Popis současného stavu lesních porostů
Na území lesní správy se vyskytují 3 přírodní lesní oblasti. Jihočeské pánve, jejichž součástí je pánev třeboňská se známou soustavou rybníků, kde nadmořská výška kolísá od 450 do 520m n. m. Následuje Předhoň Šumavy a Novohradských hor s nadmořskou výškou do 680m n. m. Novohradské hory jsou tvořeny ostře vystupujícími zlomovými svahy s převýšením až 300 metrů. Nejvyšším vrcholem je Vysoká, dosahující nadmořské výšky 1.034 m.
V celé oblasti obhospodařované LS jsou velmi pestré geologické a půdní podmínky. Zatímco v Třeboňské pánvi jsou nejvíce zastoupeny druhohorní a třetihorní sedimenty s převládajícími jílovitými půdami s typickými pseuodogleji, gleji a rozsáhlými přechodovými rašeliništi s vysoko položenou hladinou spodní vody, v Novohradských Horách převládají biotitické granodiority porfyritického sledu. Jejich zvětráváním vznikají hlinitopísčité až štěrkovité půdy, středně bohaté až bohaté lesní půdy s různým stupněm podzolizace pod smrkovými monokulturami. Pro tyto hory jsou rovněž typické balvanité sutě v hřebenových partiích.
V návaznosti na značnou výškovou členitost jsou na území lesní správy velké rozdíly v klimatických podmínkách. Průměrná roční teplota kolísá mezi 7,2°C v nejnižších polohách a 4,4 °C v hřebenových polohách Novohradských hor. K teplotním extrémům dochází v Třeboňské pánvi, kde se projevuje vysoká teplotní amplituda ve vegetační době. Časné mrazíky se dostavují již v září a pozdní se vyskytují až do června.
Průměrné roční srážky, které jsou příznivě rozloženy během roku, dosahují v nížinách 680 mm, v nejvyšších horských polohách 950 mm. Ve vegetačním období spadne 70% srážek. Výše sněhové pokrývky se pohybuje od 20 cm v nejnižších polohách, do 1 metru na hřebenech hor.
Vybrané demonstrační objekty se nacházejí:
a/ v Třeboňské pánvi v nadmořské výšce 500 m – revír České Velenice : odd. 44 A, 46 A, 56 A,B – revír Žofinka : odd. 130 B, 131 B, 136 A
b/ v Novohradských horách – revír Žofín : odd. 774 – prales
Jde o modelové porosty, v nichž je zaveden maloplošný podrostní způsob hospodaření s využíváním přirozené obnovy lesa u všech stanovištně a geneticky vhodných druhů lesních dřevin. V roce 1956 činil podíl přirozené obnovy 12%. Do roku 1995 se tento podíl zvýšil na 42% a je předpoklad, že bude stále stoupat.
Lesní hospodáři na Novohradsky musí respektovat některá významná specifika. Je to především lesnické hospodaření na rozsáhlých rašeliništích Třeboňské pánve v rámci CHKO Třeboňsko, která zasahuje do 4 revírů. Jako součást programu UNESCO „Člověk a biosféra“ byla CHKO Třeboňsko vyhlášena biosférickou rezervací. V jednání je záměr na vyhlášení CHKO Novohradské Hory. Významná je i vodohospodářská funkce lesních porostů, neboť oblast Novohradská je bohatá na zdroje pitné vody. Pramení zde řeky Lužnice, Malše a Stropnická. Na Malši byla vybudována přehrada Římov na pitnou vodu, na Stropničce je retenční nádrž Humenice. U nádraží v Nových Hradech se z hloubky 260 metrů čerpá z rozsáhlého podzemního jezera známá Dobrá voda. Lesní správa Nové Hrady obhospodařuje 2.339 hektarů lesních porostů založených po r. 1950 na zemědělsky nevyužívaných půdách. Jsou to porosty s pestrou druhovou skladbou, část z nich je však poškozována biotickými i abiotickými vlivy. Na revíru Jakule proběhla na ploše 40 ha úspěšná rekultivace ploch po těžbě rašeliny. V současné době se těží rašelina na revíru Hrdlořezy na ploše 120 ha. Z toho je již 10 ha rekultivováno. Novohradsko je zdrojem stavebního kamene, který se těžil ve Štiptoni a v Benešově. Mezi významné historické památky patří rodiště Jana Žižky z Trocnova, poutní místo Hojná Voda a dva Buquoyské zámky v Nových Hradech.
Na lesní správě Nové Hrady se nachází 6 zvláště chráněných území, z toho 5 národního až mezinárodního významu. Nejzajímavějším a nejstarším u nás a v celé střední evropě je národní přírodní rezervace Žofínský prales o rozloze 98 ha, chráněný již od roku 1838. Neméně známá je i NPR Červené bláto s rašeliništní florou a borovicí blatkou, které zasahuje do revírů Hrdlořezy a Jílovice.
Po druhé světové válce se v lesích Novohradská vyskytly rozsáhlé kalamity :
1948 | kůrovcová kalamita | 150 tis. m3 |
1956 | sněhová kalamita | 128 tis. m3 |
1967 | sněhová kalamita | 230 tis. m3 |
1979 | dosud největší sněhová kalamita | 730 tis. m3 |
1984 | větrný polom | 650 tis. m3 |
Z tohoto přehledu kalamit, stejně jako z různých historických pramenů, vyplývá, že rozhodujícím zdrojem abiotického poškození lesních porostů na Novohradsku je mokrý sníh, který přichází periodicky v podzimním a jarním období.
Maloplošný, podrostní hospodářský způsob
Tento způsob hospodaření využívající přirozenou obnovu lesa všech stanovištně a geneticky vhodných druhů dřevin byl na Novohradsku zaveden v roce 1955 s nástupem Ing. Švarce do funkce ředitele lesního závodu. Tehdy bylo na základě výsledků typologického průzkumu /Dr. Ing. F. Pista/ vylišeno 17 skupin lesních typů. Pro jednotlivé skupiny byl stanoven diferencovaný způsob hospodaření a byly určeny zásady hospodaření obsahující zakládání, výchovu a obnovu lesních porostů. Pro obnovu porostů byl rozhodující její postup, prostorové uspořádání, případně meliorační opatření. Podle těchto zásad byly porosty rozpracovávány formou kotlíků (pro buk, dub a jedli) kombinovaných s clonnými sečemi. To, že se tento způsob hospodaření na Novohradsku udržel i v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy byl preferován holosečný hospodářský způsob, znamenalo malý lesnický zázrak.
Nelze nepřiznat, že se v současné době objevují v některých porostech případy hospodářských nutností. Je to tam, kde lesní hospodář nestačil uvolňovat odrůstající kotlíky a nárosty. Příčinou byly zpravidla vysoké podíly nahodilých těžeb.
Se vznikem LČR navázal lesní správce na osvědčené metody podrostního hospodářství. V tomto duchu je zpracován i současně platný LHP, který je společným dílem lesního hospodáře a zařizovatele. Výsledkem je 40% podíl přirozené obnovy z obnovy celkem.
Je nutno podotknout, že v rámci typologického průzkumu byl na této lokalitě vypuštěn 4 lvs, který byl nevhodně nahrazen 5 lvs.
Hlavní údaje LHP Nové Hrady
plocha | porostní | ha | 18 339 | |
zásoba | jehličnatá | 4 673 065 | ||
listnatá | m3 | 279 528 | ||
celkem | 4 952 593 | |||
těžba | jehličnatá | 671 544 | ||
určená LHP | obnovní | listnatá | 37 127 | |
celkem | 708 671 | |||
výchovná | jehličnatá | 236 274 | ||
listnatá | 10 416 | |||
celkem | 246 690 | |||
celková | jehličnatá | 907 818 | ||
listnatá | 47 543 | |||
celkem | 955 361 | |||
výchova | probírky | ha | 6 985 | |
prořezávky | 3 743 | |||
zalesňovací | holiny | ha | 133 | |
úkol | vylepšení | 35 | ||
z těžby | 1 509 | |||
očekávaný nezdar | 279 | |||
celkem | 1 956 |