Každý zaměstnanec hájí zájmy Lesů ČR a k majetku přistupuje s péčí řádného hospodáře. Postupuje tak i v honebních společenstvech s minoritním počtem hlasů Lesů ČR
Podmínky lovu v těchto oblastech zveřejníme počátkem dubna 2023.
Čestné prohlášení je jednotné pro všechny subjekty a je třeba ho při podání nabídky vyplnit. Pokud ale uspěje ve výběrovém řízení zapsaný spolek a Lesy ČR ho vyzvou k poskytnutí součinnosti při uzavření nájemní smlouvy, nebude po něm podnik požadovat potvrzení o dlužných částkách na sociálním a zdravotním pojištění.
Ceny budou součástí dokumentace k výběrovému řízení na pronájem konkrétní honitby. Sledujte tedy informace na webu v záložce Myslivost.
Nemusí. Stačí registrace v EVEZE, která je i podmínkou účasti ve výběrovém řízení, a veškerá komunikace v rámci výběrového řízení se uskuteční přes tento elektronický nástroj.
Uchazeč/zájemce o honitby nemusí mít ve výběrovém řízení zřízenou datovou schránku. Tu se zavazuje zřídit, pokud bude vyzván k součinnosti při podpisu smlouvy. Podnikající fyzické i právnické osoby a zapsané spolky už datovou schránku mít ale musí. Povinnost zřídit si datovou schránku před podpisem smlouvy se tak týká pouze fyzických nepodnikajících osob. Její vyřízení je záležitostí několika dní.
V obou případech se jedná o roční výši vysoutěženého nájemného.
Neplatí.
Opční právo podle zákona o myslivosti zaniká, pokud se majitel či správce lesa rozhodne převzít dosud pronajímanou honitbu do vlastní režie.
První kolo výběrových řízení začne 13. února 2023, kdy budou v EVEZE zveřejněné veškeré informace.
Výpisy z Rejstříku církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných právnických osob jsou vydávány Ministerstvem kultury na základě písemné žádosti, ke které je přiložen kolek v hodnotě 50 Kč (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Dle ustanovení § 18 odst. 4 zákona o majetkovém vyrovnání je oprávněná osoba osvobozena od placení správních poplatků při aplikaci zákona o majetkovém vyrovnání, oprávněná osoba tedy uvede v žádosti odkaz na toto ustanovení.
V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a adresu žadatele (je-li žadatelem právnická osoba – název a IČ) a subjekt, o jehož výpis z evidence se jedná, bude přesně specifikován uvedením úplného názvu a uvedením IČ.
Žádost musí být žadatelem podepsána a zaslána poštou na adresu Ministerstva kultury, případně lze podat žádost osobně na centrální podatelně MK na adrese Maltézské nám. 1, 118 01 Praha 1. Po vyhotovení bude aktuální výpis zaslán žadateli poštou na adresu uvedenou v žádosti.
Více podrobností o získání výpisů z jiných veřejných evidencí, ve kterých mohou být vedeny oprávněné osoby, naleznete v dokumentu Příloha č. 1 – Seznamy rejstříků a výpisů.
Ano, je velmi důležité zachovat, ba zvyšovat výměru lesa. Les má nezastupitelný význam při zajištění kvality ovzduší, je významným zdrojem vody, zajišťuje pro společnost řadu významných funkcí jako je funkce klimatická, ochrany půdy, rekreační, léčebná a další. Les je životním prostředím pro obrovské množství mikrorganismů, hub, rostlina a živočichů, kteří jsou způsobem svého života na les přímo vázáni. Kromě toho je les významným zdrojem trvale obnovitelné ekologické suroviny – dřeva.
Odborný lesní hospodář ukáže a označí pouze tzv. uživatelské hranice. Je vhodné si je odsouhlasit se sousedními vlastníky. Pokud nedojde k dohodě, je možné na vlastní náklady požádat o zaměření hranic geodetickou firmu. Zaměření platí ten, kdo ho objednává.
K prokázání původního vlastnického práva k nemovitým věcem slouží zejména úředně ověřené kopie vložek z pozemkových knih a desk zemských, případně rovněž kopie z přídělového či scelovacího operátu. O vyhotovení kopií vložek pozemkových knih požádá oprávněná osoba či její zástupce příslušné katastrální pracoviště příslušného katastrálního úřadu, v jehož územním obvodu se předmětné nemovitosti nacházejí.
Zemské desky (po roce 1875) jsou uloženy u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha. Moravské zemské desky jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně a Slezské zemské desky jsou uloženy v Zemském archivu v Opavě. Výpisy z těchto zemských desek poskytují zemské archivy.
Výpisy z přídělového operátu poskytne oprávněné osobě příslušný pozemkový úřad, který má dosud ve správě archiv s přídělovým řízením, nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo příslušný státní archiv v případech, kdy jim tyto agendy již pozemkové úřady předaly. V některých případech poskytne výpisy příslušné katastrální pracoviště, pokud jediné existující přídělové operáty jsou v jeho držení.
Lesy ČR jsou oprávněny využít svého vyplňovacího práva směnečného v případě, že nájemce bude v prodlení s plněním jakéhokoli peněžitého nebo penězi ocenitelného závazku vzniklého ze smlouvy nebo v souvislosti s ní delším než 30 dní. Do částky budou zahrnuty všechny peněžité nebo penězi ocenitelné závazky, s jejichž plněním bude nájemce v prodlení ve smyslu předchozí věty, maximálně však do výše ročního nájemného za celou výměru honitby. Právo Lesů ČR vyplnit směnku zaniká v okamžiku řádného splnění všech peněžitých nebo penězi ocenitelných závazků nájemce ze smlouvy nebo v souvislosti s ní. Lesy ČR jsou povinny nevyužitou směnku nájemci vrátit, a to po uplynutí 60 dnů od ukončení smluvního vztahu a po splnění všech peněžitých nebo penězi ocenitelných závazků nájemce ze smlouvy nebo v souvislosti s ní.
Informace o vlastnících sousedních parcel vám podá odborný lesní hospodář. Lze je také najít na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz).
Lesy v celé České republice se skládají z těchto dřevin: smrk 53,2%, borovice 17,3%, modřín 3,9%, dub 6,5%, buk 6,5%, bříza 2,9% a ostatní listnaté dřeviny 7,5%. Zbytek jsou ostatní jehličnaté dřeviny včetně jedle. (stav v roce 2004)
Osnovy popisují lesní majetek – plochu, věk a zakmenění porostních skupin a zastoupení dřevin. Je v nich uveden i plán zásahů – prořezávky, probírky, mýtní těžby a zalesnění. Součástí osnov je i porostní mapa.
Lesní hospodářské osnovy se zpracovávají pro vlastníky lesa s výměrou do 50 ha, a to na desetileté období. Vlastník si je může zdarma vyzvednout na odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností. Po protokolárním převzetí jsou lesní hospodářské osnovy pro vlastníka závazné.
Svoje představy o hospodaření v lese a své požadavky může vlastník uplatnit při zpracovávání nových osnov. Po jejich schválení státní správou lesů lze žádat o změny pouze ze závažných a objektivních důvodů (např. změny majetkových poměrů, změny kategorizace lesů, rozsáhlé kalamity apod.)
Smlouva o nájmu honitby se uzavírá na dobu určitou, a to v souladu se zákonem o myslivosti na dobu 10 let ode dne jejího podpisu. Před ukončením sjednané doby smluvní vztah založený touto smlouvou zaniká:
Jednostranné vypovězení smlouvy bez udání důvodu ze strany nájemce již není možné, ale vždy je možné ukončit smlouvu dohodou. Pokud však dojde k ukončení smlouvy z důvodů na straně nájemce, jsou Lesy ČR připraveny, s přihlédnutím ke konkrétní situaci, požadovat náhradu škody způsobené předčasným ukončením smlouvy. Škodu lze vyčíslit např. jako rozdíl mezi původně sjednanou výší nájemného a výší nájemného dosaženou na základě náhradního výběrového řízení.
Jednotlivé skutečnosti, které vedly ke vzniku majetkových křivd, upravuje ustanovení § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Pokud oprávněná osoba nemá ve svém držení listiny prokazující konkrétní skutečnost, která vedla ke vzniku majetkové křivdy, je nutné si jejich úředně ověřené kopie vyžádat u příslušných státních orgánů. Např. k prokázání skutečnosti uvedené pod písm. a) předmětného ustanovení lze dokumenty získat zejména ve Státním ústředním archivu v Praze, ve sbírce listin pozemkových knih či desk zemských nebo v archivech Ministerstva zemědělství. Co se týká ostatních konfiskačních a vyvlastňovacích předpisů, je nutné se obrátit na příslušné ministerstvo či jiný orgán státní správy. Dokumenty k prokázání skutečností pod písm. d) a g) lze získat v historických soudních spisech (např. fondy Archivu hlavního města Prahy obsahují historické spisy pražských soudů).
Lesníci státního podniku Lesy České republiky nepěstují pouze smrky, naopak okolo 40% dřevin vysazovaných při obnově lesa jsou dřeviny listnaté. Smrk je přirozeně nejvíce zastoupen v horách a podhůří, kde je dokonce schopen vytvářet přirozené monokultury. Smrk je navíc ekonomicky nejvýhodnější dřevinou žádanou trhem. Proto i v budoucnu bude smrk jednou z našich nejdůležitějších dřevin, i když v nižších polohách nebude pěstován v monokulturách a bude obecně zastoupen v daleko menší míře.
Podle Lesního zákona si může každý sbírat pro svoji potřebu suchou, na zemi ležící klest, tedy větve nebo zbytky vršků stromů. Hranice je stanovena zhruba na 7 cm v průměru. Pokud má větev větší průměr, už se jedná o dříví, ne o klest, a to je možné jen koupit. Zákon uvádí, je třeba dbát pokynů vlastníka, takže pokud máte o tyto větší větve zájem, domluvte se s vlastníkem nebo správcem lesa. Kontakty na Lesy ČR jsou zde: Prodej dříví veřejnosti | Lesy České republiky, s. p. (lesycr.cz)
Úředně ověřené kopie z originálu listiny či z jiné veřejné listiny (tzv. vidimace) a úřední ověření podpisu (tzv. legalizace) na počkání vyhotoví obecní či městské úřady, úřady městských částí, na poštách, kde jsou pobočky Czech Point či v notářských kancelářích. K úřednímu ověření podpisu je nutné se dostavit osobně s platným dokladem totožnosti. Seznam kontaktů zde: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/62.
Pokud vlastník lesa protokolárně převzal lesní hospodářskou osnovu (LHO) u státní správy lesů, nemusí již o těžbu žádat, při jejím provádění však musí dodržet ostatní ustanovení lesního zákona. Platí rovněž zákonné ustanovení, že celková výše těžeb daná LHO je závazná a nepřekročitelná.
Těžbu v lesích, ve kterých vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolárně převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s lesním zákonem. Má-li těžba překročit průměrně 3 m3 na 1 ha lesa za rok, musí vlastník lesa předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření odborného lesního hospodáře.
Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že za předmět činnosti „myslivost“ se nepovažuje volná živnost „Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost“, jak vyplývá z popisu obsahu této volné živnosti dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. Naopak, vzhledem k různé praxi krajských soudů a pro zamezení pochybnostem, zadavatel uvádí, že je přípustné, aby myslivost byla ve výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, do níž je zájemce zapsán, popř. v zakládací listině, společenské smlouvě (zakladatelské listině) či stanovách zájemce uvedena jako „předmět podnikání“.
Těžbu drobnému vlastníkovi vyznačí odborný lesní hospodář podle stavu lesa.
Zkuste tento kontakt nebo se obraťte přímo na adresu jednotlivých lesních závodů Lesů České republiky,s. p. které se na myslivost specializují – LZ Židlochovice, LZ Kladská, LZ Konopiště, LZ Boubín, LZ Dobříš či na některou z těchto lesních správ – LS Horní Blatná, LS Hluboká nad Vltavou, LS Vodňany, LS Hořice, LS Česká Lípa, LS Litvínov, LS Frenštát po Radhoštěm, LS Nasavrky.
Zákon o majetkovém vyrovnání ve svých ustanoveních § 9, § 10 říká: „Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti / jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.“ Vyzvat povinnou osobu k vydání majetku bylo tedy možné až do 2. ledna 2014. Pokud výzva nebyla doručena povinné osobě v této lhůtě, nárok na vydání majetku zanikl.
Klest je možné likvidovat několika způsoby. Lze ho zpracovat a použít na topení v kamnech, případně seštěpkovat nebo snést na hromady či do pruhů a nechat zetlít. Pálit ho na pasece je možné po ohlášení na příslušnou stanici Hasičského záchranného sboru ČR a za dodržení všech protipožárních opatření. Nejlépe je pálit klest v zimě. V létě za suchého počasí může být vyhlášen zákaz pálení klestu.
Základní povinnosti vlastníka jsou vyjmenovány v lesním zákoně č. 289/95 Sb. Vlastník lesa je zejména povinen hospodařit v lese tak, aby byly zachovány veškeré funkce lesa, aby byl zachován genofond lesních dřevin a aby nebyly poškozovány zájmy jiných vlastníků lesa. Každý vlastník musí mít svého odborného lesního hospodáře (OLH), pokud není kvalifikován, aby tuto funkci mohl ve svém lese vykonávat sám. OLH vlastníku lesa poradí se všemi potřebnými odbornými otázkami. Pokud si majitel lesa o výměře do 50 ha nevybere OLH sám, bude mu tuto činnost vykonávat příslušný zaměstnanec (revírník) Lesů České republiky, s. p., a to bezplatně.
Ne. Zákon o majetkovém vyrovnání vychází z předpokladu, že majetek může být vrácen pouze církevním právnickým osobám, které v rozhodném období utrpěly majetkovou křivdu. Majetek tedy nemůže nárokovat nikdo jiný než oprávněná osoba uvedená v § 3 zákona o majetkovém vyrovnání, pokud v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní nástupce majetkovou křivdu.
Oprávněnou osobu však může zastoupit dle ustanovení § 18 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání její přímo nadřízená právnická osoba, popřípadě církev, nebo registrovaná církev a náboženská společnost, která oprávněnou osobu zřídila či založila, nebo jíž byla oprávněná osoba součástí. Toto ustanovení se ale aplikuje pouze v případě, kdy oprávněná osoba nárok neuplatnila sama, proto důrazně doporučujeme pro vyloučení všech pochybností v případě uplatnění nároku nadřízenou právnickou osobou přiložit k výzvě prohlášení oprávněné osoby, jehož vzor naleznete ZDE.
Oprávněná osoba se samozřejmě rovněž může při podání výzvy nechat zastoupit smluvně, na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Vzor plné moci je ke stažení ZDE.
Zda jsou Lesy ČR povinnou osobou k vydání nemovitých věcí, zjistí oprávněná osoba z aktuálního stavu zápisu v listu vlastnictví příslušného katastrálního území, kde se dotčené nemovitosti nacházejí. Pokud je na příslušném listu vlastnictví evidováno vlastnické právo ve prospěch České republiky a evidováno právo hospodařit s majetkem státu pro Lesy České republiky, s. p., je k vydání těchto nemovitých věcí příslušná povinná osoba Lesy ČR.
Ceny dřeva jsou závislé na poptávce a mohou se podle regionů i odběratelů dřeva výrazně lišit. S výběrem odběratele vlastníkům lesa může pomoci odborný lesní hospodář.
Sazenice lze získat v nejbližší lesní školkařské firmě. Státní podnik Lesy České republiky většinou neprodukuje sazenice ve vlastní režii. Naopak osivo a semena lesních dřevin je možné zakoupit v podnikovém Semenářském závodě Týniště nad Orlicí. Režim výsadby a péče o sazenice je rozdílný dle toho, zda se jedná o pozemek na lesní půdě či na jiných kategoriích půd (zemědělská, zahrada, ostatní), protože právní předpisy se liší právě podle těchto kategorií. Doporučujeme obrátit se před vlastní výsadbou na specializované lesnické firmy, totéž se týká i těžebních prací.
Pozor! Nemusí to tak být! Důrazně upozorňujeme na dosavadní praxi bank, kdy i při zadávání expresních, či okamžitých plateb zájemcem nebývá platba (z důvodu prověřování platby bankou) okamžitě převedena na účet Lesů ČR! Není proto dobré nechávat platbu kauce na poslední chvíli. Dle Pravidel pro výběrová řízení, pokud není kauce složena na účet den před otevíráním obálek, musí komise přistoupit k vyřazení nabídky u které není složena kauce.
Pokud oprávněná osoba k vydání majetku vyzve povinnou osobu, která není oprávněna hospodařit s majetkem státu, jenž je předmětem této výzvy, nebo není oprávněna vykonávat správu tohoto majetku, a pokud je této nepříslušné osobě povinná osoba známa, je povinna dle zákona o majetkovém vyrovnání do 15 dní postoupit výzvu osobě povinné. V případě, že nepříslušné osobě není povinná osoba známa, požádá nepříslušná osoba do patnácti dnů od doručení výzvy katastrální úřad o zjištění údajů o právních vztazích k zemědělské nemovitosti, a ten do 6 měsíců od doručení žádosti vyhotoví pro nepříslušnou osobu doklady, ze kterých by mělo být zřejmé, kdo je povinnou osobou. Vzhledem k výše uvedenému zdlouhavému postupu dbejte prosím zvýšené pozornosti při podávání jednotlivých výzev konkrétním povinným osobám. Podávání výzev nepříslušným osobám a případná šetření katastrálním úřadem mohou výrazně zvýšit nároky na pracnost vyřizování výzev, což ve svém konečném důsledku může významným způsobem prodloužit termín vydání požadovaných nemovitostí.
Holina musí být zalesněna nejpozději do dvou let od svého vzniku. Jaké dřeviny sázet a jak daleko od sebe (tzv. spon), je uvedeno v lesní hospodářské osnově, případně vlastníkovi poradí odborný lesní hospodář. Obvykle se na jeden hektar sází zhruba 4000 smrků nebo 8000 borovic, či 6 – 8000 listnáčů.
Dřevo zaujímá čelní místo mezi obnovitelnými ekologickými surovinami. K získání dřeva je nutné stromy kácet. Pokud nechce lidská společnost používat v nadměrné míře např. plasty a mimořádně tak zvyšovat těžby neobnovitelných surovin včetně ropy, je těžba dřeva nezbytná. Někdy je nutné provádět těžbu i v blízkosti turistických stezek. Snahou státního podniku Lesy České republiky je co nejdříve a v co největší míře napravit škody způsobené technikou při dopravě dříví z porostů. Je třeba také připomenout, že všechny lesní majetky, a tedy i cesty, nejsou obhospodařované Lesy ČR.
Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) jsou dřeviny, které zpevňují porost proti větru a svým opadem zlepšují kvalitu půdy. Jsou to hlavně jedle bělokorá a většina listnáčů, zejména buk, dub a javor. Vlastník lesa nad 3 ha výměry, který protokolárně převzal lesní hospodářské osnovy, musí dodržet stanovený podíl MZD. Ten se liší podle stanovišť a v průměru se pohybuje okolo 25 %. Konkrétní dřeviny jsou uvedeny v osnovách, případně je poradí odborný lesní hospodář. Ten také pomůže s jejich rozmístěním po ploše holiny.
Dříve bylo dřevo, zejména na venkově, prakticky jediným zdrojem energie pro vytápění a vaření. Lesy byly tzv. čisté, protože obyvatelé vysbírali všechny suché větve, ba dokonce i suché šišky. Z pohledu ekologie lesního prostředí měl však sběr klestu spíše negativní dopad na kvalitu a obsah živin v půdě. S nárůstem cen elektrické energie a zemního plynu i dnes začínají být lesy v některých oblastech tzv. „čisté“. S růstem hub však tento jev nemá přímou souvislost.
Oprávněné osoby zasílají výzvy na ředitelství LČR, odboru správy majetku. Adresa pro zasílání výzev:
Lesy České republiky, s.p.,
odbor správy majetku,
Přemyslova 1106/19,
Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové.
Povinné osoby mohou uzavřít dohodu o vydání historického majetku registrovaných církví a náboženských společností pouze pokud výzva oprávněné osoby bude splňovat všechny zákonné náležitosti. Výzva bude posouzena z hlediska formálních i obsahových náležitostí povinnou osobou. Pokud pracovníci Lesů ČR zjistí nedostatky v podobě např. chybějících příloh či jiné formální či obsahové vady, písemně upozorní oprávněnou osobu na takovéto nedostatky a vyzvou k jejich nápravě. Oprávněná osoba by měla poskytnout veškerou možnou součinnost k doplnění výzvy, aby nedocházelo k průtahům a dohoda o vydání mohla být uzavřena v zákonem stanovené lhůtě.
V případě nejistoty oprávněné osoby, jaké údaje má do výzvy uvést, či jaké listiny či skutečnosti doložit, platí, že čím více informací oprávněná osoba o svém nároku poskytne, tím rychleji povinná osoba nárok uplatněný ve výzvě posoudí.
Dotací na lesnické činnosti je celá řada, zejména se jedná o finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji a o dotace z Programu rozvoje venkova. Bližší informace lze nalézt na webových stránkách jednotlivých krajů, na webu Lesů České republiky, s. p., (www.lesycr.cz), na stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (www.uhul.cz) a na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz). Vlastníkům také poradí odborný lesní hospodář, který zároveň žádosti o dotace i účelnost využití dotací potvrzuje.
Kultury se oplocují z důvodů ochrany před poškozením zvěří, která výsadby okusuje a znemožňuje jim tak růst. Lesní zákon jednoznačně stanoví v § 20 (Zákaz některých činností v lese) mimo jiné, že je zakázáno vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu. Ani při houbaření se tedy nesmí do oplocenky vstupovat. Výjimku může udělit pouze vlastník lesa.
Možností ochrany kultur proti okusu je několik. Nejčastěji se používají nátěry terminálních (hlavních) pupenů chemickými repelenty odpuzujícími zvěř (např. Morsuvin, Averzol, Nivus, Stop Z). Jinak lze terminální pupeny chránit proti okusu pomocí drátěných spirál, textilních vláken, plastových krytů, skelné vaty či ovčí vlny. Skupiny melioračních a zpevňujících dřevin je možné chránit také oplocením drátěným pletivem nebo laťkovými oplocenkami. Jednotlivé cenné a důležité sazenice a stromky lze chránit i individuálně pomocí vysokých drátěných nebo plastových tubusů, dřevěných rozsoch apod.
V případě nejistoty, jaká skutečnost uvedená v konkrétním písmenu ustanovení § 5 vedla ke vzniku majetkové křivdy, uveďte do výzvy k vydání majetku více skutečností odkazem na konkrétní písmena § 5. Je ale nutné každou skutečnost zvlášť doložit příslušnými listinami, či musí být uvedeny důvody, z nichž vyplývá, že je splněna konkrétní skutečnost podle jednotlivých písmen § 5.
Lesní zákon zakazuje jezdit a stát s motorovými vozidly v lesích. Výjimku může udělit pouze vlastník lesa. Lesní zákon platí bez ohledu na to, zdali je cesta opatřena závorou, dopravní značkou či neoznačena. Závory jsou opatřením, které posiluje tento zákaz a klade překážku právě pro naplnění zákona a kvůli neukázněným řidičům.
Obtížným travinám a keřům, které jsou schopné nově vysazené stromky zadusit, se v lesnické terminologii říká buřeň. Je několik způsobů ochrany proti ní. Asi nejčastějším je vyžínání – buď celoplošné, nebo pouze kolem jednotlivých sazenic. Vyžíná se počátkem léta (v červnu a červenci) a podle potřeby případně podruhé na podzim. Vyžnutou trávu lze použít jako mulč k zakrytí půdy v okolí sazenic.
Některé druhy měkčích travin je možné kolem stromků jenom ošlapat. Jinou možností je zabránit buřeni v růstu zakrytím okolí sazenic textilními plachetkami, fóliemi nebo drcenou kůrou.
Další možností je chemická ochrana kultury. Ta by se neměla používat zejména v ochranných pásmech vodních zdrojů nebo ve zvláště chráněných územích.
Provoz státního podniku Lesy České republiky (LČR) není financován ze státní „kasy“. Jeho rozpočet není na státním rozpočtu závislý, státní podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky státního podniku. Na reklamní akce si tedy podnik vydělává. Reklama má většinou veřejnosti sdělit, že LČR kromě řádného hospodaření na státním lesním majetku zajišťují pro všechny občany i řadu tzv. veřejných funkcí lesa. Samozřejmě i tyto mimoprodukční funkce lesa zajišťuje podnik z vlastních zdrojů. Také proto LČR vyvíjí osvětovou činnost, zaměřenou zejména na děti a mládež, účastní se výstav a pořádají další společenské akce. Na závěr jeden příklad. Na správu drobných vodních toků, tedy na činnost v rámci celospolečenského zájmu, vynakládají LČR ročně cca 250 mil. Kč z vlastních zdrojů.
Předmětné ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání není možné vykládat tím způsobem, že by oprávněná osoba mohla podat pouze jednu výzvu, ve které by musela uplatnit všechny své nároky na vydání historického majetku. Oprávněná osoba samozřejmě může podat výzev k vydání majetku více.
Výše zmíněná ustanovení upravují situaci, kdy by byl dalšími důvody, skutečnostmi a listinami nárok na vydání nemovitostí rozšířen o další majetkové položky. Požadavek na vydání dalších nemovitostí či majetku, je třeba uplatnit vždy novou výzvou, přičemž lhůta k uzavření dohody o vydání majetku nárokovaného novou výzvou začíná plynout až doručením nové výzvy.
Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo k majetkovým křivdám, jsou mimo jiné i případy odnětí věci bez náhrady dle § 5 písm. a) a i) zákona o majetkovém vyrovnání. Při uplatnění těchto restitučních důvodů bude nutné ze strany oprávněné osoby doložit prohlášení o tom, že jí ani jejímu právnímu předchůdci žádná náhrada poskytnuta nebyla, případně spolu s rozhodnutím o náhradě, pokud bylo vydáno. Vzor prohlášení naleznete ZDE.
Další možností, která byla dohodnuta mezi Českou biskupskou konferencí a povinnými osobami Lesy ČR a SPÚ, je učinění prohlášení o neposkytnutí náhrady přímo v textu výzvy. Z tohoto prohlášení musí být jednoznačně zřejmé, že oprávněné osobě ani jejímu právnímu předchůdci nebyla poskytnuta náhrada v žádné podobě (tedy zejména náhrada ve formě peněžní, cenných papírů, náhradních nemovitostí či jiných hodnot). Prohlášení musí být učiněno přímo statutárním orgánem oprávněné osoby, není tedy možné se při tomto úkonu nechat zastoupit.
Může to být způsobeno suchem, houbami (sypavka u borovice) nebo živočišnými škůdci. Škody na letošních a loňských jehličnatých kulturách nejčastěji způsobuje klikoroh borový. Je to nosatý brouk, který těsně nad zemí okusuje kmínky jehličnatých sazenic a narušuje tak jejich výživu. Pokud je kmínek poškozen po celém obvodu, přeruší se přívod živin do korunky a stromek usychá.
Klikoroh se hubí pomocí otrávených návnad ukrytých v lapacích kůrách nebo preventivním či kurativním postřikem kmínků sazenic chemickými přípravky (insekticidy). Kolik pastí a jaké návnady používat, typ chemického přípravku a jeho ředění, to je vhodné konzultovat s odborným lesním hospodářem.
V případě, kdy má oprávněná osoba k doložení některých skutečností k dispozici pouze cizojazyčné dokumenty, žádáme o vyhotovení úředně ověřeného překladu těchto listin do českého jazyka. Tento překlad bude využit jednak při posuzování nároku uplatněného ve výzvě pracovníkem Lesů ČR, ale také při schvalování dohody SPÚ a vedení případného správního či soudního řízení. Tlumočníka, který přeloží cizojazyčný dokument a opatří listinu tlumočnickou doložkou, je možné dohledat zde: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm.
Kultura je zajištěna, když odroste buřeni i okusu zvěře (v závislosti na stanovišti se nejčastěji uvádí výška od 1 do 1,5 m), není výrazně poškozena, nevyžaduje vylepšení nebo doplnění další výsadbou a je složena z dřevin, které dávají předpoklad k dosažení cílové druhové skladby porostu.
Vlastník lesa je podle zákona povinen zajistit kulturu do 7 let od vzniku holiny.
Prořezávka je pro budoucí vývoj porostu natolik důležitý zásah, že je nutné ji konzultovat s odborným lesním hospodářem. Ten vlastníkovi buď vysvětlí základní pravidla prořezávky a předvede ji na zkusné ploše, nebo mu doporučí odbornou firmu, která prořezávku provede.
V tomto případě žádáme oprávněné osoby, aby vždy k výzvě k vydání majetku přikládaly kompletní kopii vložky pozemkové knihy či desk zemských. Pro posouzení nároku povinnou osobou je velmi důležité z vložky rovněž ověřit změny, které se dotkly hranic předmětných nemovitostí poté, co k nim vlastnické právo nabyla oprávněná osoba, ověřit, zda a kdy došlo k přisloučení historických PK parcel k parcelám nárokovaným apod. Pokud nebude přiložena k výzvě kompletní kopie vložky pozemkové knihy nebo desk zemských, bude docházet ke zbytečným prodlevám způsobeným vyzváním oprávněné osoby k doložení kompletní kopie vložky.
Oprávněná osoba by primárně měla označit stavby číslem popisným a dalšími údaji katastru nemovitostí, Pozemkového katastru nebo Desk zemských v souladu se Vzorem výzvy k vydání majetku, který naleznete ZDE a Pokyny k vyplnění výzvy k vydání majetku, které naleznete ZDE. Pokud oprávněná osoba nedisponuje uvedenými údaji, měla by ve výzvě požádat o vydání (konkrétně vymezeného) pozemku „spolu se všemi stavbami, které se na tomto pozemku nachází k datu doručení výzvy“.
Ohledně staveb bez přiděleného čísla popisného naplní oprávněná osoba uvedený postup např. za použití vzoru výzvy k vydání majetku, kde v části 1.2 vyzve k vydání všech staveb, které se nacházejí na pozemcích uvedených ve výzvě v případě, že tyto budovy nemají samostatné číslo popisné.
Za účelem co nejvyšší určitosti výzvy nicméně doporučujeme a preferujeme výslovné označení jednotlivých staveb (uvedením č.p. stavby či jiným jednoznačným způsobem) v textu výzvy k vydání majetku.
Nejlepší je souseda upozornit a požádat ho, aby ve svém lese provedl příslušná opatření k ochraně lesa. Pokud nedojde k dohodě, je možné požádat o zásah a o rozhodnutí státní správu lesů. Tu vykonává příslušná obec s rozšířenou působností (nejčastěji její odbor životního prostředí) a dále příslušný krajský úřad.
Nejčastější příčinou hynutí dospělých smrků bývá jeden z kůrovců – lýkožrout smrkový. Sameček na přelomu dubna a května nalétá na smrky a vyžírá v jejich kůře snubní komůrku. Samička z ní pak hloubí pod kůrou mateční chodbu, v níž klade vajíčka. Vylíhnuté larvy vyžírají až 6 cm dlouhé larvové chodby kolmé na chodbu mateční. Na konci se larvy zakuklí a po 14 dnech se z nich líhnou brouci, kteří pokračují v žíru. Po dozrání pak z kůry vylétají a zakládají další generaci. V suchém a teplém roce může lýkožrout vytvořit až tři generace. Pod kůrou přezimují všechna vývojová stádia kůrovce kromě vajíček, část dospělých brouků přečkává zimu i v hrabance (opadaném jehličí).
Kůrovec si zpočátku k nalétnutí vybírá schnoucí nebo oslabené stromy, například vývraty nebo stromy poškozené imisemi. Pokud se na nich přemnoží, začne napadat i stromy zdravé. Ty se brání tím, že brouka zalijí pryskyřicí. Je-li nálet kůrovců natolik masivní, že se strom už nestačí bránit a kůrovec se v něm usadí, hovoříme o kůrovcovém stromu. Ten postupně zasychá, opadává z něj kůra a strom odumírá.
Jestliže oprávněná osoba výzvou uplatní nárok na vydání pozemků, na nichž stojí stavby, které náleží do původního majetku oprávněné osoby a byly postaveny před 1. 1. 1951, neznamená to automaticky, že tímto způsobem uplatnila rovněž nárok na vydání těchto staveb.
V dané situace tak bude třeba postupovat způsobem popsaným v odpovědi na otázku č. 16, tedy primárně označit stavby číslem popisným a dalšími údaji katastru nemovitostí, Pozemkového katastru nebo Desk zemských v souladu se Vzorem výzvy k vydání majetku a v souladu s Pokyny k vyplnění výzvy k vydání majetku. Teprve pokud oprávněná osoba nedisponuje uvedenými údaji, měla by ve výzvě požádat o vydání (konkrétně vymezeného) pozemku „spolu se všemi stavbami, které se na tomto pozemku nachází k datu doručení výzvy“.
Na jaře a v létě je vhodné častěji chodit do lesa a kontrolovat smrky hlavně v místech, kde se kůrovec v loňském roce již vyskytnul. Brouk nalétá nejprve pod korunu na rozhraní suchých a zelených větví. Strom ho zalévá pryskyřicí, takže za příhodného slunečního osvětlení jsou pod korunou vidět třpytivé kapky pryskyřice. To je první příznak. Jak na strom nalétají další brouci, hromadí se za šupinkami kůry a na patě stromů hnědé drtinky vypadávající ze závrtů. Pak strom začíná chřadnout, rezne mu jehličí, začne z něj opadávat kůra (už i ze zelených stromů!!) a nakonec umírá.
Prokázat právní nástupnictví či změnu názvu církevní právnické osoby není způsobilé potvrzení vydané samotnou oprávněnou osobou či Ministerstvem kultury. Od právního nástupnictví, kdy je církevní právnická osoba, na níž byla spáchána majetková křivda odlišná od oprávněné osoby a vztah mezi těmito dvěma subjekty je nutné prokázat nepřetržitou řadou právního nástupnictví, odlišujeme prokazování „pouhé“ změny názvu oprávněné osoby, tedy situaci, kdy církevní právnická osoba, na níž byla v rozhodném období spáchána majetková křivda, je zároveň oprávněnou osobou, tedy totožným subjektem, který pouze od počátku rozhodného období změnil svůj název. Z „nového“ názvu oprávněné osoby musí však být patrno, že se jedná o modifikaci původního názvu oprávněné osoby. V opačném případě je nutno změnu názvu doložit.
Právní nástupnictví prokáže oprávněná osoba rozhodnutím o sloučení, oddělení apod. vydaným nadřízenou církevní právnickou osobou, např. v případě změn farností je touto osobou nadřízené biskupství či arcibiskupství.
Prokazování změny názvů historických právnických osob spočívá plně na oprávněné osobě, která by měla způsobilými prostředky doložit, že se jedná o totožný subjekt. V úvahu připadá zejména doložení záznamu o změně názvu z dobové kroniky, dále bude akceptováno rovněž potvrzení o totožnosti subjektu vydané zřizovatelem, zakladatelem, nadřízenou církevní právnickou osobou či mateřskou církví nebo náboženskou společností.
Při změnách názvu církevních právnických osob se může vyskytnout případ různých variant názvu oprávněné osoby. Lesy ČR v jednotlivých případech vyhodnotí, nakolik se jedná o pouhou přesmyčku názvu současného subjektu, případně nakolik je možné již dle jednotlivých modifikací názvu oprávněné osoby tuto jednoznačně identifikovat.
V první řadě je důležité udržovat les v čistotě, odstraňovat jednotlivé vývraty a chřadnoucí stromy. Kůrovcem napadené stromy je třeba urychleně pokácet, odkornit a kůru podle vývojového stádia lýkožrouta buď ponechat na místě, nebo spálit. Na vhodných lokalitách je možné kůrovcem napadené pokácené stromy asanovat postřikem chemickými insekticidy. Neodkorněné dřevo je nutné okamžitě vyvézt mimo les k dalšímu zpracování. Případné zimní polomy je nutné co nejdříve zpracovat, nejpozději do konce června, raději však dříve.
V místech předchozího zvýšeného výskytu lýkožrouta smrkového je nutno na přelomu zimy a jara položit sérii lapáků, což jsou pokácené smrky zakryté větvemi. Do nich brouk nalétá a na nich je pravidelně kontrolováno jeho množství. Je-li zvýšené, klade se další série lapáků.
Lýkožrouta je možné odchytávat i do lapačů s feromonovou návnadou, což jsou nejčastěji plastová odchytová zařízení různé konstrukce.
Ochrana proti kůrovcům je poměrně složitý proces, takže je nutná spolupráce s odborným lesním hospodářem, který stanoví termín zpracování kůrovcových stromů, počet lapáků (lapačů) a termín i místo jejich položení (instalace) a termíny a způsob kontroly výskytu kůrovce. Je nanejvýš vhodné všechny tyto termíny dodržovat, protože kůrovec nepočká a hrozí nebezpečí z prodlení.
Tento postup nelze akceptovat. V případě prohlášení o neposkytnutí náhrady je skutečně nutné, aby bylo učiněno (podepsáno) statutárním orgánem oprávněné osoby. A to i přesto, že je pravděpodobné, že fyzická osoba, jenž je statutárním orgánem, kterým oprávněná osoba jedná, není ve své funkci již od počátku rozhodného období, aby mohla poskytnout osobní svědectví. Prohlášení o neposkytnutí náhrady je totiž činěno nikoliv jako osobní svědectví, nýbrž jako svědectví právnické osoby, jejímž jménem jedná ten který statutární orgán.
Prohlášení podepsané nadřízenou církevní právnickou osobou či zplnomocněným zástupcem oprávněné osoby nelze akceptovat.
Akceptovat lze prohlášení o neposkytnutí náhrady, která jsou podepsána společně statutárním zástupcem oprávněné osoby i zástupcem nadřízené církevní právnické osoby.
Lesy ČR postupují tak, že jednu výzvu podle potřeby rozdělují do více dohod o vydání, aby jednoduché případy nebyly zbytečně odkládány kvůli řešení případů složitějších. V praxi tak dochází k situaci, kdy jsou přednostně uzavřeny dohody o vydání ohledně nemovitostí, u nichž není nutné nechat vyhotovit geometrický plán, ale i v dalších případech, kdy toto řešení vede k šetření nákladů povinných i oprávněných osob.
Stromy napadené kůrovcem je nutné zpracovat ještě před tím, než z nich vylétne nové pokolení. Souše s opadávající kůrou jsou už kůrovcem opuštěny a jejich likvidace má pouze estetický význam. Kůrovcový strom je proto třeba pokácet a asanovat (odkorněním, vyvezením, postřikem) co nejdřív po obsazení, tedy v době, kdy je ještě zelený.
Veškerý obsah dokumentace týkající se nájemních vztahů k vydávaným nemovitostem bude oprávněným osobám zpřístupněn po vydání nemovitostí.
Hodnotu vašeho lesa si nechte ocenit odhadcem. Ti jsou vedeni jako soudní znalci u krajských soudů. Odborný lesní hospodář je schopen vlastníkovi lesa doporučit odhadce z daného regionu.
V případě, že povinná osoba dojde k závěru, že je za účelem vypořádání nároků oprávněné osoby nutné zadat vyhotovení geometrického plánu, vyrozumí o zadání vyhotovení geometrického plánu písemně oprávněnou osobu.
Převod zemědělské půdy na lesní je poměrně složitý administrativní proces. Postupujte podle instrukcí svého odborného lesního hospodáře. Na druhou stranu máte možnost na zalesnění nelesních půd získat dotace z Programu rozvoje venkova.
Lesnických map je několik druhů (porostní, těžební, typologická, organizační apod.) Pro orientaci v lese a hospodaření je nejdůležitější porostní mapa. V ní jsou barvami označeny věkové třídy porostů:
| Žlutá | 1 – 20 let |
| Červená | 21 – 40 let |
| Zelená | 41 – 60 let |
| Modrá | 61 – 80 let |
| Hnědá | 81 – 100 let |
| Černá | 101 – 120 let |
| Fialová | 121 – 140 let |
| Tmavě zelená | 141 a více let. |
| Případné snížení hustoty porostu (tzv. zakmenění) pod 70 % je znázorněno šrafováním. | |
Velké číslice označují lesní oddělení, písmena označují porost ( dílec) a malá čísla porostní skupinu. V porostní mapě jsou uvedeny i místní názvy a zakresleny různé typy cest a pěšin, průseky, bezlesí a podobně. Bližší vysvětlení poskytne vlastníkům lesa odborný lesní hospodář.
V případech, kdy oprávněná osoba uvádí ve výzvě k vydání majetku spáchání majetkové křivdy dle § 5 písm. a) a i) zákona č. 428/2012 Sb., bude jako dostatečná považována následující formulace prohlášení o neposkytnutí náhrady:
„Oprávněná osoba prohlašuje, že za majetek nárokovaný výzvou k vydání majetku ze dne ___ nebyla oprávněné osobě ani jejímu právnímu předchůdci poskytnuta žádná náhrada ve smyslu § 5 písm. a) zákona, ani vyplacena náhrada ve smyslu § 5 písm. i) zákona.“
Uvedená formulace bude jako dostatečná považována i v případech, kdy prohlášení bude součástí dohody o vydání majetku.
Každý vlastník lesa musí mít odborného lesního hospodáře, aby byla zajištěna kvalita hospodaření v lese v souladu s právními předpisy. Pro drobné vlastníky zpravidla vykonávají službu odborného lesního hospodáře zaměstnanci Lesů České republiky, s. p., a to na základě lesního zákona. Vlastníkům lesa o výměře do 50 hektarů platí určeného odborného lesního hospodáře stát. Pokud někdo chce jiného hospodáře, než mu určí stát, musí jeho jméno ohlásit státní správě lesů a platí si ho sám. Odborný lesní hospodář musí mít k výkonu své funkce příslušnou státní licenci.
Od 1.1.2014 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, se všechna věcná práva do katastru nemovitostí zapisují vkladem. Rozhodnutí o schválení dohody o vydání zemědělských nemovitostí i Dohodu o vydání nezemědělských nemovitostí podává k návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí oprávněná osoba. Vklad vlastnického práva je realizován v její prospěch a oprávněná osoba je zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi výslovně osvobozena od placení správních poplatků. Důvod osvobození od správních poplatků musí být uveden přímo v návrhu na vklad.
V případě dohody o vydání zemědělských nemovitostí se oprávněná osoba stane vlastníkem ke dni nabytí právní moci Rozhodnutí o schválení dohody vydaného příslušným SPÚ/KPÚ. V případě dohody o vydání jiných věcí než zemědělských nemovitostí nabývá oprávněná osoba vlastnických práv ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí. V případě, že zemědělská nemovitost je vydávána rozhodnutím SPÚ/KPÚ dle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., potom vlastnictví přechází na oprávněnou osobu ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Pokud byla na majetek, který nebyl ve vlastnictví státu, uplatněna výzva v období od 1.1.2013 do 2.1.2014, potom povinná osoba musela odmítnout majetek vydat, protože nesplňoval podmínku uvedenou v § 4 zákona č. 428/2012 Sb. V § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. je uvedeno, že nová lhůta pro podání výzvy počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu. Z toho vyplývá, že je třeba podat novou výzvu nejpozději do 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí soudu.
V případě jakýchkoliv dalších dotazů nás prosím neváhejte kontaktovat e-mailem na adrese lesycr@lesycr.cz.