Úvodní stránka

Ano, je velmi důležité zachovat, ba zvyšovat výměru lesa. Les má nezastupitelný význam při zajištění kvality ovzduší, je významným zdrojem vody, zajišťuje pro společnost řadu významných funkcí jako je funkce klimatická, ochrany půdy, rekreační, léčebná a další. Les je životním prostředím pro obrovské množství mikrorganismů, hub, rostlina a živočichů, kteří jsou způsobem svého života na les přímo vázáni. Kromě toho je les významným zdrojem trvale obnovitelné ekologické suroviny – dřeva.

Lesy v celé České republice se skládají z těchto dřevin: smrk 53,2%, borovice 17,3%, modřín 3,9%, dub 6,5%, buk 6,5%, bříza 2,9% a ostatní listnaté dřeviny 7,5%. Zbytek jsou ostatní jehličnaté dřeviny včetně jedle. (stav v roce 2004)

Lesníci státního podniku Lesy České republiky nepěstují pouze smrky, naopak okolo 40% dřevin vysazovaných při obnově lesa jsou dřeviny listnaté. Smrk je přirozeně nejvíce zastoupen v horách a podhůří, kde je dokonce schopen vytvářet přirozené monokultury. Smrk je navíc ekonomicky nejvýhodnější dřevinou žádanou trhem. Proto i v budoucnu bude smrk jednou z našich nejdůležitějších dřevin, i když v nižších polohách nebude pěstován v monokulturách a bude obecně zastoupen v daleko menší míře.

Podle Lesního zákona si může každý sbírat pro svoji potřebu suchou, na zemi ležící klest, tedy větve nebo zbytky vršků stromů. Hranice je stanovena zhruba na 7 cm v průměru. Pokud má větev větší průměr, už se jedná o dříví, ne o klest, a to je možné jen koupit. Zákon uvádí, je třeba dbát pokynů vlastníka, takže pokud máte o tyto větší větve zájem, domluvte se s vlastníkem nebo správcem lesa. Kontakty na Lesy ČR jsou zde: Prodej dříví veřejnosti | Lesy České republiky, s. p. (lesycr.cz)    

Zkuste tento kontakt nebo se obraťte přímo na adresu jednotlivých lesních závodů Lesů České republiky,s. p. které se na myslivost specializují – LZ Židlochovice, LZ Kladská, LZ Konopiště, LZ Boubín, LZ Dobříš či na některou z těchto lesních správ – LS Horní Blatná, LS Hluboká nad Vltavou, LS Vodňany, LS Hořice, LS Česká Lípa, LS Litvínov, LS Frenštát po Radhoštěm, LS Nasavrky.

Základní povinnosti vlastníka jsou vyjmenovány v lesním zákoně č. 289/95 Sb. Vlastník lesa je zejména povinen hospodařit v lese tak, aby byly zachovány veškeré funkce lesa, aby byl zachován genofond lesních dřevin a aby nebyly poškozovány zájmy jiných vlastníků lesa. Každý vlastník musí mít svého odborného lesního hospodáře (OLH), pokud není kvalifikován, aby tuto funkci mohl ve svém lese vykonávat sám. OLH vlastníku lesa poradí se všemi potřebnými odbornými otázkami. Pokud si majitel lesa o výměře do 50 ha nevybere OLH sám, bude mu tuto činnost vykonávat příslušný zaměstnanec (revírník) Lesů České republiky, s. p., a to bezplatně.

Sazenice lze získat v nejbližší lesní školkařské firmě. Státní podnik Lesy České republiky většinou neprodukuje sazenice ve vlastní režii. Naopak osivo a semena lesních dřevin je možné zakoupit v podnikovém Semenářském závodě Týniště nad Orlicí. Režim výsadby a péče o sazenice je rozdílný dle toho, zda se jedná o pozemek na lesní půdě či na jiných kategoriích půd (zemědělská, zahrada, ostatní), protože právní předpisy se liší právě podle těchto kategorií. Doporučujeme obrátit se před vlastní výsadbou na specializované lesnické firmy, totéž se týká i těžebních prací.

Dřevo zaujímá čelní místo mezi obnovitelnými ekologickými surovinami. K získání dřeva je nutné stromy kácet. Pokud nechce lidská společnost používat v nadměrné míře např. plasty a mimořádně tak zvyšovat těžby neobnovitelných surovin včetně ropy, je těžba dřeva nezbytná. Někdy je nutné provádět těžbu i v blízkosti turistických stezek. Snahou státního podniku Lesy České republiky je co nejdříve a v co největší míře napravit škody způsobené technikou při dopravě dříví z porostů. Je třeba také připomenout, že všechny lesní majetky, a tedy i cesty, nejsou obhospodařované Lesy ČR.

Dříve bylo dřevo, zejména na venkově, prakticky jediným zdrojem energie pro vytápění a vaření. Lesy byly tzv. čisté, protože obyvatelé vysbírali všechny suché větve, ba dokonce i suché šišky. Z pohledu ekologie lesního prostředí měl však sběr klestu spíše negativní dopad na kvalitu a obsah živin v půdě. S nárůstem cen elektrické energie a zemního plynu i dnes začínají být lesy v některých oblastech tzv. „čisté“. S růstem hub však tento jev nemá přímou souvislost.

Kultury se oplocují z důvodů ochrany před poškozením zvěří, která výsadby okusuje a znemožňuje jim tak růst. Lesní zákon jednoznačně stanoví v § 20 (Zákaz některých činností v lese) mimo jiné, že je zakázáno vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu. Ani při houbaření se tedy nesmí do oplocenky vstupovat. Výjimku může udělit pouze vlastník lesa.

Lesní zákon zakazuje jezdit a stát s motorovými vozidly v lesích. Výjimku může udělit pouze vlastník lesa. Lesní zákon platí bez ohledu na to, zdali je cesta opatřena závorou, dopravní značkou či neoznačena. Závory jsou opatřením, které posiluje tento zákaz a klade překážku právě pro naplnění zákona a kvůli neukázněným řidičům.

Provoz státního podniku Lesy České republiky (LČR) není financován ze státní „kasy“. Jeho rozpočet není na státním rozpočtu závislý, státní podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky státního podniku. Na reklamní akce si tedy podnik vydělává. Reklama má většinou veřejnosti sdělit, že LČR kromě řádného hospodaření na státním lesním majetku zajišťují pro všechny občany i řadu tzv. veřejných funkcí lesa. Samozřejmě i tyto mimoprodukční funkce lesa zajišťuje podnik z vlastních zdrojů. Také proto LČR vyvíjí osvětovou činnost, zaměřenou zejména na děti a mládež, účastní se výstav a pořádají další společenské akce. Na závěr jeden příklad. Na správu drobných vodních toků, tedy na činnost v rámci celospolečenského zájmu, vynakládají LČR ročně cca 250 mil. Kč z vlastních zdrojů.