Úvodní stránka

Výpisy z Rejstříku církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných právnických osob jsou vydávány Ministerstvem kultury na základě písemné žádosti, ke které je přiložen kolek v hodnotě 50 Kč (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Dle ustanovení § 18 odst. 4 zákona o majetkovém vyrovnání je oprávněná osoba osvobozena od placení správních poplatků při aplikaci zákona o majetkovém vyrovnání, oprávněná osoba tedy uvede v žádosti odkaz na toto ustanovení.

V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a adresu žadatele (je-li žadatelem právnická osoba – název a IČ) a subjekt, o jehož výpis z evidence se jedná, bude přesně specifikován uvedením úplného názvu a uvedením IČ.

Žádost musí být žadatelem podepsána a zaslána poštou na adresu Ministerstva kultury, případně lze podat žádost osobně na centrální podatelně MK na adrese Maltézské nám. 1, 118 01 Praha 1. Po vyhotovení bude aktuální výpis zaslán žadateli poštou na adresu uvedenou v žádosti.

Více podrobností o získání výpisů z jiných veřejných evidencí, ve kterých mohou být vedeny oprávněné osoby, naleznete  v dokumentu Příloha č. 1 – Seznamy rejstříků a výpisů.

K prokázání původního vlastnického práva k nemovitým věcem slouží zejména úředně ověřené kopie vložek z pozemkových knih a desk zemských, případně rovněž kopie z přídělového či scelovacího operátu. O vyhotovení kopií vložek pozemkových knih požádá oprávněná osoba či její zástupce příslušné katastrální pracoviště příslušného katastrálního úřadu, v jehož územním obvodu se předmětné nemovitosti nacházejí.

Zemské desky (po roce 1875) jsou uloženy u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha. Moravské zemské desky jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně a Slezské zemské desky jsou uloženy v Zemském archivu v Opavě. Výpisy z těchto zemských desek poskytují zemské archivy.

Výpisy z přídělového operátu poskytne oprávněné osobě příslušný pozemkový úřad, který má dosud ve správě archiv s přídělovým řízením, nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo příslušný státní archiv v případech, kdy jim tyto agendy již pozemkové úřady předaly. V některých případech poskytne výpisy příslušné katastrální pracoviště, pokud jediné existující přídělové operáty jsou v jeho držení.

Jednotlivé skutečnosti, které vedly ke vzniku majetkových křivd, upravuje ustanovení § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Pokud oprávněná osoba nemá ve svém držení listiny prokazující konkrétní skutečnost, která vedla ke vzniku majetkové křivdy, je nutné si jejich úředně ověřené kopie vyžádat u příslušných státních orgánů. Např. k prokázání skutečnosti uvedené pod písm. a) předmětného ustanovení lze dokumenty získat zejména ve Státním ústředním archivu v Praze, ve sbírce listin pozemkových knih či desk zemských nebo v archivech Ministerstva zemědělství. Co se týká ostatních konfiskačních a vyvlastňovacích předpisů, je nutné se obrátit na příslušné ministerstvo či jiný orgán státní správy. Dokumenty k prokázání skutečností pod písm. d) a g) lze získat v historických soudních spisech (např. fondy Archivu hlavního města Prahy obsahují historické spisy pražských soudů).

Úředně ověřené kopie z originálu listiny či z jiné veřejné listiny (tzv. vidimace) a úřední ověření podpisu (tzv. legalizace) na počkání vyhotoví obecní či městské úřady, úřady městských částí, na poštách, kde jsou pobočky Czech Point či v notářských kancelářích. K úřednímu ověření podpisu je nutné se dostavit osobně s platným dokladem totožnosti. Seznam kontaktů zde: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/62.

Zákon o majetkovém vyrovnání ve svých ustanoveních § 9, § 10 říká: „Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti / jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.“ Vyzvat povinnou osobu k vydání majetku bylo tedy možné až do 2. ledna 2014. Pokud výzva nebyla doručena povinné osobě v této lhůtě, nárok na vydání majetku zanikl.

Ne. Zákon o majetkovém vyrovnání vychází z předpokladu, že majetek může být vrácen pouze církevním právnickým osobám, které v rozhodném období utrpěly majetkovou křivdu. Majetek tedy nemůže nárokovat nikdo jiný než oprávněná osoba uvedená v § 3 zákona o majetkovém vyrovnání, pokud v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní nástupce majetkovou křivdu.

Oprávněnou osobu však může zastoupit dle ustanovení § 18 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání její přímo nadřízená právnická osoba, popřípadě církev, nebo registrovaná církev a náboženská společnost, která oprávněnou osobu zřídila či založila, nebo jíž byla oprávněná osoba součástí. Toto ustanovení se ale aplikuje pouze v případě, kdy oprávněná osoba nárok neuplatnila sama, proto důrazně doporučujeme pro vyloučení všech pochybností v případě uplatnění nároku nadřízenou právnickou osobou přiložit k výzvě prohlášení oprávněné osoby, jehož vzor naleznete ZDE.

Oprávněná osoba se samozřejmě rovněž může při podání výzvy nechat zastoupit smluvně, na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Vzor plné moci je ke stažení ZDE.

Zda jsou Lesy ČR povinnou osobou k vydání nemovitých věcí, zjistí oprávněná osoba z aktuálního stavu zápisu v listu vlastnictví příslušného katastrálního území, kde se dotčené nemovitosti nacházejí. Pokud je na příslušném listu vlastnictví evidováno vlastnické právo ve prospěch České republiky a evidováno právo hospodařit s majetkem státu pro Lesy České republiky, s. p., je k vydání těchto nemovitých věcí příslušná povinná osoba Lesy ČR.

Pokud oprávněná osoba k vydání majetku vyzve povinnou osobu, která není oprávněna hospodařit s majetkem státu, jenž je předmětem této výzvy, nebo není oprávněna vykonávat správu tohoto majetku, a pokud je této nepříslušné osobě povinná osoba známa, je povinna dle zákona o majetkovém vyrovnání do 15 dní postoupit výzvu osobě povinné. V případě, že nepříslušné osobě není povinná osoba známa, požádá nepříslušná osoba do patnácti dnů od doručení výzvy katastrální úřad o zjištění údajů o právních vztazích k zemědělské nemovitosti, a ten do 6 měsíců od doručení žádosti vyhotoví pro nepříslušnou osobu doklady, ze kterých by mělo být zřejmé, kdo je povinnou osobou. Vzhledem k výše uvedenému zdlouhavému postupu dbejte prosím zvýšené pozornosti při podávání jednotlivých výzev konkrétním povinným osobám. Podávání výzev nepříslušným osobám a případná šetření katastrálním úřadem mohou výrazně zvýšit nároky na pracnost vyřizování výzev, což ve svém konečném důsledku může významným způsobem prodloužit termín vydání požadovaných nemovitostí.

Oprávněné osoby zasílají výzvy na ředitelství LČR, odboru správy majetku. Adresa pro zasílání výzev:

Lesy České republiky, s.p.,
odbor správy majetku,
Přemyslova 1106/19,
Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové.

Povinné osoby mohou uzavřít dohodu o vydání historického majetku registrovaných církví a náboženských společností pouze pokud výzva oprávněné osoby bude splňovat všechny zákonné náležitosti. Výzva bude posouzena z hlediska formálních i obsahových náležitostí povinnou osobou. Pokud pracovníci Lesů ČR zjistí nedostatky v podobě např. chybějících příloh či jiné formální či obsahové vady, písemně upozorní oprávněnou osobu na takovéto nedostatky a vyzvou k jejich nápravě. Oprávněná osoba by měla poskytnout veškerou možnou součinnost k doplnění výzvy, aby nedocházelo k průtahům a dohoda o vydání mohla být uzavřena v zákonem stanovené lhůtě.

V případě nejistoty oprávněné osoby, jaké údaje má do výzvy uvést, či jaké listiny či skutečnosti doložit, platí, že čím více informací oprávněná osoba o svém nároku poskytne, tím rychleji povinná osoba nárok uplatněný ve výzvě posoudí.

V případě nejistoty, jaká skutečnost uvedená v konkrétním písmenu ustanovení § 5 vedla ke vzniku majetkové křivdy, uveďte do výzvy k vydání majetku více skutečností odkazem na konkrétní písmena § 5. Je ale nutné každou skutečnost zvlášť doložit příslušnými listinami, či musí být uvedeny důvody, z nichž vyplývá, že je splněna konkrétní skutečnost podle jednotlivých písmen § 5.

Předmětné ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání není možné vykládat tím způsobem, že by oprávněná osoba mohla podat pouze jednu výzvu, ve které by musela uplatnit všechny své nároky na vydání historického majetku. Oprávněná osoba samozřejmě může podat výzev k vydání majetku více.

Výše zmíněná ustanovení upravují situaci, kdy by byl dalšími důvody, skutečnostmi a listinami nárok na vydání nemovitostí rozšířen o další majetkové položky. Požadavek na vydání dalších nemovitostí či majetku, je třeba uplatnit vždy novou výzvou, přičemž lhůta k uzavření dohody o vydání majetku nárokovaného novou výzvou začíná plynout až doručením nové výzvy.

Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo k majetkovým křivdám, jsou mimo jiné i případy odnětí věci bez náhrady dle § 5 písm. a) a i) zákona o majetkovém vyrovnání. Při uplatnění těchto restitučních důvodů bude nutné ze strany oprávněné osoby doložit prohlášení o tom, že jí ani jejímu právnímu předchůdci žádná náhrada poskytnuta nebyla, případně spolu s rozhodnutím o náhradě, pokud bylo vydáno. Vzor prohlášení naleznete ZDE.

Další možností, která byla dohodnuta mezi Českou biskupskou konferencí a povinnými osobami Lesy ČR a SPÚ, je učinění prohlášení o neposkytnutí náhrady přímo v textu výzvy. Z tohoto prohlášení musí být jednoznačně zřejmé, že oprávněné osobě ani jejímu právnímu předchůdci nebyla poskytnuta náhrada v žádné podobě (tedy zejména náhrada ve formě peněžní, cenných papírů, náhradních nemovitostí či jiných hodnot). Prohlášení musí být učiněno přímo statutárním orgánem oprávněné osoby, není tedy možné se při tomto úkonu nechat zastoupit.

V případě, kdy má oprávněná osoba k doložení některých skutečností k dispozici pouze cizojazyčné dokumenty, žádáme o vyhotovení úředně ověřeného překladu těchto listin do českého jazyka. Tento překlad bude využit jednak při posuzování nároku uplatněného ve výzvě pracovníkem Lesů ČR, ale také při schvalování dohody SPÚ a vedení případného správního či soudního řízení. Tlumočníka, který přeloží cizojazyčný dokument a opatří listinu tlumočnickou doložkou, je možné dohledat zde: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm.

V tomto případě žádáme oprávněné osoby, aby vždy k výzvě k vydání majetku přikládaly kompletní kopii vložky pozemkové knihy či desk zemských. Pro posouzení nároku povinnou osobou je velmi důležité z vložky rovněž ověřit změny, které se dotkly hranic předmětných nemovitostí poté, co k nim vlastnické právo nabyla oprávněná osoba, ověřit, zda a kdy došlo k přisloučení historických PK parcel k parcelám nárokovaným apod. Pokud nebude přiložena k výzvě kompletní kopie vložky pozemkové knihy nebo desk zemských, bude docházet ke zbytečným prodlevám způsobeným vyzváním oprávněné osoby k doložení kompletní kopie vložky.

Oprávněná osoba by primárně měla označit stavby číslem popisným a dalšími údaji katastru nemovitostí, Pozemkového katastru nebo Desk zemských v souladu se Vzorem výzvy k vydání majetku, který naleznete ZDE a Pokyny k vyplnění výzvy k vydání majetku, které naleznete ZDE. Pokud oprávněná osoba nedisponuje uvedenými údaji, měla by ve výzvě požádat o vydání (konkrétně vymezeného) pozemku „spolu se všemi stavbami, které se na tomto pozemku nachází k datu doručení výzvy“.

Ohledně staveb bez přiděleného čísla popisného naplní oprávněná osoba uvedený postup např. za použití vzoru výzvy k vydání majetku, kde v části 1.2 vyzve k vydání všech staveb, které se nacházejí na pozemcích uvedených ve výzvě v případě, že tyto budovy nemají samostatné číslo popisné.

Za účelem co nejvyšší určitosti výzvy nicméně doporučujeme a preferujeme výslovné označení jednotlivých staveb (uvedením č.p. stavby či jiným jednoznačným způsobem) v textu výzvy k vydání majetku.

Jestliže oprávněná osoba výzvou uplatní nárok na vydání pozemků, na nichž stojí stavby, které náleží do původního majetku oprávněné osoby a byly postaveny před 1. 1. 1951, neznamená to automaticky, že tímto způsobem uplatnila rovněž nárok na vydání těchto staveb.

V dané situace tak bude třeba postupovat způsobem popsaným v odpovědi na otázku č. 16, tedy primárně označit stavby číslem popisným a dalšími údaji katastru nemovitostí, Pozemkového katastru nebo Desk zemských v souladu se Vzorem výzvy k vydání majetku a v souladu s Pokyny k vyplnění výzvy k vydání majetku. Teprve pokud oprávněná osoba nedisponuje uvedenými údaji, měla by ve výzvě požádat o vydání (konkrétně vymezeného) pozemku „spolu se všemi stavbami, které se na tomto pozemku nachází k datu doručení výzvy“.

Prokázat právní nástupnictví či změnu názvu církevní právnické osoby není způsobilé potvrzení vydané samotnou oprávněnou osobou či Ministerstvem kultury. Od právního nástupnictví, kdy je církevní právnická osoba, na níž byla spáchána majetková křivda odlišná od oprávněné osoby a vztah mezi těmito dvěma subjekty je nutné prokázat nepřetržitou řadou právního nástupnictví, odlišujeme prokazování „pouhé“ změny názvu oprávněné osoby, tedy situaci, kdy církevní právnická osoba, na níž byla v rozhodném období spáchána majetková křivda, je zároveň oprávněnou osobou, tedy totožným subjektem, který pouze od počátku rozhodného období změnil svůj název. Z „nového“ názvu oprávněné osoby musí však být patrno, že se jedná o modifikaci původního názvu oprávněné osoby. V opačném případě je nutno změnu názvu doložit.

Právní nástupnictví prokáže oprávněná osoba rozhodnutím o sloučení, oddělení apod. vydaným nadřízenou církevní právnickou osobou, např. v případě změn farností je touto osobou nadřízené biskupství či arcibiskupství.

Prokazování změny názvů historických právnických osob spočívá plně na oprávněné osobě, která by měla způsobilými prostředky doložit, že se jedná o totožný subjekt. V úvahu připadá zejména doložení záznamu o změně názvu z dobové kroniky, dále bude akceptováno rovněž potvrzení o totožnosti subjektu vydané zřizovatelem, zakladatelem, nadřízenou církevní právnickou osobou či mateřskou církví nebo náboženskou společností.

Při změnách názvu církevních právnických osob se může vyskytnout případ různých variant názvu oprávněné osoby. Lesy ČR v jednotlivých případech vyhodnotí, nakolik se jedná o pouhou přesmyčku názvu současného subjektu, případně nakolik je možné již dle jednotlivých modifikací názvu oprávněné osoby tuto jednoznačně identifikovat.

Tento postup nelze akceptovat. V případě prohlášení o neposkytnutí náhrady je skutečně nutné, aby bylo učiněno (podepsáno) statutárním orgánem oprávněné osoby. A to i přesto, že je pravděpodobné, že fyzická osoba, jenž je statutárním orgánem, kterým oprávněná osoba jedná, není ve své funkci již od počátku rozhodného období, aby mohla poskytnout osobní svědectví. Prohlášení o neposkytnutí náhrady je totiž činěno nikoliv jako osobní svědectví, nýbrž jako svědectví právnické osoby, jejímž jménem jedná ten který statutární orgán.

Prohlášení podepsané nadřízenou církevní právnickou osobou či zplnomocněným zástupcem oprávněné osoby nelze akceptovat.

Akceptovat lze prohlášení o neposkytnutí náhrady, která jsou podepsána společně statutárním zástupcem oprávněné osoby i zástupcem nadřízené církevní právnické osoby.

Lesy ČR postupují tak, že jednu výzvu podle potřeby rozdělují do více dohod o vydání, aby jednoduché případy nebyly zbytečně odkládány kvůli řešení případů složitějších. V praxi tak dochází k situaci, kdy jsou přednostně uzavřeny dohody o vydání ohledně nemovitostí, u nichž není nutné nechat vyhotovit geometrický plán, ale i v dalších případech, kdy toto řešení vede k šetření nákladů povinných i oprávněných osob.

Veškerý obsah dokumentace týkající se nájemních vztahů k vydávaným nemovitostem bude oprávněným osobám zpřístupněn po vydání nemovitostí.

V případě, že povinná osoba dojde k závěru, že je za účelem vypořádání nároků oprávněné osoby nutné zadat vyhotovení geometrického plánu, vyrozumí o zadání vyhotovení geometrického plánu písemně oprávněnou osobu.

V případech, kdy oprávněná osoba uvádí ve výzvě k vydání majetku spáchání majetkové křivdy dle § 5 písm. a) a i) zákona č. 428/2012 Sb., bude jako dostatečná považována následující formulace prohlášení o neposkytnutí náhrady:

„Oprávněná osoba prohlašuje, že za majetek nárokovaný výzvou k vydání majetku ze dne ___ nebyla oprávněné osobě ani jejímu právnímu předchůdci poskytnuta žádná náhrada ve smyslu § 5 písm. a) zákona, ani vyplacena náhrada ve smyslu § 5 písm. i) zákona.“

Uvedená formulace bude jako dostatečná považována i v případech, kdy prohlášení bude součástí dohody o vydání majetku.

Od 1.1.2014 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, se všechna věcná práva do katastru nemovitostí zapisují vkladem. Rozhodnutí o schválení dohody o vydání zemědělských nemovitostí i Dohodu o vydání nezemědělských nemovitostí podává k návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí oprávněná osoba. Vklad vlastnického práva je realizován v její prospěch a oprávněná osoba je zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi výslovně osvobozena od placení správních poplatků. Důvod osvobození od správních poplatků musí být uveden přímo v návrhu na vklad.

V případě dohody o vydání zemědělských nemovitostí se oprávněná osoba stane vlastníkem ke dni nabytí právní moci Rozhodnutí o schválení dohody vydaného příslušným SPÚ/KPÚ. V případě dohody o vydání jiných věcí než zemědělských nemovitostí nabývá oprávněná osoba vlastnických práv ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí. V případě, že zemědělská nemovitost je vydávána rozhodnutím SPÚ/KPÚ dle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., potom vlastnictví přechází na oprávněnou osobu ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Pokud byla na majetek, který nebyl ve vlastnictví státu, uplatněna výzva v období od 1.1.2013 do 2.1.2014, potom povinná osoba musela odmítnout majetek vydat, protože nesplňoval podmínku uvedenou v § 4 zákona č. 428/2012 Sb. V § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. je uvedeno, že nová lhůta pro podání výzvy počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu. Z toho vyplývá, že je třeba podat novou výzvu nejpozději do 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí soudu.

V případě jakýchkoliv dalších dotazů nás prosím neváhejte kontaktovat e-mailem na adrese lesycr@lesycr.cz.