Úvodní stránka

Česká lesnická společnost pod odbornou záštitou Ministerstva zemědělství ČR a za finanční podpory státního podniku LČR uspořádala v rámci akce Evropský týden lesů 2010 ve dnech 13. – 14. května 2010 konferenci v Roztokách u Křivoklátu, završenou oficiálním vyhlášením Lesnického parku Křivoklátsko.

1. Účastníci konference se seznámili s uplatňovanými šetrnými způsoby obhospodařování lesa na projektu Lesnického parku Křivoklátsko (LPK), které vedou k vytváření dlouhodobě udržitelného lesa s vysokým stupněm přírodě blízkých ekocenóz a chráněných lokalit při zachování rovnoměrnosti a trvalosti výnosu.
2. Vlastníci a správci lesa a pozemků nesou před zákonem zodpovědnost za přírodě blízké hospodaření vedené zájmem k zachování všech funkcí lesa bez nároků na mandatorní výdaje ze strany státu.
3. Péče o les je vedena úsilím o udržení zdravého bohatě strukturovaného lesa a jeho maximální ochranou proti destrukčnímu působení biotických i abiotických činitelů, snahou o zachování kontinuity vývoje biologicky i fyzicky stabilizovaných lesních ekosystémů.
4. Projekt Lesnického parku Křivoklátsko splňuje mezinárodně uznávaná kritéria certifikace lesů PEFC (Programme of the  Endorsment of Forests Certification) založených na trvale udržitelném hospodaření v lesích.
5. Lesnický park je založen na základě dobrovolného svazku majitelů a správců lesa v souladu se zájmy obcí a regionu.
6. Pro objasnění a propagaci přírodě blízkého hospodaření v Lesnickém parku Křivoklátsko již slouží Informační středisko na Křivoklátě a 3 naučné stezky, budují se  další 3 naučné stezky s odpočinkovými přístřešky a s dřevěnou rozhlednou na Krušné hoře (606,9 m.n.m.) s termínem do konce roku.
7. Projekt Lesnický park Křivoklátsko je vzorovým prototypem pro vyhlášení sítě vzorových typů hospodářských lesů v ČR. Školní lesní podnik MZLU v Brně ve Křtinách se k této iniciativě připojuje a jeho vyhlášení LP bude následovat.
8. Projekt Lesnický park Křivoklátsko má vzorové parametry pro zařazení do světové sítě modelových lesů.
9. Pod záštitou ministra zemědělství Ing. Jakuba Šebesty, dále ředitele státního podniku LČR a ředitele ÚHÚL Ing. Jaromíra Vašíčka, CSc., za přítomnosti zástupců kanceláře prezidenta republiky, krajského ředitele LČR, zástupce státního podniku VLS, ředitele LRS  Ing. Jerome Colloredo Mansfeld Ing. Josefa Myslivce, VÚLHM, univerzit a obcí byl vyhlášen Lesnický park podepsáním zakládací listiny LPK a vysazením památečního dubu v areálu správy LS Křivoklát na Emilovně.

Deklarované nároky na přírodě blízké postupy byly v několikasetleté historii lesníky na Křivoklátsku preferovány. Na části rozlohy byly tyto zásady hrubě porušeny v 19. století za vlastnictví barona Strousberga, které představovalo bezohlednou dřevařskou velkoplošnou exploataci za účelem maximalizace okamžitých zisků. Po bankrotu finančního spekulanta Strousberga zdevastované lesy koupila rodina Colloredo Mansfeldů v roce 1879. Lesy Fürstenbergů byly odkoupeny státem ČSR ve 20. letech minulého století. Od té doby šetrné lesnické hospodaření všech majitelů znovu vrátilo kulturním lesům vysokou biodiverzitu a na pohled přírodě blízký charakter s vysoce estetickým dojmem do té míry, že v roce 1977 zde mohla být vyhlášena Biosférická rezervace UNESCO a v roce následujícím na území 62 800 ha CHKO Křivoklátsko.   Lesní porosty v něm zaujímají 62% rozlohy, maloplošná CHÚ 1193 ha.

Jak uvedl doc. Vladimír Švihla, podle vyhlášky MŽP č. 60/2008 Sb., o plánech péče, se však na tomto území nenachází žádný původní (pralesní) ani přírodní les. Veškerý les na Křivoklátsku je podle této vyhlášky MŽP definován jako les kulturní a nepůvodní, pouze na 13% výměry  lesa se pohlíží jako na les přírodě blízký.

Lesní porosty vesměs byly a jsou příkladnou lesnickou péčí směrovány k typům bohatě strukturovaného lesa s tím, že na exponovaných stanovištích a v MZCHÚ se zásahy omezují na ochranu lesa před škodlivými činiteli.  Zastoupení dřevin je různorodé, avšak neodpovídá přirozenému poměru, 40% je nepůvodních.  To bylo samozřejmě předurčeno historickým vývojem. Území bylo osídleno a využíváno od dob keltských (tisíc let před n.l.) přes období raně slovanské,  přes středověké české osídlení až po dnešek. Tato osídlení spojená s hutnictvím (bronz, železo, zlato, sklo) od nejstarších dob intenzivně využívala bohatství dřeva jak jako cenné stavební a zpracovatelské suroviny tak stále více jako paliva.

Lesy pralesního typu na nepřetržitě člověkem obývaném Křivoklátsku zmizely již ve středověku. Zachovaly se lesy užitkové, na méně přístupných místech s fragmenty přírodě blízkého lesa. V různých údobích byl více či méně těžen a obnovován. Trendy obnovy v druhové a prostorové struktuře byly ovlivňovány společenskou objednávkou. Z původních pralesních společenstev se díky lesnické péči zachovala bohatá druhová pestrost v hospodářském lese.  

Nenalézá se však žádný věrohodný důvod, který by podpořil vyhlášení národního parku ani podle definice z.č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  ani podle definice IUCN, tím méně bezzásahová území na ochranu „přírodních procesů“, jejichž prosazení na Šumavě vedlo k predikované nesmyslně rychlé destrukci kulturních lesů spojené se ztrátami ekologickými, ekonomickými, sociálními i estetickými a k hrubému narušení krajinného rázu spojeného se ztrátou biotopů zásadního charakteru.

Ochrana přírody v Lesnickém parku je přiměřeně dané lokalitě dostatečně zajištěna vyhlášením rozsáhlých MZCHÚ, statutem Biosférické rezervace, CHKO a vyhlášením ptačí oblasti a evropsky chráněných území s rámci evropské soustavy NATURA 2000.

Území splňuje požadavky na tvorbu vzorového lesa podle nároků Mezinárodní sítě modelových lesů. Dlouhodobě uplatňované principy přírodě blízkého hospodaření vytvořily předpoklad pro vyhlášení Lesnického parku. K tomu se ve svých přednáškách vyjádřilo 12 přednášejících.

V úvodu konferenci pozdravil ředitel CHKO Dr. Hůla. Napadnul LČR, že Lesní hospodářské plány (LHP) nerespektují požadavky CHKO. To je ovšem absurdní, protože správa CHKO je ze zákona povinna se vyjadřovat jednotlivě ke každému LHP a její připomínky jsou zapracovány a bez souhlasu CHKO by žádný LHP nemohl být schválen. Dr. Hůla prosazuje vyhlášení národního parku se 30 až 75% bezzásahového území pro ochranu „přírodních procesů“ podle šumavského vzoru.

Doc. Ing. Vladimír Švihla (ČAZeV) konstatoval, že na území nejsou žádné „kompletní ekosystémy, které by nebyly materiálně pozměněny běžnými lidskými činnostmi či exploatací“ (dle definice IUCN pro kat. II NP) a/nebo podle §15 z.č. 114/1992 Sb., nebo „rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy.“ Neexistují zde žádné původní pralesní nebo přírodní lesy. Jde o území poznamenané tisíciletou kulturní, civilizační činností. Z předložených statistických tabulek vyplývá, že současný trend lesnické péče je v souladu s požadavky na zlepšení přírodního stavu lesů. Zásady cílevědomé péče o lesní ekosystémy, definované od dob profesorů Konšela a Zlatníka jsou ve schválených LHP plně respektovány. „Záměna dřevinné skladby je podle možností přírodních podmínek proces dlouhodobý, rozhodně na několik generací. Tento proces bude rozhodně vyžadovat speciální rozbory, další šetření a podrobné plány. .. Dnešní lesy Křivoklátska a hospodaření v nich je cenné kulturní dědictví po předchozích generacích. Jen citlivý přístup k nim přinese zachování dnes chráněných fenoménů přírody“. Konec citátu. Není vyřešena kardinální otázka ochrany biotopů a ekosystémů či problematická ochrana „přírodních procesů“, která způsobila na Šumavě rozsáhlou velkoplošnou destrukci kulturních lesů.

Ing. Miroslav Pecha (předseda ČLS Křivoklát) přesně definoval důvody a cíle zřízení Lesnického parku Křivoklátsko. Hlavním mottem je předat lesní ekosystémy Křivoklátska v celé jejich šíři a hodnotě příštím generacím v lepším stavu než je stav současný. Rozloha LP Křivoklátsko je 13 064 ha. Spadají pod něj revíry Pustá Seč, Kouřimec, Bušohrad, Skryje a Kolna z LS Křivoklát, revír Krušná hora z LS Nižbor a polesí Vlastec z LRS Colloredo Mansfeld.

Lesnický park bude jedinečným demonstračním objektem s možností srovnávání různých způsobů hospodaření včetně srovnávání stavu lesních ekosystémů ponechaných přirozenému vývoji se stavem porostů cíleně lesnicky obhospodařovaných. Vlastníci a správci lesů ponesou i nadále zodpovědnost za stav lesa před zákonem. Lesnický park jako výnosový les nemá žádné nároky na mandatorní výdaje. Dodržování zásad LP o péči o les znamená zvýšení prestiže vlastníků a správců lesa.  Ochrana přírody je dostatečně zajištěna dosavadními institucemi Biosférické rezervace, CHKO, MZCHÚ a územní soustavou Natura 2000. Třeba nalézt soulad mezi kompetencemi CHKO a vzorového objektu LČR a LRS Colloredo Mansfeld a LP Křivoklátsko. Lesnickému parku Křivoklátsko je třeba dát širokou publicitu.

Ing. Josef Myslivec představil zásady hospodaření tak, jak je vytýčil na LRS Zbiroh Ing. Jerome Colloredo Mansfeld:

1. ziskové hospodaření, neboť jen tak se mohou získat prostředky do zlepšování stavu lesa,
2. zabezpečení, údržba a ochrana majetku v souladu se zákony ČR,
3. podpora sociální oblasti, stabilizace pracovníků, podpora vzdělávání, vztah k firmě a rodovým tradicím,
4. ekologické obhospodařování všech majetků,
5. údržba a ochrana památek a jejich využití pro veřejnost a potřeby kultury.

Lesnický park považuje za ukázku citlivého lesnického výnosového hospodaření, které nepoškozuje lesní ekosystémy a zajišťuje všechny funkce lesa, zaměstnání místních lidí v lese a umožňuje slušným lidem využívat les k šetrné rekreaci.  Není možné ponechávat bez zásahu a péče rozsáhlá území v malé ČR bez ohledu na negativní dopady a ztrátu přírodních i ekonomických hodnot jako na Šumavě.  Ing. Jerome Colloredo Mansfeld proto zásadně zamítnul návrh na vyhlášení národního parku, ale podporuje i svojí účastí projekt Lesnického parku Křivoklátsko jako objektu vzorového přírodě blízkého hospodaření v lese. Tento záměr je ve shodě s filozofií majitele, zdůraznil řečník. 

RNDr. Jiří Stonawski  se podrobně zabýval předpoklady pro založení lesnického parku Křivoklátsko, historií trvale udržitelného hospodaření, cíli LP a vypracoval obecný standard LP Křivoklátsko.
 Základní teze  LPK, tj. vytvoření a rozvíjení ukázkového objektu trvale udržitelného hospodaření v lesích s důrazem na specifické ohledy v dané lokalitě, dále rozvedl do 9 bodů ve 3 základních odstavcích.

Z NLP II zdůraznil: zlepšování druhové a prostorové struktury lesů, posílení polyfunkčního poslání lesů, zejména ve vlastnictví státu, zlepšení informovanosti a pohledu společnosti na lesy a lesní hospodářství, zvýšení přínosu lesů pro rozvoj venkova a využití rekreačního potenciálu lesů.

Ing. František Morávek uvedl, že stát má zájem na trvalém a vyrovnaném využívání lesa jako obnovitelného přírodního zdroje jakož i na využívání veřejně prospěšných funkcí lesa ve veřejném zájmu. Důležité je zabezpečení vodohospodářských funkcí lesa, zajištění půdoochranné funkce, uchování jedinečnosti všech přírodních hodnot a udržení genetické kvality lesa. Další funkce poskytuje zdravý les převážně samovolně již svojí existencí. Certifikační systém PEFC zabraňuje zneužívání lesních zdrojů a zároveň umožňuje jejich plné využívání. V tomto smyslu chápe a podporuje projekt Lesnického parku jako vzorový pro ostatní lesní celky. 

Miroslav Pecha jnr., revírník LČR  na revíru Kouřimec poutavým způsobem rozvedl  praktické aplikace přírodě blízkého hospodaření a práci s jednotlivými dřevinami při přeměnách druhových skladeb a práci s etážovými porosty.

Praktické výsledky své práce představil spolu s dalšími lesníky v následující celodenní exkurzi.  Na polesí  LRS JCM Vlastec ředitel Myslivec ukázal bohatě strukturované lesy a postupné práce na přeměnách. Na revírech Bušohrad, Pustá Seč a Kouřimec  byli účastníci  exkurze seznámeni s praktickými ukázkami pěstebních a těžebních postupů, s výsledky obnovy pod clonnými sečemi, v násecích, na obrubných sečích atd.

Výsledky své práce, které prezentoval revírník Pecha, jsou natolik závažné pro přírodě blízké hospodaření spojené s obnovami, přeměnami a převody, že jim bude věnován samostatný referát Tato terénní exkurze ukázala, jak je možné se znalostí a dalším nepřetržitým poznáváním přírodních zákonitostí vychovávat a chránit lesní ekocenózy  a stabilizovat lesní porosty jak mechanicky tak zvyšováním jejich biodiverzity. Výsledkem jsou relativně odolné, bohatě strukturované porosty odpovídající svým stanovištím.  

Chybou orgánů ochrany přírody je, že si prosazují bezzásahová území, která velkoryse chaoticky ponechávají na pospas nedefinovaným, nespecifikovaným přírodním procesům, ale potom na nich většinou neprovádějí řádný, kontinuální, systematický a všestranný vědecký výzkum spojený s nepřetržitým monitoringem (který je ovšem velmi nákladný), z nějž by vyplývaly závěry (ať pozitivní nebo negativní)  použitelné pro rozvoj a ochranu lesních ekosystémů a směry v pěstování lesa. Velkoplošné pokusy s „přírodními procesy“ se snadno vymknou kontrole. V této souvislosti mluví o přírodních laboratořích. Výzkumníci však vědí, že pokusy se musejí provádět nejprve v malých rozměrech, s výsledky se opatrně přechází k ověřování za soustavného sledování a vyhodnocování do poloprovozních podmínek a jejich velkoplošné aplikace se provádějí až na základě vyhodnocení výsledků. Jen takto vedené pokusy (tím spíš ve volné  přírodě) mohou mít smysl a zhodnotit náklady do nich vložené. Jinak jde o nezodpovědný hazard.

Ing. Vladimír Valenta, CSc.
Poradce pro ekologii a lesnictví