Co je doupný strom aneb jak vznikají dutiny?
V rámci programu #vracimesovylesu vyvěsíme dva tisíce speciálních budek vyrobených v našem závodu v Týništi nad Orlicí. V lesích také ponecháme doupné stromy coby přirozená hnízdiště těchto ptáků a na vytěžených, znovu zalesněných plochách pak tři až pětimetrová torza kmenů, na něž usedají.
Co je doupný strom aneb jak vznikají dutiny?
Doupnými stromy rozumíme stromy s dobře vyvinutými přírodními dutinami. Takové dutiny vznikají jednak vydlabáním, jak to činí zejména datlovití ptáci, nebo v důsledku narušení jádrového dřeva kmene hnilobami. Přítomnost dutin nám prozrazují také otevřené suky po vypadlých větvích. V tlejícím trouchu a odumřelém dřevě starých stromů se vyvíjí i mnoho nezřídka vzácných druhů bezobratlých živočichů a celá řada zajímavých hub, jako jsou korálovce… Stárnoucí stromy osidluje zpravidla zcela jiné spektrum druhů než ty, které napadají mladší stejnorodé porosty kulturních dřevin.
Proč šetřit doupné, staré či odumřelé stromy?
Doupné stromy poskytují úkryt četným druhům dutinových živočichů včetně těch, kteří mohou být lesním hospodářům prospěšní svým působením při nežádoucím přemnožení jiných druhů. Přítomnost doupných stromů, souší, pahýlů a tlejícího dřeva v lesních porostech nemusí znamenat zanedbání „čistoty lesa“ ani nedostatky pěstební výchovy. A mimo to – jedná se nezřídka o esteticky velmi působivé stromy, obdivované i mnohými návštěvníky lesa.
Ptačí budky versus doupné stromy
Řada druhů ptáků si neumí sama vydlabat hnízdní dutinu, a jsou tak odkázáni na doupné stromy ponechané v lesních porostech. Jde o holuby doupňáky, krutihlavy, sýkorky, brhlíky, lejsky, rehky zahradní, ze sov o kulíšky, puštíky, sýce, sýčky a další. I když vyvěšujeme a pravidelně čistíme ptačí budky, nedokážeme tím přirozeně vzniklé dutiny zcela nahradit; některé druhy budky nepřijmou. Nejde jen o ptáky: stromy s dutinami mají ve velké oblibě též plši, plšíci, myšice či veverky. Některé druhy netopýrů využívají dutin stromů jako svého úkrytu nebo k přezimování