Prokázat právní nástupnictví či změnu názvu církevní právnické osoby není způsobilé potvrzení vydané samotnou oprávněnou osobou či Ministerstvem kultury. Od právního nástupnictví, kdy je církevní právnická osoba, na níž byla spáchána majetková křivda odlišná od oprávněné osoby a vztah mezi těmito dvěma subjekty je nutné prokázat nepřetržitou řadou právního nástupnictví, odlišujeme prokazování „pouhé“ změny názvu oprávněné osoby, tedy situaci, kdy církevní právnická osoba, na níž byla v rozhodném období spáchána majetková křivda, je zároveň oprávněnou osobou, tedy totožným subjektem, který pouze od počátku rozhodného období změnil svůj název. Z „nového“ názvu oprávněné osoby musí však být patrno, že se jedná o modifikaci původního názvu oprávněné osoby. V opačném případě je nutno změnu názvu doložit.
Právní nástupnictví prokáže oprávněná osoba rozhodnutím o sloučení, oddělení apod. vydaným nadřízenou církevní právnickou osobou, např. v případě změn farností je touto osobou nadřízené biskupství či arcibiskupství.
Prokazování změny názvů historických právnických osob spočívá plně na oprávněné osobě, která by měla způsobilými prostředky doložit, že se jedná o totožný subjekt. V úvahu připadá zejména doložení záznamu o změně názvu z dobové kroniky, dále bude akceptováno rovněž potvrzení o totožnosti subjektu vydané zřizovatelem, zakladatelem, nadřízenou církevní právnickou osobou či mateřskou církví nebo náboženskou společností.
Při změnách názvu církevních právnických osob se může vyskytnout případ různých variant názvu oprávněné osoby. Lesy ČR v jednotlivých případech vyhodnotí, nakolik se jedná o pouhou přesmyčku názvu současného subjektu, případně nakolik je možné již dle jednotlivých modifikací názvu oprávněné osoby tuto jednoznačně identifikovat.