen slyšet nebo číst,“ shrnul Miroslav Zámečník účel akce v křivoklátských lesích.

Lesy ČR plně kontrolují objem i kvalitu těženého dřeva

Na Lesní správě Křivoklát v revíru Kouřimec, předvedli pracovníci lesní správy a smluvního partnera, společnosti Kloboucká lesní, podrobně postup plánování, vlastní těžby a předávání vytěženého dřeva tak, jak funguje podle nového systému, který smluvním partnerům znemožňuje jakékoliv manipulace s kvantitou i kvalitou vytěženého dřeva.

Základem je podrobné plánování těžby dřeva, systematická kontrola samotné těžby a sofistikované metody ověřování objemu a kvality dřeva předávaného smluvním partnerům ke koncovému prodeji. „Stále posilujeme kontrolní činnost a veškerý pohyb dřeva od pokácení stromu až po konečné předání vytěženého dřeva smluvnímu partnerovi je plně pod naší kontrolou,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. „Péče o lesy a kontrola manipulace se dřevem je sofistikovaná činnost, při které spoléháme na kvalifikované lesníky při využití nejmodernějších technologií. Veškerá činnost v lesích se dokumentuje a máme přehled o každém kubíku dřeva, ať již jde o ruční těžbu motorovou pilou nebo o těžbu vysoce výkonnými stroji – takzvané harvestory,“ doplnil generální ředitel LČR.

Čtyřnásobná kontrola lidmi i softwarem

Základem systému kontroly je kvalitní práce revírníků, kteří mají na starosti danou část lesa. Ti podle projektu těžební činnosti zadávají práci nasmlouvaným těžařským společnostem, vymezují přesně prostor a způsob těžby, určují konkrétní stromy k pokácení, stanovují přístupové cesty pro techniku a místa pro uskladnění dřeva. Smluvní partneři jsou pod každodenní kontrolou i z pohledu stavu lesů po těžbě a mají přesně stanovené sankce za případné poškození okolního porostu.

Revírník Lesů ČR je v první linii kontroly práce smluvních partnerů, ovšem není jediným. Kontroluje množství a kvalitu manuálně vytěženého dřeva a v případě jakékoli nesrovnalosti okamžitě zastaví činnosti a zkontroluje celý objem na pracovišti. Kontrolu ulehčuje také to, že každý ručně vytěžený strom s průměrem nad 20 centimetrů dostane ihned po pokácení svůj unikátní kód a je zaevidován.

Moderní technika pomáhá efektivní těžbě

V případě mechanizované těžby harvestory je veškeré vytěžené dřevo pod několikanásobnou úplnou kontrolou. Každý stroj je totiž vybavený moderní měřicí technikou, která poskytuje okamžitý přehled o objemu vytěženého dřeva. Měřicí zařízení se kalibruje před každou směnou za přítomnosti revírníka Lesů ČR a zástupců smluvního partnera a navíc v pravidelných cyklech po vytěžení stanoveného objemu dřeva. Veškerá vytěžená dřevní hmota však přechází do vlastnictví smluvního partnera – a smí se tedy z lesa odvézt k dalšímu prodeji či zpracování – až po dalším odsouhlasení a změření objemu a posouzení revírníkem.

Lesy ČR navíc vytvořily čtyřstupňový systém kontroly, kdy manipulaci se dřevem kontroluje kromě příslušného revírníka vedení dané lesní správy, pracovníci krajského ředitelství a naprosto nezávisle na regionální struktuře také inspektoři odboru bezpečnosti a kontroly z ředitelství podniku. K posílení kontrolní činnosti dochází díky zvýšení počtu vlastních zaměstnanců, ale i nezávislých kontrolorů.

Systém kontroly nakládání se dřevem

• revírník 
• lesní správa
• krajské ředitelství
• supervize inspektorů

Miroslav Pecha žije svým lesem

Hospodaření se dřevem v Lesnickém parku Křivoklát má na starosti revírník Miroslav Pecha, který pro Lesy ČR pracuje již 14 let a lesnictví je u něj v rodině tradicí. Zná snad každý strom v přiděleném revíru a není divu. S myšlenkou založit Lesnický park Křivoklát na území první zóny Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která je zároveň biosférickou rezervací UNESCO a chráněnou oblastí Natura 2000, přišel jeho otec, jenž v lesnictví pracoval celý život.

„Těžbu dřeva máme plně pod kontrolou. Smluvní partner musí vše dělat podle našich plánů, dokonce od nás před začátkem těžby dostává podrobný projekt, kde je přesně dáno, co smí a nesmí dělat,“ říká Miroslav Pecha, na první pohled oddaný své práci. „Přicházejí stále novější technologie a stroje, péče o les ale zůstává stále především v rukou lidí, kteří v něm pracují.“

Při těžbě dřeva je důležitá spolupráce právě revírníka s pracovníky smluvních partnerů. Každé ráno společně kalibrují měřicí techniku na harvestorech, přejímají pokácené kmeny, měří objem dřeva a určují jeho kvalitu. Bez revírníkova souhlasu nemůže smluvní partner z lesa odvézt ani jeden strom.

Jak se těží dřevo

Vytěžit pár arů lesa není až tak jednoduché, jak by se laikovi na první pohled zdálo. Každý těžař nejprve dostává od revírníka projekt těžební činnosti, který obsahuje podrobný popis území, kde se má těžit, druhy stromů a odhad jejich hmoty. Při takzvané probírce – kácení v lese, který má dále růst a rozvíjet se – smí pokácet jen označené stromy, ty pak podrobně zaevidovat a nechat si schválit revírníkem.

Při těžbě harvestory, které strom pokácí, odvětví a nařežou na přesnou délku, je nutné nepoškodit okolní stromy, aby les mohl nadále nerušeně růst. Revírník přesně určuje trasy, jimiž se bude dřevo odvážet, kontroluje poškození stromů a ihned – do konce denní směny – zadává jejich ošetření tak, aby nevzniklo nebezpečí nákazy hnilobou. Harvestory jsou vybaveny přesnou technologií, takže přehled o těžbě je stoprocentní a okamžitý.

Důležitý okamžik nastává při konečném předávání dřeva do vlastnictví smluvního partnera. To smí nastat až poté, co je dřevo svezeno do hrání při lesních cestách. Tady se porovnávají údaje z harvestorů s vlastním měřením a ověřují se objemy a kvalita dříví. Revírník hráň za přítomnosti smluvního partnera změří a vypočítá objem dřeva podle metodiky pro měření dřeva v hráních.

Zároveň ale postupně přichází i nová technika, která dokáže se systémem dvou kamer a sofistikovaným softwarem spočítat objem dřeva doslova v desítkách vteřin. A stačí na to jeden průjezd speciálně upraveného vozidla kolem hráně. Právě takové zařízení je možné využívat při kontrolní činnosti těžby dřeva. Manipulace se dřevem – ať již úmyslná nebo neúmyslná – je prakticky vyloučena.

V Hradci Králové, 21. června  2011

Zbyněk Boublík
Tiskový mluvčí Lesů ČR
Tel.: +420 724 813 301,
E-mail: Boublik@lesycr.cz

Poznámky pro editory:

• Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR).
• Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva.
• Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.
• Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2011 Mezinárodním rokem lesů (International Year of Forests – IYF). Cílem akcí uskutečněných pod hlavičkou tohoto roku je připomenout veřejnosti význam lesů a lesního hospodářství pro společnost. Ústředním mottem roku je „Lesy pro lidi”. K veřejnosti se dostanou informace vysvětlující vliv lesů na stav klimatu, vliv lesů na kvalitu vody a ovzduší, význam dřeva jako obnovitelné suroviny, význam péče o les a další témata.