Popis

HISTORICKÝ ÚVOD

Vývoj lesního hospodářství

Vývoj lesního hospodářstvíLesy v Krušných horách byly již začátkem 12. století intenzívně těženy pro účely hornictví a s tím spojeného hutnictví. Na území dnešní LS Janov se dolovalo stříbro a měď v Hoře Sv. Kateřiny, kde byl i železný hamr. Železná ruda se zpracovávala také v Načetíně, v Brandově a na Gabrielině Huti. Na Mostecku se začalo roku 1613 dobývat hnědé uhlí. Nedbalé lesní hospodářství v oblasti, nadměrné těžby pro hamry, hutě a doly vyústily v naprostý nedostatek dřeva, který se prvně projevil roku 1717 a trval plných 100 let. Tato situace si vyžádala nové zařízení lesů, které mělo zajistit přehled o možnosti těžeb v budoucnu. Koncem 18. století se započalo s umělou obnovou, nejprve šíjí, později sadbou. Původně se používalo semene místních lesních dřevin, od 19. století bylo použito i semene alpského a německého původu. Také modřín a borovice byly nakupovány mimo oblast Krušných hor. Podstatně se zvýšilo zastoupení smrku, který byl začátkem minulého století následován jedlí, objevil se i modřín a vejmutovka. Ke konci minulého století je na Červeném Hrádku zastoupen smrk s malým procentem jedle, borovice a modřínu celkem 88 %, buk a klen 7 %, kleč 3 % a dub s břízou a javorem mléčem 2 %. Podstatně více buku, javoru a jasanu zůstalo na panství Jezeří a v lesích města Mostu.

Vývoj živelných škod

Krušné hory jsou tvořeny náhorní plošinou, která je vystavena působení všech živlů. Zvláště svahy obrácené k jihu jsou ovlivňovány přepadavým větrem. První zmínky o polomech pochází z let 1679 a 1724, další velká vichřice, při které vznikly abnormální škody, byla 13.-14.12.1810. Následovaly katastrofy 18.-19.12.1833 a 1.-3.1.1834, při kterých byly povaleny veškeré smrkové porosty na náhorní plošině. Velké nahodilé těžby z polomového dříví byly zaznamenány v letech 1867-68, 1876-77, 1887 a 1896-98. Srovnatelná větrná kalamita byla v roce 1976, kdy byly zdevastovány smrkové porosty, především na jižních svazích a v údolích, přepadavým větrem od SZ. Při této kalamitě bylo zpracováno 420 tis. m3 polomového dříví.

Vývoj živelných škodVelké škody jsou způsobovány také jinovatkou, ledovkou a sněhem. Nejstarší zpráva o jinovatkové kalamitě je z let 1596 a 1599. V letech 1896 a 1897 postihla zdejší porosty ledovka. Zničující účinky měl jinovatkový a sněhový polom zimy 1903-04, který se dá srovnat se zimou 1947-48 a zimou 1995-96. Soustavné škody mrazem byly v minulém století zaznamenány na sazenicích v blízkosti rašelin. V mrazových polohách brzdil mráz vzrůst i dvacetiletých mlazin. Rozsáhlejší holoseče a kalamitní proředění porostu vystupňovaly působení škod mrazem, což bylo příčinou úbytku jedle a buku. Škody velkými mrazy nebyly zaznamenány. Škody suchem byly na Červeném Hrádku v letech 1900-05. Přísušky na Jezeří byly zaznamenány v letech 1856-58, a potom v letech 1899-1905. Ze škod biotických jsou uváděny škody červenou hnilobou v porostech primárně poškozených zvěří, jinovatkou a polomy. Škody hmyzem (v tomto případě kůrovcem) byly zaznamenány několikrát v průběhu 19. století. Jeho výskyt vrcholil v letech 1871, 1890 a 1898, ale nebyly to kalamity v dnešním slova smyslu, neboť včasné zpracování, odkorňování, případně prokřesávání (tj. částečné odkornění sekerou) těženého dřeva zabránilo přemnožení kůrovce. K jeho kalamitnímu přemnožení došlo poprvé až v šedesátých a osmdesátých letech tohoto století, což byl důsledek imisního zatížení a velkých větrných kalamit, zvláště kalamity z roku 1976. Ve třicátých až padesátých letech se objevila ploskohřbetka smrková, běžně se vyskytoval klikoroh. V letech 1921-25 se přemnožila bekyně mniška, ale kalamitní holožír nevznikl. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se na modřínech přemnožil obaleč modřínový, proti kterému bylo zasahováno tři roky po sobě leteckým postřikem. Na počátku sedmdesátých let se v mlazinách přemnožila pilatka smrková natolik, že nemohla být prováděna těžba vánočních stromků. Velké škody jsou způsobovány zvěří, a to jak okusem, tak i loupáním a ohryzem. Do konce 18. století byly škody zvěří nepatrné, protože stav vysoké zvěře byl nízký. V roce 1735 byl stav tak malý, že nebyl zaznamenán žádný odstřel, a od roku 1795 se vysoká již nevyskytovala vůbec. V průběhu 19. století byla založena na Novém Domě obora k chovu vysoké zvěře. Odtud se jelení zvěř dostala znovu do volnosti. Již v roce 1879 se doporučuje první redukce vysoké zvěře. K přezvěření a ke značným škodám zvěří, zvláště loupáním, dochází až po druhé světové válce. Tento stav, i přes množství pokusů o redukci vysoké zvěře, přetrvává do dnešní doby.

Škody způsobené člověkem

V minulosti vznikaly škody na lese pastvou dobytka. Např. od roku 1670 do roku 1880 bylo na Červeném Hrádku určeno k pastvě téměř 1600 ha lesa. Další škody na lese způsobil člověk záměrným pěstováním smrkových monokultur s cílem dosáhnout co nejdříve výnosů. Největší škody však byly způsobeny exhalacemi, kterým padlo za oběť v průběhu šedesátých až osmdesátých let téměř 80% všech smrkových porostů.

Vývoj vlastnických vztahů a lesní hospodářské plánování

LHC Janov vznikl k 1.1.1980 sloučením LHC Červený Hrádek a LHC Janov.
LHC Červený Hrádek byl zřízen v roce 1958 sloučením LHC Červený Hrádek l. a II., lesů města Jirkova a obecních lesů.
Historicky je doložena majetková držba lesů panství Červený Hrádek již od roku 1408, městských lesů Jirkov od roku 1610. LHC Janov vznikl z panství Nové Sedlo – Jezeří, které bylo historicky doloženo v 16. století a od roku 1623 je v majetkové držbě knížat Lobkowiczů z Roudnice. Dále byly do LHC Janov začleněny lesy města Hora Sv. Kateřiny (doloženo od 14. století) a lesy města Mostu, který je měl v majetku od roku 1595. Po roce 1918 na území současného LHC Janov samostatně hospodařily následující subjekty :

  1. Panství Červený Hrádek v majetku Hohenlohe – Langenburga
  2. Velkostatek Blatno v majetku Arcibiskupství pražského, který byl vytvořen v roce 1929 odkoupením části panství Červený Hrádek státem a předaný Arcibiskupství pražskému náhradou za zabraný lesní majetek na vojenskou střelnici v Rožmitále pod Třemšínem
  3. Městské lesy Jirkov
  4. Panství Nové Sedlo – Jezeří v majetku Lobkowiczů
  5. Městské lesy Hora Sv. Kateřiny
  6. Městské lesy Most
  7. Obecní lesy

Správa státních lesů Červený Hrádek Po roce 1945 vznikla Správa státních lesů Červený Hrádek z konfiskovaného panství Červený Hrádek (na základě dekretu prezidenta E. Beneše). V roce 1948 byl do tehdejšího Ředitelství státních lesů (ŘSL) Červený Hrádek začleněn, na základě revize pozemkové reformy, majetek Arcibiskupství pražského. V roce 1951 byly do ŘSL Červený Hrádek přičleněny Městské lesy Jirkov a obecní lesy. V roce 1948 bylo ze znárodněného majetku Lobkowiczů vytvořeno ŘSL Jezeří, ke kterému byl po roce 1951 přičleněn majetek městských lesů Hora Sv. Kateřiny, města Mostu a obecní lesy. LHC Janov byl vytvořen z LZ Jezeří v roce 1958 vyhláškou Ministerstva zemědělského a lesního hospodářství. Od 1.1. 1992 je LS Janov součástí státního podniku Lesy České republiky. Na panství Červený Hrádek provedl první zaměření lesů zemský měřič Jan Josef Mann v letech 1750-1752. Mýtní lesy rozdělil lineárně na roční seče, čímž vzniklo první zařízení v soustavě lánové. Podobným způsobem byly zařízeny Josefem Mannem i ostatní majetky v okolí. V roce 1775 začal s úpravou červenohrádeckých lesů Ignác Ehrenwerth, který svůj návrh konzultoval u Zanthiera v llsenburgu. Pro jehličnaté lesy stanovili dobu obmýtí 50-60 let v mírném klimatu, 90 letou v chladnějším a 120 letou v drsném klimatu. Byly stanoveny pěstební zásahy, návrhy těžeb i zalesňování. Pořízení taxačních elaborátů trvalo 11 let, podle tohoto plánu se hospodařilo do roku 1794, kdy zdejší lesy postihla hmyzí kalamita. Na porostní hospodářskou úpravu se přešlo na přelomu tohoto století.