Popis současného stavu lesních porostu demonstračního objektu Vlára
Úvod
Demonstrační objekt Vlára se nachází v severovýchodní části okresu Zlín na morav-skoslovenském pomezí v oblasti Bílých Karpat.
Středem území prochází hlavní údolí řeky Vláry, která má na hranici se Slovenskem ve Vlárském průsmyku nejnižší nadmořskou výšku z celého LHC Brumov – 271 m n.m.. Nejvyšší bod na levém břehu je Holý vrch s 836 m n.m. Většina území leží v nadmořské výšce 400 – 600 metrů. Celá oblast je výrazně ovlivňována teplými větry od východu až jihovýchodu. Jejich působením jsou polohy bučin s dubem o 1°C teplejší než stejné polohy jedlobučin. Bučiny s dubem leží v oblasti humidní, jedlobučiny v perhumidní. Průměrné roční srážky činí 800 mm, průměrná roční teplota 8 °C.
Bílé Karpaty jsou mladé flyšové pohoří tvořené magurským třetihorním flyšem s typickým střídáním vrstev pískovců a jílovců, dostatečně bohatých vápnem. Dnešní geomorfologický tvar krajiny je výsledkem působení zvětrávání a vody na původní pohoří vzniklé tektonickým vrásněním.
Celé pohraniční pásmo má poměrně velmi dobře zachované porostní poměry. Největší plochu zaujímají rozsáhlé porosty buku na stinných svazích, které vytvářejí téměř čisté bučiny. Mimo tyto porosty je buk výraznou složkou téměř všech lesů, vyjma lokalit podél vodních toků a humózních půd, kde převládají cenné listnáče. Dubu ustupuje jen v nejteplejších polohách a vytváří smíšené doubravy. V soukromých lesích je často potlačován a nahrazován břízou, osikou a habrem. Na plochých temenech roste velmi kvalitní lípa, javor klen a mléč, třešeň ptačí pomístně i jeřáb břek.
Oblast Vlárského průsmyku patří k vysoce hodnotným územím Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Většina lesních porostů vykazuje vysoký stupeň ekologické stability, kterou člověk vnímá jako optimální plnění všech funkcí lesa. Mimo vyhlášená chráněná území jsou evidovány a chráněny ohrožené druhy rostlin (vstavače, lilie, okrotice) a živočichů (rys, medvěd, kočka divoká, orel křiklavý, užovka stromová, atd.).
Před transformací lesního hospodářství v roce 1992 měl Lesní závod Brumov 14 tis. ha lesa v přímé správě a 6 tis. ha v odborné, organizačně byl rozčleněn na 5 polesí o výměře cca 3 tis. ha státního lesa a 1 tis. ha v odborné správě. Lesnický úsek měl průměrnou výměru 800 ha. Lesy v odborné správě spravovalo 5 zemědělských družstev s vlastním lesnickým personálem. Závod zaměstnával v průměru 300 pracovníků, z toho zhruba 85 technicko hospodářských.
Transformací lesního hospodářství vznikla Lesní správa Brumov jako součást státního podniku Lesy České republiky a Lesní společnost Brumov, a.s. zaměstnávající zhruba 200 lidí. Lesní správa Brumov předala v období své působnosti (tj. do prosince 1996) v procesu restitucí a návratu užívacích práv k lesnímu majetku zhruba 7 tis. ha lesa a hospodařila na 7 tis. ha lesa v majetku státu. Na převážné výměře lesního majetku soukromých vlastníků vykonávala funkci odborného lesního hospodáře.
Personál lesní správy tvořilo 17 pracovníků, z toho 8 revírníků. K 1.1.1997 byla na základě organizačních změn v rámci LČR Lesní správa Brumov zrušena a Demonstrační objekt Vlára převeden do působnosti Lesní správy Luhačovice.
Současný stav
Demonstrační objekt zahrnuje veškeré lesní porosty v majetku státu na území revíru Sidonie a Štítná nad Vlán o rozloze 2374 ha. V oblasti DO jsou tři přírodní rezervace -Sidonie (bukový porost mimořádné kvality a hmotnatosti ve věku 170 let). Okrouhlá (druhově pestrý přirozený porost) a Chladný vrch (původní bukový porost s populací tesaříka alpského). Celá oblast DO se rozkládá na ploše vyhlášené jako genová základna buku a první zóna CHKO Bílé Karpaty. Na území DO byly v letech 1982-83 založeny dvě trvalé pokusné plochy za účelem sledování změn lesních porostů a původních vlastností vlivem průmyslových exhalací. V roce 1967 byly založeny čtyři PVP plochy, na kterých byly v pětiletém cyklu zjišťovány a měřeny potřebné taxační veličiny. V následujících tabulkách jsou uvedeny nejdůležitější informace.
Průměry za období 1988 – 1995
| roční těžba v m3 | probírky v ha | prořezávky v ha | % přirozené obnovy | % ztrát na kulturách | % nahodilé těžby |
|---|---|---|---|---|---|
| 14 070 | 236 | 74 | 69,95 | 8,22 | 19,9 |
Zastoupení jednotlivých dřevin
| buk | smrk | dub | modřín | borovice | ostatní | celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ha / % | ha / % | ha / % | ha / % | ha / % | ha / % | ha / % |
| 1292 / 54 | 490 / 21 | 132 / 6 | 126 / 5 | 107 / 5 | 227 / 9 | 2374 / 100 |
Redukované plochy uznaných porostů v ha
| buk | dub | smrk | modřín | klen | lípa |
|---|---|---|---|---|---|
| 180 | 26 | 33 | 8 | 2 | 1 |
Další údaje
| Průměrná zásoba na 1 ha | Průměrná těžba ha/rok | Průměrné zakmenění |
|---|---|---|
| jehličnaté 292 m3 | – | – |
| listnaté 226 m3 | – | – |
| celkem 246 m3 | 5,5 m3 | 9,4 |
Nejrozšířenějším společenstvem je 4. vegetační lesní stupeň bukový, který se vyskytuje na 65% území, zastoupen je převážně řadou živnou, pomístně exponovanou a kyselou. Zbylou část tvoří stupeň dubobukový s řadou živnou, ojediněle luzní. Převládajícím souborem je soubor 45 – smrkové nebo bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh s porostním bukovým typem, s obmýtím 120 let, dobou obnovní 30 let a počátkem obnovy ve 101 letech. V LHP na období 1988 – 1997 je obnova porostů hospodářským způsobem holosečným a násečným plánována u méně než 30% těžeb. Převažuje podrostní forma hospodářského způsobu.
Průměrný věk porostů je 58 let, významný z hlediska produkce dříví je podíl smrku na celkové zásobě, který je o 6% vyšší než zastoupení, naopak u buku je o 1% nižší. Tento významný známý fakt se periodicky vrací a v lesnické praxi je diskutován jako problém ekonomických dřevin. Návrat původního zastoupení jedle nelze plně očekávat. Tím, že došlo k zamezení výsadby jehličnanů nahrazujících jedli, dojde zákonitě v budoucnu k poklesu produkce dříví z jednoho hektaru. Jednou z možností zvýšení a zlepšení produkce je lesní hospodářství blízké přírodě, které v dané lokalitě znamená zvýšení doby obmýtí ze 120 let na 160 let, snížení mýtních těžeb a podstatné zvýšení podílu přirozeného zmlazení pod clonou starého porostu. Takovýto postup je schopen i přes snížení příjmů z prodeje dříví zajistit trvalou a bezpečnou produkci dříví s minimálními provozními náklady.
LHC Brumov lze považovat za oblast s relativně málo pozorovatelnými změnami způsobenými přímou i nepřímou lidskou činností, l zde je však možno pozorovat známky snížení vitality jednotlivých stromů a porostů působením negativních vlivů. Působení těchto činitelů se stává jednou z podmínek ovlivňujících produkční a mimoprodukční funkce lesa a z tohoto důvodu vystupuje snaha kvantifikovat dané činitele, zachytit dynamiku změn. Výsledky jednotlivých šetření jsou shrnuty ve dvou publikacích vydaných LF VŠZ Brno (Simon a kolektiv 1988 a 1991). K charakteristice přírodního prostředí a monitorování zdravotního stavu lesa bylo použito vyhodnocení kosmických snímků Landsat TM pro jehličnaté a listnaté porosty zvlášť, dále rozbory vzorků půdy, vody, listové analýzy, výsledky měření ovzduší- prach, SOx , NOx atd., inventarizaci mechorostů, bylinného pokryvu, růstové analýzy. Ze srovnání těchto prací a provedených dílčích syntéz je možno pro velmi krátké referenční období uvést jen orientační závěry – porosty lesních dřevin jsou pod zátěží komplexního souboru stresorů projevujících se u všech dřevin rozdílnou dynamikou změn.
Graf zastoupení dřevin LS Brumov – období 1754 – 1854 – 1954
Z uvedeného grafu vyplývá snížení zastoupení listnatých dřevin za 200 let z přibližných 70% na necelých 40%. Z porostů zcela zmizela osika, která byla likvidována jako plevelná dřevina. Dub snížil radikálně své zastoupení z necelých 30% na 5% a zastoupení buku jako převažující dřeviny se snížilo ze 46% na 29%. V polovině XVIII. století zde veškerou jehličnatou složku tvořila jedle se zastoupením nad 30%, která z hospodářských, abiotických i biotických důvodů snížila své zastoupení na 9%. Původní listnaté a smíšené porosty a zalesňované půdy byly nahrazovány zde nepůvodními jehličnany, a to smrkem, borovicí a modřínem. Zvlášť radikální je nástup smrku jako hlavní hospodářské dřeviny z původních 0% na 46%.
Exkurzní trasa
Demonstrační objekt Vlára má za cíl seznámit účastníka na exkurzní trase s přirozenými listnatými lesními společenstvími a jejich výchovou zaměřenou na :
- tvorbu nejvyšší kvality jednotlivých stromů
- zajištění vysoké dřevní produkce z 1 hektaru
- úspěšnou přirozenou obnovu na velkých plochách
- maximální hodnotu lesa z hlediska ekologického i ekonomického
Jelikož páteří téměř všech původních lesních společenstev je buk lesní, je věnována této dřevině hlavní pozornost.