Popis současného stavu demonstračního objektu
Porosty revíru Vysoká tvoří převážně smíšený les. Jehličnaté dřeviny jsou zastoupeny 65,96 %, z toho smrk 13,23 % a borovice 50,84 %. Listnaté dřeviny mají zastoupení 33,34 %, z toho dub 20,78 %.
Na revíru Vysoká se převážně hospodařilo holosečným způsobem s podporou přirozené obnovy borovice, modřínu a umělé obnovy ostatních dřevin. Ochrana nově zakládaných lesních kultur proti poškozování zvěří byla řešena z 80 % výstavbou oplocenek (u listnáčů a jedle), které jsou evidovány k 1.1.1999 na ploše 63 ha.
Již od roku 1993 je snaha posílit zastoupení JD na minimální zastoupení alespoň 3 % (oglejená stanoviště), DB na 28 – 30 % a BK na 3 – 5 % se zachováním a posílením široké palety zastoupených ostatních listnatých dřevin. U DB a BK je cílem hospodaření podpořit výchovou a obnovními postupy maximální frukti-fikaci a tyto druhy dřevin rozšiřovat pouze přirozenou obnovou. Zdravotní stav porostů revíru odpovídá růstovým podmínkám. Za posledních několik let dochází k mírnému zlepšení stavu jehličnatých porostů. Borovice, jako nejvíce zastoupená dřevina, je ze 60 % napadena jmelím bílým (Viscum album). Hmyzí škůdci jsou v základním, neškodícím stavu. Největším problémem při obnově porostů podrostním způsobem jsou škody zvěří. Stavy zvěře na těchto stanovištích jsou největší překážkou při přirozené obnově, a proto bude nutno řešení tohoto problému věnovat maximální pozornost.
Záměry hospodaření
Cílem výchovy porostů na revíru Vysoká je dosažení stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa. Výchovu současných porostů, vzniklých holosečným hospodařením, musíme zaměřit na postupy odpovídající nárokům přirozeného vývoje jednotlivých dřevin s jasnou představou o ekonomických vkladech a výnosech realizovaných opatření. Zásadou výchovy nárostů, vzniklých přirozenou cestou, je jejich ponechání co nejdelší dobu pod mateřským porostem (dle požadavků zmlazujících se dřevin), čímž podpoříme jejich diferenciaci a vyselektování vitálních jedinců. U listnatých dřevin a borovice zásahy provádíme převážně jako negativní v úrovni a nadúrovni, podúroveň ponecháváme. Tím dosáhneme výrazné snížení počtu těžených jedinců a vytváříme prostor pro přirozený vývoj vychovávaných dřevin. Současně s prvními zásahy provádíme promyšlené rozčlenění porostu s ohledem na sledovaný cíl, tj. bezeškodné provádění těžebních prací v pozdějším věku. Výchovou podporujeme zastoupené listnáče, abychom docílili i jejich odpovídajícího zastoupení. Ve vyšším věku porostu přecházíme na pozitivní úrovňový výběr s vyhledáváním a uvolňováním nadějných cílových stromů, s diferencovaným přístupem intenzity a intervalu výchovných zásahů dle stanoviště, stavu a kvality porostu. Podrobně uvedeno u jednotlivých ukázek DO.
Porosty vychovávané jak shora nastíněno, by měly být připraveny přejít zcela nenásilně do fáze jejich obnovy, a to podrostním způsobem hospodaření, kdy nový porost vzniká pod ochranou mateřského, postupně těženého porostu s uplatněním obnovy clonnými sečemi, výběrem jednotlivých stromů a s výrazným omezením až vyloučením holých sečí.
Tento způsob vyžaduje tam, kde toto dosud není, řádné rozčlenění porostů vyklizovacími linkami po cca 30 m s jejich stabilním vyznačením v terénu. V obnovovaných porostech, dle druhu dřeviny a stanoviště, vybereme a označíme cílové stromy. Do cílových stromů zařazujeme nejkvalitnější stromy s vysokou potencí přírůstu. K těžbě jsou určeny stromy výrazně poškozené, stromy netvářně a nekvalitní a stromy utlačující koruny stromů cílových. V posledních fázích obnovy pak postupně těžíme stromy cílové. Tam, kde je to nutné a vhodné, je třeba podpořit přirozené zmlazení odpovídající přípravou půdy. V porostech ponecháváme doupné stromy a část nekvalitní silné hmoty, a to i stojící. Ponechávání slabé i silné neprodejné hmoty je podmíněno tím, že nedojde k rozvoji škůdců ohrožujících les. Biologickou ochranu lesních společenstev zvýšíme i vyvěšováním ptačích budek. Nálety a nárosty na exponovaných stanovištích je žádoucí vhodně ochránit před škodami zvěří.