Úvodní stránka

Pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na celostátní i regionální úrovni, přijmout zcela mimořádná opatření a vyčlenit na boj s kalamitou finanční prostředky v řádu miliard korun. Uvedl to na dnešním zasedání vlády ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Pro řešení kalamity je naprosto zásadní zvládnutí prvního rojení kůrovců na jaře příštího roku, na to se nyní musíme soustředit. O příčinách se toho řeklo a napsalo spoustu, já chci ale nyní především situaci řešit. Vládu jsem dnes seznámil s rozsahem kalamity, přijatými a nově plánovanými opatřeními. Nebude to snadné, ale pokud nechceme o naše lesy přijít, musíme razantně zakročit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Vzhledem k rozsahu kalamity, propadům cen dřeva, odbytové krizi, limitovaným těžebním, dopravním i zpracovatelským kapacitám a minimálním možnostem obrany menších vlastníků lesa je podle názoru Ministerstva zemědělství (MZe) nutné řídit akce na celostátní i regionální úrovni a přijmout zcela mimořádná opatření.

V roce 2016 bylo v ČR kolem 4 mil. m³ smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 zhruba 6 mil. m³ a v letošním roce se očekávají těžby ve výši 10 až 12 mil. m³. Před vznikem současné kalamity se přitom historicky nejvyšší těžby pohybovaly v rozpětí 2 až 3 mil. m³. Pro rok 2018 v tuto chvíli odhadujeme celkové napadení kůrovcem na 15 až 20 mil. m³, což představuje objem celoročních řádných těžeb (které se v předchozích letech pohybovaly kolem 17 mil. m³).

„Jednou z možností, kterou zvažujeme, je i zastavení úmyslných těžeb na jeden rok, což by pomohlo zlepšit odbytovou situaci na trhu se dřívím a uvolnit zpracovatelské kapacity. Také proto jsme připravili návrh novely lesního zákona, který chceme projednat v urychleném režimu legislativní nouze,“ uvedl ministr Toman.

Do poloviny letošního listopadu chce MZe také detailně zmonitorovat aktuální stav napadení porostů kůrovci. Monitoring bude podkladem pro volbu strategie boje s kůrovcem v roce 2019. Vzniknout by do konce roku měly také plány krizového řízení pro tlumení kalamity na celostátní i regionální úrovni.

„V nejpostiženějších oblastech bude nutné zvážit vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil účelně nasadit všechny dostupné síly a prostředky,“ prohlásil Toman. Nouzový stav by v případě rozhodnutí vlády pravděpodobně začal platit na přelomu března a dubna příštího roku, tedy se začátkem očekávané aktivity kůrovce.

Vzhledem k množství vytěženého dřeva chce MZe otevřít i otázku energetického využití dřeva v rámci stávajících spalovacích kapacit. Nezbytný je rovněž dostatek kvalifikované pracovní síly v celém sektoru lesního hospodářství, a to z tuzemských i zahraničních zdrojů. MZe plánuje také připravit pravidla podpor vlastníkům lesů, která by zahrnovala kompenzaci ztrát zpeněžení dříví. Nestátní vlastníci lesů vyčíslili tyto ztráty na částku 2,7 mld. Kč.

V letošním roce již vláda prostřednictvím MZe a ve spolupráci s dalšími rezorty přijala několik mimořádných opatření. Například se upravily podmínky pro přijímání pracovníků ze zahraničí, zvýšila kapacita pro silniční a železniční dopravu kalamitního dřeva nebo zajistily přípravky pro asanaci napadeného dřeva. Státní podnik Lesy ČR zastavil všechny úmyslné těžby a vytipoval plochy vhodné pro skladování kalamitního dřeva. MZe také hodlá navýšit příspěvky na hospodaření v lesích v roce 2019 o 650 mil. Kč, jejichž součástí je nový dotační titul na asanaci kůrovcového dříví s alokací 200 mil. Kč.

Objem smrkového kůrovcového dříví podle okresů v roce 2017

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

(autor: MZE)