Popis současného stavu lesních porostů v demonstračním objektu

Krušné hory patří do soustavy Českého masivu, oblasti krystalinika, soustavy Krušnohorské. Základem je převaha rulových hornin, druhou významnou skupinou jsou svory. Charakteristickým rysem je specifické klima ovlivňované orografií pohoří. Nepříznivou roli sehrává prudký terénní pokles, kterým postupně stoupající terén ze SZ saské strany prudce padá na české straně do Podkrušnohorské pánve. Tato konfigurace má vliv na teplotní i srážkový režim a především je příčinou častých mlh, které se zde vyskytují v průběhu celého roku. V zimním období se mlhy projevují výraznými námrazami až ledovkami. LHC Janov patří do přírodní lesní oblasti Krušné hory. Průměrná roční teplota je 5,5 °C, úhrn ročních srážek 887 mm, délka vegetačního období je 130 dnů, počet mrazových dnů je 114. Specifické jsou zde i půdní poměry. Převládají hlubší minerální půdy, z větší části skeletové, v nižších polohách hlínitopísčité až štěrkovité. Při nedostatečném odtoku a špatné propustnosti půdy vznikají vrchovištní rašeliniště. Přirozený vývoj půd je dlouhodobě ovlivňován jednak změnou porostní skladby dřevin, z původně smíšených porostů na smrkové monokultury, a hlavně pak působením imisních vlivů – dlouhodobou depozicí oxidů síry, dusíku, těžkých kovů aj. Projevem je postupné významné okyselování půd. Dochází k vymývání živin ze všech horizontů a k obohacování o některé těžké kovy spolu s dalšími stopovými prvky.

Celé Krušné hory postihly v posledních třiceti letech značné škody na smrkových porostech. Příčinou je působení průmyslových imisí z energetických zdrojů z Podkrušnohorské pánve jak na mosteckém, tak na chomutovském okrese. Vlivem odumření většiny smrkových porostů došlo k jejich celoplošnému vytěžení a postupnému obnovování ploch převážně náhradními dřevinami jako jsou smrk pichlavý, omorika, modřín, borovice, kleč, bříza, jeřáb a další. Lesní hospodářství se v Krušných horách pod vlivem imisí dostávalo do nestandardních, dosud nikde nepoznaných situací, které bylo nutno řešit hledáním nových postupů a technologií. Jednotlivé fáze vývoje byly zpravidla krátké, proto bylo a je třeba se vyrovnávat se stále novými problémy. Z tohoto důvodu bylo nevyhnutelné zapojit lesní provoz do spolupráce s výzkumem. Tato spolupráce se v Krušných horách traduje již od roku 1960. V současné době je na LS Janov – Červený Hrádek evidováno 20 výzkumných objektů – ploch, na kterých výzkum intenzívně pokračuje za úzké spolupráce lesního provozu.

Seznam výzkumných ploch na LS Janov – Červený hrádek

Revír	Porost	Účel	Garant
Načetín	101B10	atmosférická depozice, chemismus půdní vody, zásoba živin nadzemní biomasy	Dr. Černý
	101B6	biometrická charakteristika porostu	Český geologický ústav Praha 1
	112G1z	aplikace alginátů u smrku ztepilého, klenu buku a jedle	Ing. Hynek CSc., RNDr. Lomský CSc. VÚLHM – Zbraslav
Kalek	205D11	monitorovací plocha – vliv atmosférické depozice na cyklus dusíku v lesním ekosystému	RNDr. Skořepová Český geologický ústav Praha 4
Zámecké	316B1	rekonstrukce porostů, odrůstání kultur	Ing. Mareš CSc.
	308A2	odrůstání kultur na celoplošné příp. půdy	VÚ – Opočno
	318B2	odrůstání kultur, ekologická měření
Nový Dům	149B7	sledování vlivu rozdílné přípravy půdy na růst sedmi druhů dřevin	Ing. Kriegr VÚ Opočno
Kalek	203D1z	Mykorrhiza – inokulace, očkování sazenic, ujímavost, přírůst	Dr. Cudlín
Kalek	224A1z	Hnojení a vápnění kultur, ujímavost, přírůst	Ing. Materna
Rudolice	228C1x	Růstové podmínky modřínu v 6LVS	Ing. Frieberg, VÚLHM
Načetín	117C1	Posouzení zdravotního stavu trvalých	ÚHUL Jablonec
Kalek	205D0	zkusných ploch v porostech smrku ztepilého
Brandov	406A17	včetně přírůstu
Načetín	112G1z, G1y	Šlechtění domácích lesních dřevin	Ing. Hynek CSc.
Kalek	207 F2	jehličnatých – řízkovanci – původ Krušné hory	RNDr. Lomský CSc.
Kalek	209C1z, C1y		VÚLHM
Načetín	112G1z, G1y	Aplikace jedle bělokoré v převodech	Ing. Hynek CSc.
	103B1z	náhradních dřevin	RNDr. Lomský CSc., VÚLHM
	112G1z	Individuální ochrana buku a javoru klenu při výsadbě se sníženým počtem sazenic	Ing. Kriegr, VS – Opočno

Životnost porostů náhradních dřevin je omezená, zejména u břízy a jeřábu. Jejich stav se zhoršuje i díky tvrdým klimatickým podmínkám, nejvíce se na tom podílí silná námraza. Na některých lokalitách vznikly i nežádoucí monokultury, někde nejsou dřeviny zcela vhodné stanovištně, případně mají nevhodný genetický původ. Počátkem devadesátých let bylo proto rozhodnuto zahájit postupnou obnovu (rekonstrukci) porostů náhradních dřevin. S využitím všech dostupných poznatků byl ve spolupráci lesů ČR, Lesprojektu, VÚLHM Zbraslav a dalších odborných pracovišť vypracován „Generel rekonstrukcí porostů náhradních dřevin v imisní oblasti východního Krušnohoří“. Jeho hlavním cílem je:

– postupná přeměna dřevinné skladby v porostech náhradních dřevin na dřeviny stanovištně i geneticky vhodné

– vnést do rekonstrukcí porostů náhradních dřevin časový a prostorový řád, s celkovou přeměnou druhové skladby dřevin rozvrženou na zhruba 60 let

– věkovou strukturu porostů přiblížit normálnímu zastoupení věkových stupňů – prostorovou strukturu porostů upravit s cílem zvýšení odolnosti zejména proti bořivému větru.

Na LHC Janov byly rekonstrukce porostů náhradních dřevin zahájeny na konci minulého decénia, a to v několika porostech na odzkoušení technologie přeměny porostů. V prvních letech platnosti současného LHP, schváleného na období 1990 – 1999, bylo ročně prováděno kolem 10 ha rekonstrukcí. Po revizi LHP na léta 1995 – 1999 se úkol rekonstrukcí porostů náhradních dřevin zvýšil na více jak 100 ha ročně. Rekonstrukce porostů se postupně stávají hlavní náplní lesní správy Janov.

Nový nástup škod na lesních porostech v druhé polovině devadesátých let a úprava postupu rekonstrukcí NPD.

Po výrazném zlepšení stavu porostů i citlivých dřevin v první polovině devadesátých let, došlo v zimě 1995/96 k výraznému zlomu situace. Poškozeny až zničeny byly téměř všechny zbylé porosty smrku ztepilého. Poškození bylo způsobeno extrémně vysokými krátkodobými koncentracemi imisí, zejména oxidu síry a fluoru za velmi nepříznivých meteorologických situací. Na LS Janov byly smrkové porosty poškozeny v rozsahu:

Porosty ve věku 10 až 50 let:

Poškozená plocha	Hmota k těžbě	Redukovaná plocha
1.391,50 ha	11.527 m³	190389 ha

Porosty ve věku nad 50 let:

Poškozená plocha	Hmota k těžbě	Redukovaná plocha
417,17 ha	8.349 m³	40,69 ha

K dalšímu nesmírně závažnému poškození porostů náhradních dřevin došlo v roce 1997. Velkoplošně začala chřadnout až odumírat bříza. Příčinu odumírání břízy se nepodařilo zatím jednoznačně určit, obecně je jí dlouhodobé zatížení prostředí způsobené imisemi, mající za následek postupné zhoršování stavu půd, vysoký deficit hořčíku v půdě a řada dalších faktorů. VÚLHM Zbraslav udává jako faktor, který odumírání nastartoval, velmi vysoký výkyv (zvýšení) teploty v únoru 1997, který nastartoval biologické procesy u časně rašící břízy a následný silný a dlouhodobý pokles teploty.

K 15.8.1997 byla na LS Janov poškozena následující plocha porostů břízy, vesměs na silně exponovaných lokalitách v nadmořské výšce kolem 800 m:

odumřelé 14 ha
silně poškozené 177 ha
slabě poškozené 135 ha

Tato poškození porostů, jakož i dostupné informace o perspektivě vývoje v oblasti se promítly i do dalšího postupu obnovy (rekonstrukcí) porostů náhradních dřevin a to zejména v následujících momentech:

– I po odsíření všech velkých zdrojů imisí v podkrušnohorské pánvi, tj. do konce roku 1998, neklesne spad oxidu síry v této oblasti příliš pod 100 t ročně. To je množství, které za nepříznivých meteorologických situací může způsobit poškození citlivých dřevin. Proto je po dobu, která může trvat několik desetilení, ještě nutno počítat s další výsadbou odolnějších dřevin na velmi exponovaných lokalitách.

– Obnovu (rekonstrukci) porostů náhradních dřevin je proto nutno, na dosud nepoškozených exponovaných lokalitách časově odsunout (oddálit). S rekonstrukcemi pokračovat na lokalitách s příznivými půdními podmínkami a mikroklimatem.

-Teprve stupeň regenerace březových porostů ve vegetačním období 1998 ukáže, do jaké míry je možno s břízou nadále počítat a zda nebude nutno přednostně obnovovat zničené březové porosty.

– Po zkušenostech z let 1996 a 1997 ještě více vyvstává potřeba pestré druhové skladby zaručující přežití porostu i v případě dalších lokálních ekologických katastrof a geneticky vhodného materiálu vykazujícího rovněž vyšší odolnost.

Přehled těžeb a zalesnění v letech 1970 – 1995

Rok year	zalesňování			holina	těžba dřeva v m³
Rok year	první first	opakované second	celkem together	logged clear cuts	jehličnaté conifers	listnaté broadleafs	celkem together
1970	204	216	420	406	75266	3,165	78,731
1971	302	123	425	405	77686	6924	84610
1972	281	143	424	363	81091	4879	85970
1973	285	117	402	474	88511	5699	94210
1974	320	112	432	628	119636	3992	123628
1975	436	192	628	558	123292	3711	127003
1976	714	111	825	885	145483	10345	155828
1977	633	157	790	755	137523	10345	155828
1978	651	356	1,007	950	217393	6709	224102
1979	578	289	867	909	159300	6693	165993
1980	504	403	907	413	114202	6059	120261
1981	485	284	769	456	107464	4569	112033
1982	436	381	817	489	105185	5380	110565
1983	585	400	985	625	125050	5519	130569
1984	552	322	874	451	95514	4994	100508
1985	652	303	955	405	76283	5820	82103
1986	525	299	824	518	45764	5539	51303
1987	578	236	814	380	48229	6550	54779
1988	437	280	717	387	32361	7098	39459
1989	596	183	779	443	33785	8637	42422
1990	165	392	557	133	9827	7362	17189
1991	96	215	311	112	8777	6230	15007
1992	126	141	267	72	8011	7415	15426
1993	114	133	247	57	5312	5636	10948
1994	50	107	157	124	4476	4831	9307
1995	92	51	143	164	2536	4209	7045
celkem together	10397	5946	16343	11562	2047957	158939	2207196

Přehled o zpracované kalamitě v letech 1970 – 1995

rok year	kalamita		z toho	of that
rok year	celkem calamity together	kůrovcová bark beetle	soušová dead trees standing	exhalační pollutions	živelná natural
1970	69392	11377	1693	52142	4180
1971	68905	18887	620	43265	6133
1972	77593	30577	6	19229	27781
1973	86269	68646	499	12673	4451
1974	118747	92827	42	13306	12572
1975	122759	76716		41283	4760
1976	121000	12071		560	108369
1977	146059	19200		30075	96784
1978	150265	21670		42120	86475
1979	152014	21090		67964	62960
1980	113152	21945		56736	34471
1981	99231	38520		28331	32380
1982	83392	25718		33741	23933
1983	103348	33615		48595	21138
1984	73382	14794		32806	25782
1985	60612	2462		24491	33659
1986	28880	1735	154	9525	17466
1987	23535	1643		13956	7936
1988	25209	673		14667	9869
1989	21013	310		10537	10166
1990	10890	87		3926	6877
1991	8830	76	4873	3881
1992	8992	148	97	5337	3410
1993	4119	178	1067	2874
1994	3102	48	384	1420	1250
1995	2707	99	400	1503	705
celkem	1783397	515112	3895	614128	650262
%	100	28,88	0,22	34,44	36,46